Londýn - Chladné zimy, parná léta plná tropických dní a téměř nulové jaro a podzim. Tak řada lidí v posledních letech vidí aktuální stav počasí v Česku. Ani letošní rok nebude výjimkou a opět se budeme podle předpovědí potýkat s ohromnými vedry, jaká nás ale poté čeká zima?
Podle prvních předpovědí odborníků pořádně krušná. Tvrdí to David Dilley, generální ředitel Global Weather Oscillations, který domnívá, že zimy se stanou "intenzivnějšími" kvůli kombinaci "nebezpečných" klimatických faktorů.
Jeho výzkum ukazuje, že v roce 2019 vstoupí Země do přirozeného 120letého chladicího cyklu, který se opakuje zhruba každých 230 let, což narušuje trend neustálého oteplování.
Předpovědi nízké sluneční aktivity po dobu 33 let mezi roky 2020 a 2053 se podle jeho názoru také přiklánějí k této teorii a znamenají, že teploty začnou pozvolna klesat.
Převážná většina vědců ale zastává názor, že globální teploty v minulém století prudce vzrostly, přičemž důkazy ukazují, že lidský vliv je dominantní příčinou této rapidní změny.
Aby se zabránilo katastrofickému globálnímu oteplování, téměř každá země se připojila k paktu OSN o klimatu, jehož cílem je udržet globální teploty v přijatelných hladinách.
Dilley, bývalý meteorolog prestižní americké NOAA, ale tvrdí, že Země pouze přechází z 230letého cyklu globálního oteplování a právě na 120leté období ochlazování.
Tyto cykly globálního oteplování a ochlazování jsou podle něj určovány gravitačními sílami Země, Měsíce a Slunce. Odkazuje se při tomto tvrzení na "dobře zdokumentované poznatky ve vědě".
Jinými slovy říká, že když se Země přibližuje ke slunci, pozorujeme globální oteplování, zatímco ochlazování nastává, když se Země vzdaluje
"Země v současné době vystupuje z 230letého cyklu globálního oteplování a ponoří se do 120letého globálního ochlazování. Tyto cykly přicházejí přibližně každých 230 let a za posledních 1000 let jsme jich měli pět. Ten poslední skončil v roce 1800 a následovalo dramatické ochlazení a rok bez léta v roce 1816," uvedl podle serveru Dailystar.
Pokud by se jeho výzkum ukázal jako pravdivý, účinky chladného počasí během zimy by mohly mít zničující důsledky pro globální ekonomiku, lidský život a společnost, jak ji známe. Dilley totiž varoval, že "celosvětové selhání zemědělství, hladomor a nemoci" by mohly udeřit "během raných fází každého globálního ochlazení".
Meteorolog televize BBC John Hammond se ale domnívá, že globální oteplování bude pokračovat v dohledné budoucnosti. Přiznal ale, že "přirozené cykly" budou mít vliv na teploty v některých oblastech.
"Není pochyb o tom, že dlouhodobý trend globálního oteplování bude pokračovat kvůli vlivům člověka. V příštích několika desetiletích však existují přirozené cykly jak v oceánech, tak v atmosféře, které budou mít vliv na stupeň ohřevu v různých částech světa," dodal.
Jiní odborníci ale dávají meteorologovi za pravdu. Výzkum profesora matematiky Valentina Zharkova ukazuje, že nízká aktivita slunečního záření by mohla způsobit, že celosvětové teploty dosáhnou nejnižší úrovně za posledních 350 let.
Během tří let by drastická redukce uvolňování tepla ze Slunce mohla vést k výraznému ochlazení v Evropě, Severní Americe a Asii. Podobně, jako tomu bylo od roku 1650 do roku 1710, kdy teplota v celé Evropě klesla, když Slunce vstoupilo do takzvané tiché fáze.
Související
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
Aktuálně se děje
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
včera
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
včera
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno včera
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
včera
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
včera
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.
Zdroj: Libor Novák