KOMENTÁŘ | Ceny pohonných hmot stále rostou. Proč tomu tak je a proč si podle odborníků nemáme stěžovat?

Novinové titulky hlásají už nějaký ten den, že pohonné hmoty v Česku pokračují ve zdražování. A to máme před sebou prázdniny, které s ohledem na plnou motoristickou sezonu jistě vzrůst ceny jen tak nezastaví. Ale některé názory ekonomických odborníků říkají, že si nemáme na co stěžovat. 

A pohled třeba na cenovou mapu průměrné ceny benzínu v Evropské unii, platný ke konci čtvrtého červnového týdne, těmto názorům dává za pravdu. Česká republika totiž sice nepatří k těm vůbec nejlevnějším členským zemím, které prodávají palivo třeba za 1,29 či 1.34 euro za litr, ale taky rozhodně ne k těm vůbec nejdražším. Tyto členské státy Evropské unie prodávají pohonné hmoty třeba i za 1.88 či za 1,90 eur za litr. Člověka ale napadne, proč se teda v Česku zdražuje, když vlastně není pořádný důvod, snad jen kromě té blížící se prázdninové motoristické sezony. Je a není. 
 
Řada analytiků totiž tvrdí, že za aktuálním růstem cen pohonných hmot hlavně stojí, někdo může oprávněně namítnout, že jak jinak, vyšší marže čerpadlářů. Ty totiž prý začátkem léta očekávají růst poptávky po palivech, a tak je asi nutné se na to pořádně připravit, no ne? Další ekonomičtí odborníci ovšem přidávají na misku vah i další závaží, které stahuje ceny benzíny k vyšším hodnotám. Patří k nim i oslabující koruna nebo omezování těžby ropy v některých klíčových producentských zemích. Jistě, to bude mít spíše vliv především na cenu nafty, ale jak vidno, ani u benzínu se cenovky zřejmě jen tak kvůli tomu nezastaví. 
 
A protože jsme v Česku, kde lidé nejdou daleko pro jadrnější vyjádření k tomu, co si myslí vůbec o takovém zdražování, je prý lepší si místo toho srovnat ceny paliv u čerpadlářů nyní a vloni. Když si prý uvědomíme, že benzín byl tehdy dražší o desetikorunu na litru a nafta až o 15 korun, vztek, chce se říct, z nějaké té údajné chamtivosti čerpadlářů a jejich snahy na tomto létě tak nějak zase pěkně vydělat, by nás měl rychle přejít.

Pravdou totiž je, že na konci června roku 2022 se litr benzínu prodával za průměrných téměř 48 korun a nafta na tom nebyla o moc lépe. Evropské analýzy navíc konstatují, že průměrná cena benzínu v EU se od srpna 2022 (k lednu 2023) snížila o téměř 9 % a že ceny pohonných hmot dosáhly vrcholu během konce roku 2022 a nyní opět klesají a stabilizují se kolem 1,61 euro, což je v přepočtu na koruny při kurzu 24 CZK/EUR 38,64 korun za litr. 
 
Jistě budete namítat, milí čtenáři, že proti tomu se nemůže nikdo z nás nějak účinně bránit. No, možná se budete divit. Bránit se totiž dá. A aniž se budete ušklíbat nad tím, co si přečtete, vězte, že zákony ekonomiky pořád platí. Bez ohledu na aktivisty či populisty nejrůznějšího kalibru. Klíčovou radou totiž je omezovat poptávku. A proč? Když čerpadláři zjistí, že jim benzín za 40 korun za litr nikdo moc nekupuje, budou se muset zamyslet nad svou obchodní strategií. A když producenti ropy zjistí, že barel s ropou WTI nebo Brent nikdo moc třeba za 85 dolarů nekoupí, pak to asi bude muset cenotvůrce taky nějak „pořešit“.

Plný tanky drahý ropy přece nikdo nebude chtít, no ne? No a mezi tím stačí zdolávat vzdálenosti podle sil či uvážení. Veřejná doprava funguje a když bude nejhůř na nějakou tu kratší vzdálenost se dá jet i autem. Každopádně nemáme prý nikomu nadávat za drahý benzín a spílat všem možným i nemožným stranám za to, že si nemůžeme levně natankovat. V létě totiž prý (alespoň podle některých názorů) to s tím zdražováním nebude zas tak horké. Tak uvidíme. 

Související

Více souvisejících

pohonné hmoty komentář

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

před 1 hodinou

Letní počasí, ilustrační foto

Horké letní počasí je definitivně zpět. Platí varování

V Česku se uplynulý týden obešel bez příliš vysokých teplot, ale hned na začátku nového týdne před nimi meteorologové varují. V jednom konkrétním regionu dnes může ojediněle být až 32 °C, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

Důchody.

Důchodci už nedostanou to, na co byli zvyklí. Alespoň ne automaticky

Důchody se v lednu budou opět valorizovat, ale jedna věc bude jinak. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) již nyní informovala, že nebude automaticky zasílat valorizační oznámení o zvýšení důchodu. Všem bude nadále dostupné v elektronické podobě po přihlášení na ePortálu ČSSZ, případně v datové schránce. Klienti, kteří i nadále mají zájem o oznámení v papírové formě, o něj musí požádat. Čas mají do konce září. 

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Fotbalová Chance liga hlásí návrat ztraceného syna. Do Hradce přichází exslávista Van Buren

V rámci právě probíhajícího letního přestupového období přichází do české nejvyšší fotbalové soutěže další velké jméno. Po Michalu Sadílkovi, Daikim Hašiokovi, Pavlu Kadeřábkovi či Milanu Petrželovi se v české lize bude od nadcházející sezóny 2025/26 opět objevovat také jméno Micka van Burena. Tento bývalý útočník Slavie se po roce vrátil do Čech, aby zde mohl oblékat tentokrát dres Hradce Králové, s nímž měl podepsat víceletý kontrakt.

včera

včera

včera

včera

FBI

Trumpovi lidé mění FBI v loajální mašinérii. Věrnost posuzují detektory lži

Za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa dochází v FBI k rozsáhlým personálním změnám a zvýšenému využívání detektorů lži, které podle svědků slouží i k prověřování loajality vůči vedení úřadu. Tímto způsobem je oslabována nezávislost agentury, která má být věrná ústavě, nikoli prezidentovi. Čistky zasáhly desítky elitních agentů, klíčové pozice obsazují nově loajální Trumpově administrativě.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Zájem o hráče z české ligy v zahraničí stoupá. Z elitních lig cílí na Šulce, Zadražila nebo Riga

Během probíhající letní fotbalové pauzy je pochopitelně stále otevřené letní přestupové okno u nás i v zahraničí. Do éteru v těchto dnech a týdnech uniká mnoho spekulací, včetně těch o zájmu o české fotbalisty ze zahraničí. Mluví se především o ještě stále plzeňském záložníkovi Pavlu Šulcovi, jemuž se poslední sezóna v české lize vydařila natolik, že se v ní stal nejlepším hráčem v rámci ankety Fotbalista roku. O jeho služby se začali výrazně zajímat v Anglii, konkrétně v prvoligovém Bournemouthu a druholigovém Middlesborough. O české hráče pak projevují zájem i v Itálii či ve Španělsku. Třeba o gólmana Hradce Králové Adama Zadražila se zajímá italské Como, o ostravského středního záložníka Tomáše Riga pak zase pro změnu italská Hellas Verona nebo španělské Levante.

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by vyhrálo ANO. Starostové v novém průzkumu předčili SPD

Sněmovní volby by na přelomu června a července vyhrálo opoziční hnutí ANO, které je ochotna podpořit téměř třetina voličů. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News, v němž Starostové a nezávislí přeskočili SPD a dostali se na třetí místo. Poslanecké mandáty by získalo celkem šest kandidujících subjektů. 

včera

včera

Evropská unie

Dodržujte právní stát, jinak z EU nepřijdou peníze. Slováci a Maďaři mají problém

Evropská komise hodlá v návrhu rozpočtu na období 2028-2034 posílit vazbu mezi čerpáním evropských fondů a dodržováním zásad právního státu. Změna by měla zamezit situacím, kdy členské státy obcházejí podmínky přesouváním prostředků mezi programy. Návrh počítá s rozšířením stávajícího mechanismu podmíněnosti na veškeré financování z unijního rozpočtu.

včera

včera

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy