ROZHOVOR | V Litvě je každý ochoten bránit zemi se zbraní v ruce, říká velvyslanec pro EZ. Nabádá k ostražitosti vůči Putinovi

Co pro Litvu znamená organizace summitu Severoatlantické aliance?

Jednalo se o největší mezinárodní akci, kterou kdy Litva pořádala. Vilnius hostil více než 40 delegací a zajistil špičkovou bezpečnost a maximální komfort pro více než 2 400 delegátů. To, že jsme vše zvládli dobře, jen dokazuje kvalitu naší práce. Summit má také důležitou symbolickou hodnotu, neboť uspořádání setkání na východní hranici NATO znamená v kontextu pokračující ruské agrese proti Ukrajině mnoho. Stručně řečeno, summit byl historický a úspěšný.

Jste spokojen s výsledky summitu?

Co se týče Litvy, summit přinesl výsledky ve všech klíčových oblastech. Byly schváleny nové obranné plány. Přítomnost NATO v našem regionu bude posílena. Pobaltské státy by měly obdržet systémy protivzdušné obrany. Dokonce se podařilo odblokovat patovou situaci ohledně členství Švédska, čímž se posílily vyhlídky na komplexní bezpečnost v našem regionu. 

Ano, značná část spojenců, včetně Litvy, si přála důraznější formulaci ohledně členství Ukrajiny, ale zřejmě budeme muset před příštím summitem ve Washingtonu ujít další míli, abychom ty dosud váhající přiměli opustit své pochybnosti.

Kdy si tedy myslíte, že Švédsko vstoupí do NATO?

Ihned poté, co turecký a maďarský parlament ratifikují přístupové dokumenty a ty budou uloženy ve Washingtonu.

Bude hodnotným členem?

Členství Švédska je pro naši kolektivní obranu, zejména v Pobaltí, nepostradatelné. Přistoupení Švédska změní pravidla hry, pokud jde o spojeneckou reakci. Ceníme si také švédských zpravodajských informací, které nyní budou sdílet všichni spojenci v NATO. Takže ano, členství Švédska, stejně jako Finska, bude pro NATO velkým přínosem.

Neměla by Ukrajina hrát větší roli při zajišťování bezpečnosti východního křídla NATO?

Ukrajina již hraje roli, pro kterou se nepřipravovala. Dnes Ukrajina brání hranice NATO, a to za cenu obrovských nákladů. Stojí to tisíce ukrajinských životů, ničí to infrastrukturu, způsobuje kolosální finanční a ekonomickou zátěž. 

Proto nepochybuji o tom, že poté, co Ukrajina vyhraje tuto válku a vyžene Rusy zpět k jejich mezinárodně uznaným hranicím, bude mít slovo Ukrajiny v záležitostech Evropy rozhodující význam. Musíme jen zajistit, aby Ukrajina mluvila jako spojenec NATO.

Jak byste popsal současné vztahy mezi Českou republikou a Litvou? 

Rozhodně prožíváme jedno z nejlepších období v historii našich vztahů. Naše obchodní výměna prudce stoupá: loni dosáhla 1,5 miliardy eur, v přepočtu zhruba 40 miliard korun. 

V Litvě působí čeští vojáci, kteří zajišťují bezpečnost proti zahraničním hrozbám. Sdílíme společné chápání evropských bezpečnostních rizik a na evropských a mezinárodních jednáních častěji než dříve vystupujeme jednotně. 

Co nám ještě chybí, je užší integrace našich dopravních a energetických sítí a snad i odstranění některých psychologických bariér. Například v loňském roce navštívilo Litvu pouze 3 000 českých turistů, přestože Litva je od Prahy vzdálena pouhých 10 hodin jízdy autem. Musíme změnit stereotyp, že jsme od sebe příliš daleko. Moje velvyslanectví na tom již pracuje.

V jakém aspektu je mezi našimi zeměmi nejhlubší spolupráce?

Jako prioritu číslo jedna bych vyzdvihl vojenskou spolupráci, protože ta je pro naši bezpečnost klíčová. Vytváří také další hodnotu. Vezměme si jako příklad více než tisíc českých vojáků, kteří byli nasazeni v Litvě: Po návratu z mise se o své přímé zkušenosti z Litvy dělí se svými přáteli a rodinnými příslušníky, čímž šíří povědomí o Litvě v Česku. 

Letos v únoru jsem měl v Liberci tu čest zúčastnit se veřejné přednášky českých letců, kteří v Litvě sloužili. Sál byl doslova plný. A byli to právě čeští letečtí piloti, kteří veřejnosti vyprávěli o litevském jídle, litevském počasí, místních tradicích... úžasné.

Na druhou stranu se s uspokojením dívám na rozšiřování našich obchodních vztahů. Každoročně se naše obchodní výměna zvyšuje o 10 až 30 procent a tento trend se udržuje od našeho vstupu do Evropské unie v roce 2004. Jednotný trh tedy skutečně dělá zázraky.

Jediné, co musíme udělat, je pozvat naše společnosti, aby se blíže seznámily s obchodními příležitostmi v rozvíjejících se odvětvích, jako jsou biotechnologie, fintech a e-government, kde je Litva obzvláště silná a kde bychom se rádi podělili o náš úspěch s ostatními evropskými partnery.

Je Litva v současné době bezpečná? Zaznamenali jste v poslední době nějaké podvratné akce ze strany Ruské federace?

Litva je stejně bezpečná jako kterýkoli jiný stát na východní hranici EU a NATO. Mimochodem, vzdálenost z Vilniusu na ukrajinskou hranici není výrazně větší než z Prahy na Ukrajinu. Podle mého názoru závisí bezpečnost především na tom, jak se cítíme sami. 

A Litevci, včetně obchodních společností v Litvě, se cítí jistě. Každý muž a každá žena v zemi by se postavili se zbraní v ruce na obranu, a za druhé, že naši spojenci by okamžitě poskytli kolektivní obrannou reakci. Takže i když občas zažíváme různé perturbace vycházející z Ruska, Běloruska nebo Číny, zatím nemáme důvod pochybovat o své bezpečnosti.

Jak se k pomoci válkou zmítané Ukrajině staví Litva? Kolik jste za poslední rok a půl poslali do Kyjeva?

Celková hodnota pomoci činí 1 miliardu eur. Přes 500 milionů bylo poskytnuto jako přímá vojenská pomoc, z toho více než 60 milionů získali občané během různých sbírek. 

V přepočtu na obyvatele je Litva jednoznačně jedním z nejaktivnějších podporovatelů Ukrajiny. Poskytujeme však i civilní pomoc. Na Ukrajinu byly vyslány dva lékařské týmy k ošetření zraněných obětí války a také bylo do země zasláno více než 1 200 generátorů elektřiny a 270 transformátorů, které jí pomohly vyrovnat se s výpadky proudu způsobenými ruským bombardováním. 

Litva obnovuje školy a obydlí v Borodjance, dějišti nejstrašnějších válečných zločinů tohoto století. A nezapomínejme ani na válečné uprchlíky z Ukrajiny, z nichž 80 000 našlo v Litvě útočiště a bezpečí.

Jak se daří ruské menšině v Litvě? Sledujete ji, nebo jí nehrozí žádné výrazné nebezpečí?

Řekněte mi, že tato otázka není z poličky Ruskem vytvořených a propagovaných narativů. V Litvě v současné době žije 15 tisíc držitelů ruských pasů, a pokud vím, tak v Česku žije asi 45 tisíc ruských občanů. Takže v zásadě nevidím důvod, proč by se Rusové v Litvě měli mít hůře než v Česku. 

Pokusy Ruska manipulovat veřejným míněním po etnické linii nebyly úspěšné. To však neznamená, že Rusko nepředstavuje žádné riziko. Musíme být neustále ostražití vůči Putinovým pokusům šířit dezinformace a destabilizovat veřejný pořádek v našich společnostech. Zde se naše země mohou od sebe navzájem hodně naučit.

Jak byste popsal současné vztahy v Pobaltí? Mám na mysli zejména Lotyšsko a Estonsko – lidé mají tendenci vaše tři země spojovat – jsou vztahy opravdu tak vřelé?

Spolupráce v Pobaltí je prostě vynikající. Zvláště teď, když je třeba čelit ruské agresi na Ukrajině. Ale i když pomineme tyto aktuální potřeby, máme rozsáhlou síť politik a institucí, které nás vybízejí ke každodenní spolupráci a vzájemným konzultacím. 

Vezměme si jako příklad pohraniční policii, orgány činné v trestním řízení nebo bankovní sektor. Pro naše společnosti fungují naše tři trhy doslova jako jeden. A právě se nacházíme v proces dokončování velkých strategických infrastrukturních projektů, které změní tvář regionu k nepoznání. 

Připravujeme se například na odpojení od ruských elektrických sítí a synchronizaci našich systémů s evropskými sítěmi. Litva očekává, že tento přechod dokončí již v roce 2024. 

Budujeme také vysokorychlostní železniční spojení mezi Tallinnem a Varšavou, Rail Baltica, které zkrátí dobu jízdy z Vilniusu do Rigy na 2 hodiny a z Vilniusu do Varšavy na pouhé 4 hodiny. I zde v Praze naše tři pobaltská velvyslanectví velmi úzce spolupracují, a to i přes občasné rozpaky, které nám naši místní partneři občas přivádějí neustálým zaměňováním slov „Litva“ a „Lotyšsko“.

Se kterou zemí máte nejhlubší spolupráci napříč západními spojenci?

Záleží na tom, který parametr vezmete v úvahu pro začátek. Například z bezpečnostního hlediska hodně spoléháme na transatlantické partnerství. 

Náš dialog s Německem je v současné době také superintenzivní, protože Německo zvyšuje svou přítomnost na našem území ze současných 400 na více než 4 000 vojáků. 

S Polskem jsme navázali strategické partnerství, které jde napříč všemi dimenzemi naší bilaterální spolupráce. S Polskem a Ukrajinou jsme dokonce vytvořili společný prapor – dávno předtím, než začala válka. 

Nemluvě o naší spolupráci se severskými a pobaltskými zeměmi, která nyní dostane další impuls, protože všech osm zemí bude členy NATO. Úspěch evropského národa dnes závisí na jeho schopnosti navazovat přátelství a budovat spojenectví a Litva v této oblasti rozhodně prokázala úspěch. 

Není třeba dodávat, že si přejeme prohloubit také vztahy s Českou republikou, která je naším stejně smýšlejícím přítelem, klíčovým bezpečnostním spojencem a stále důležitějším obchodním partnerem.