KOMENTÁŘ | Ceny pohonných hmot stále rostou. Proč tomu tak je a proč si podle odborníků nemáme stěžovat?

Novinové titulky hlásají už nějaký ten den, že pohonné hmoty v Česku pokračují ve zdražování. A to máme před sebou prázdniny, které s ohledem na plnou motoristickou sezonu jistě vzrůst ceny jen tak nezastaví. Ale některé názory ekonomických odborníků říkají, že si nemáme na co stěžovat. 

A pohled třeba na cenovou mapu průměrné ceny benzínu v Evropské unii, platný ke konci čtvrtého červnového týdne, těmto názorům dává za pravdu. Česká republika totiž sice nepatří k těm vůbec nejlevnějším členským zemím, které prodávají palivo třeba za 1,29 či 1.34 euro za litr, ale taky rozhodně ne k těm vůbec nejdražším. Tyto členské státy Evropské unie prodávají pohonné hmoty třeba i za 1.88 či za 1,90 eur za litr. Člověka ale napadne, proč se teda v Česku zdražuje, když vlastně není pořádný důvod, snad jen kromě té blížící se prázdninové motoristické sezony. Je a není. 
 
Řada analytiků totiž tvrdí, že za aktuálním růstem cen pohonných hmot hlavně stojí, někdo může oprávněně namítnout, že jak jinak, vyšší marže čerpadlářů. Ty totiž prý začátkem léta očekávají růst poptávky po palivech, a tak je asi nutné se na to pořádně připravit, no ne? Další ekonomičtí odborníci ovšem přidávají na misku vah i další závaží, které stahuje ceny benzíny k vyšším hodnotám. Patří k nim i oslabující koruna nebo omezování těžby ropy v některých klíčových producentských zemích. Jistě, to bude mít spíše vliv především na cenu nafty, ale jak vidno, ani u benzínu se cenovky zřejmě jen tak kvůli tomu nezastaví. 
 
A protože jsme v Česku, kde lidé nejdou daleko pro jadrnější vyjádření k tomu, co si myslí vůbec o takovém zdražování, je prý lepší si místo toho srovnat ceny paliv u čerpadlářů nyní a vloni. Když si prý uvědomíme, že benzín byl tehdy dražší o desetikorunu na litru a nafta až o 15 korun, vztek, chce se říct, z nějaké té údajné chamtivosti čerpadlářů a jejich snahy na tomto létě tak nějak zase pěkně vydělat, by nás měl rychle přejít.

Pravdou totiž je, že na konci června roku 2022 se litr benzínu prodával za průměrných téměř 48 korun a nafta na tom nebyla o moc lépe. Evropské analýzy navíc konstatují, že průměrná cena benzínu v EU se od srpna 2022 (k lednu 2023) snížila o téměř 9 % a že ceny pohonných hmot dosáhly vrcholu během konce roku 2022 a nyní opět klesají a stabilizují se kolem 1,61 euro, což je v přepočtu na koruny při kurzu 24 CZK/EUR 38,64 korun za litr. 
 
Jistě budete namítat, milí čtenáři, že proti tomu se nemůže nikdo z nás nějak účinně bránit. No, možná se budete divit. Bránit se totiž dá. A aniž se budete ušklíbat nad tím, co si přečtete, vězte, že zákony ekonomiky pořád platí. Bez ohledu na aktivisty či populisty nejrůznějšího kalibru. Klíčovou radou totiž je omezovat poptávku. A proč? Když čerpadláři zjistí, že jim benzín za 40 korun za litr nikdo moc nekupuje, budou se muset zamyslet nad svou obchodní strategií. A když producenti ropy zjistí, že barel s ropou WTI nebo Brent nikdo moc třeba za 85 dolarů nekoupí, pak to asi bude muset cenotvůrce taky nějak „pořešit“.

Plný tanky drahý ropy přece nikdo nebude chtít, no ne? No a mezi tím stačí zdolávat vzdálenosti podle sil či uvážení. Veřejná doprava funguje a když bude nejhůř na nějakou tu kratší vzdálenost se dá jet i autem. Každopádně nemáme prý nikomu nadávat za drahý benzín a spílat všem možným i nemožným stranám za to, že si nemůžeme levně natankovat. V létě totiž prý (alespoň podle některých názorů) to s tím zdražováním nebude zas tak horké. Tak uvidíme. 

Související

Cenny pohonných hmot v ČR po vpádu Ruska na Ukrajinu (2022).

Ficova vláda v Bruselu lobuje za možnost vyvážet ruská paliva do Česka. Hrozí výrazně zdraží pohonné hmoty až na 45 korun za litr

Slovenská vláda premiéra Roberta Fica v těchto dnech lobuje u Evropské komise za prodloužení výjimky, která zemi umožňuje dovoz paliv z ruské ropy a zásobování jimi slovenského, ale také českého trhu. Ve většině Evropské unie platí zákaz dovozu ruských paliv už od letošního února. Slovensko, resp. tamní petrochemický podnik Slovnaft, spadající pod maďarský MOL, má vyjednánu výjimku do letošního 5. prosince, tedy do úterý příštího týdne. Právě tu ale chce nyní Ficův kabinet prodloužit. Informuje redakci ekonom Lukáš Kovanda.

Více souvisejících

pohonné hmoty komentář

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

WMO: Letošní počasí po sobě zanechalo stopu zkázy a zoufalství. Příští rok bude ještě horší

Letošní rok bude pravděpodobně tím nejteplejším v dějinách měření. Na okraj klimatického summitu COP28 to dnes uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) ve své nejnovější zprávě o stavu globálního klimatu. Z ní vyplývá, že lidstvo čekají častější záplavy, požáry, vlny veder a tání ledovců, a příští rok by navíc mohl ten letošní, rekordně teplý, překonat.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj míní, že osvobodit Krym bude oproti Donbasu jednodušší

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bude jednodušší se opětovně zmocnit poloostrova Krym, nikoliv Donbasu. Řekl to na středečním setkání s vysokoškoláky. Zelenskyj se domnívá, že oblast Donbasu je silně militarizovaná a v části populace panují proruské nálady a postoje. 

Aktualizováno včera

Energetický regulační úřad

Rozhodnuto. ERÚ výrazně zdraží lidem regulovanou složku cen energií

V Česku výrazně vzroste výše regulované složky ceny energií, oznámil ve čtvrtek Energetický regulační úřad (ERÚ). U elektřiny půjde o nárůst o 65,7 procenta, u plynu pak o 38,8 procenta. Podle úřadu se však konečné ceny elektřiny příliš nezmění kvůli souběžnému poklesu tržních cen. V případě plynu mají ceny dokonce klesnout.

včera

včera

včera

včera

Sultan Al Jaber, prezident summitu COP28

"Historický okamžik." Státy na COP28 vytvořily fond ztrát a škod, posílají do něj stamiliony dolarů. USA a Světová banka čelí kritice

Účastníci klimatické konference COP 28 se dohodli na vytvoření fondu ztrát a škod, aby pomohli chudším zemím vypořádat se s dopady zhroucení klimatu. Podle dohody bude do fondu do roku 2030 přibývat nejméně 100 miliard dolarů ročně, rozvojové země ale uvádějí, že skutečné potřeby se již blíží 400 miliardám dolarů ročně. 

včera

včera

včera

včera

včera

Senioři, ilustrační foto

Česko stárne a vymírá. Počet důchodců podle statistiků prudce vzroste

Česká republika čelí významnému procesu stárnutí obyvatelstva. Do poloviny století by se mohl počet jedinců ve věku nad 65 let zvýšit z 2,2 milionu na 3,1 milionu, což by znamenalo nárůst podílu této skupiny z pětiny na 30 procent. Vyplývá to z informací, které představil Český statistický úřad (ČSÚ) na tiskové konferenci a na svém webu.

včera

včera

O suchý zápal plic se zajímá WHO. SZÚ sdělil, kolik případů eviduje Česko

K případům suchého zápalu plic u dětí, které se rozšířily především v Číně, se v týdnu poprvé vyjádřily i české orgány. Státní zdravotní ústav (SZÚ) ve zprávě prozradil, že počet letošních případů nemoci způsobené bakterií Mycoplasma pneumoniae je možné spočítat na prstech jedné ruky. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy