Americký prezident Dwight Eisenhower před 65 lety, 29. června 1958, podepsal zákon zřizující Národní úřad pro letectví a vesmír, známý pod zkratkou NASA. Šlo o odraz snahy sloučit tehdy roztříštěné kosmické aktivity Spojených států, které byly až do prvních úspěchů Sovětského svazu na tomto poli americkými činiteli poměrně podceňované, objasňuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Tomáš Přibyl. Kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně dále poukázal například na kritiku, které zpočátku nová instituce čelila. Zároveň ale upozorňuje, že postupem času překonala cíle, s nimiž byla vytvořena, a získala oprávněnou prestiž, nejen kvůli programu pilotovaných letů na Měsíc.
Co vedlo administrativu prezidenta Eisenhowera k založení specializované instituce pro letectví a vesmír? Lze krok redukovat na americkou snahu dohnat Sovětský svaz v tehdejších závodech v dobývání vesmíru, nebo svou roli sehrály i jiné důvody?
Důvodů bylo několik. Jednak uvědomění si rostoucího významu kosmických letů. Do startu sovětského Sputniku byly vize o kosmických letech podceňované. A najednou bylo jasné, že družice mají obrovský význam z hlediska dálkového průzkumu Země, komunikace, meteorologie nebo vědeckého výzkumu. Tyto aktivity bylo třeba podpořit.
Jednak to byla snaha sloučit roztříštěné kosmické aktivity. Různé instituce se podle svého uvážení věnovaly kosmonautice různě. Stačí se podívat na příběh prvních amerických družic. Projekt Vanguard připravila vojenská Naval Research Laboratory, ale jeho start v prosinci 1958 se skončil havárií. První americkou družicí se nakonec stal Explorer 1 připravený civilní Laboratoří tryskových pohonů, který vynesla raketa dodaná jinou vojenskou agenturou Army Ballistic Missile Agency. Jeden cíl, různé civilní a vojenské organizace, které se navíc překrývaly.
A jednak byla důvodem k založení NASA snaha o jasné definování civilní kosmonautiky. Před založením NASA to bez vojáků nešlo. Nikdo jiný neměl třeba technologii potřebnou pro lety do vesmíru – vždyť první kosmické nosiče vznikly z balistických raket.
Před NASA fungoval ve Spojených státech Národní poradní výbor pro letectví zřízený v roce 1915. V čem se nově vytvořená instituce nejvíce odlišovala?
Šíří záběru. NASA je Národní úřad pro letectví a kosmonautiku – a krom letectví, kterému se věnuje dodnes, dostala do vínku právě civilní kosmické lety. Právě v nich je její těžiště a v nich si udělala jméno.
Bylo zřízení NASA ve své době předmětem politických sporů, nebo se výraznější kritika instituce objevila až později v šedesátých letech v souvislosti s výrazným navýšením jejího rozpočtu?
Jak říkaly naše babičky „není člověk ten, kdo by se zalíbil lidem všem“. Jakýkoliv krok se setkává s kritikou. Tu větší, tu menší. NASA byla samozřejmě kritizována od počátku. A ona kritika byla snazší, protože agentura byla nová a neměla za sebou nic, co by mohla vykázat. Jen spotřebovávala peníze. Opravdu hodně peněz.
Kritizováno bylo třeba to, že bude „odčerpávat“ zdroje a odborníky z vojenských programů. Nezapomínejme, že vrcholila studená válka, jaderný konflikt se zdál být za dveřmi, a každá raketa tak byla v tehdejší době dobrá. Není důležitějších chránit New York než poslat robota k Venuši? Stejně tak se ozývala kritika od organizací, které se kosmickým letům dosud „na půl plynu“ věnovaly. Ty ale hledaly spíše zástupné důvody – bály se o svůj vliv. Kritiku od těch, kdo nepochopili význam kosmických letů pro budoucnost, počítat nebudu.
Jak už jste uvedl, jedním ze zamýšlených cílů vytvoření NASA bylo i jasnější rozdělení amerického vojenského a civilního vesmírného programu. Nakolik se to v praxi podařilo?
Vojenský a civilní program vždy byly, jsou a budou spojené nádoby. Vojáci i civilisté dodnes využívají kosmodromy, rakety, startovací rampy, sledovací stanice… Jde o příliš drahé zdroje na postavení a údržbu, než aby byly budovány zdvojené.
Ten smysl rozdělení byl v něčem jiném: civilní agentura se zaměří na civilní úkoly. Třeba meteorologické družice zajímají vojáky i civilisty. Ale sonda k Saturnu či astronomické dalekohledy rozhodně nejsou vojenskou prioritou. Kdyby programy zůstaly spojené, tak by kosmický program tvořila vždy nějaká zájmová skupina a je jasné, že v době studené války by to byla vojenská lobby. Z tohoto úhlu pohledu se rozdělení vojenského a civilního programu podařilo.
Do jaké míry NASA naplnila očekávání, která do ní byla v roce 1958 vkládána?
Myslím, že je dokonce překonala. NASA se stala synonymem technického pokroku a špičkových technologií. Dnes jsou trička s logem NASA k mání i v běžných českých supermarketech. Kolika státním úřadům se toto podařilo?
Co vy osobně tedy považujete za dosud největší úspěch NASA? Je jím často zmiňovaný program Apollo a úspěšné vyslání lidské posádky na povrch Měsíce?
Jednoznačně Apollo. To byl program, který překonal svoji dobu. Realizovaný byl v krátkém čase a ve velkém stylu. Nešlo jen o finance nebo techniku, ale třeba i o organizační stránku věci. Jeho rozměr a význam pro technologický rozvoj lidstva je dodnes nedoceněný.
To mě přivádí do současnosti. Jaká bude podle Vás budoucnost NASA? Dokáže si udržet klíčovou roli ve výzkumu vesmíru, především pokud jde o pilotované lety, v době, kdy se stále více o slovo v této oblasti hlásí nestátní soukromí aktéři v čele se SpaceX?
O budoucnost NASA se nebojím. Ano, soukromý sektor bude hrát čím dál větší roli. Ale opakuje se situace z doby založení NASA – tehdy měli vojáci i civilisté jiné priority. Dnes je to stejné. NASA má jiné priority než soukromníci.
Naopak, oba segmenty se úžasně doplňují. NASA má co nabídnout soukromému sektoru – jde o znalosti, zkušenosti či odborníky. Podívejte se, kolik běžných pracovníků i manažerů třeba pro SpaceX vyšlo z „líhně NASA“. A naopak, dynamický soukromý sektor má co nabídnout NASA. Přináší snížení ceny za dopravu nákladů, příležitosti pro lety astronautů či realizaci nových misí.
Podívejte se na nové rakety Starship, které SpaceX vyvíjí. Mají unikátní kapacity. Co myslíte, využije je NASA, nebo ne? Malou nápovědou budiž, že budoucí lunární modul, který dopraví astronauty NASA na Měsíc, je vlastně upravenou raketou Starship. Teď budu spekulovat, ale… Do deseti let se dočkáme rozměrných vědeckých družic, teleskopů nebo kosmických elektráren, jejichž realizace bude možná právě jen díky projektu Starship. Podobné to bude i s výpravou člověka na Mars.
Související
Čína už se stává hrozbou nejen na Zemi, varuje NASA
Bílý dům chce vytvořit nové časové pásmo. Nebude ale na Zemi
NASA , rozhovor , Tomáš Přibyl
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 2 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 3 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 4 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 5 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 6 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 7 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 7 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 8 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.
Zdroj: Petr Nutil