Užijte si vedra, dokud jsou. Vědci vydali předpověď na příští roky, hovoří o rapidním zvratu a katastrofě

Londýn - Chladné zimy, parná léta plná tropických dní a téměř nulové jaro a podzim. Tak řada lidí v posledních letech vidí aktuální stav počasí v Česku. Ani letošní rok nebude výjimkou a opět se budeme podle předpovědí potýkat s ohromnými vedry, jaká nás ale poté čeká zima?

Podle prvních předpovědí odborníků pořádně krušná. Tvrdí to David Dilley, generální ředitel Global Weather Oscillations, který domnívá, že zimy se stanou "intenzivnějšími" kvůli kombinaci "nebezpečných" klimatických faktorů.

Jeho výzkum ukazuje, že v roce 2019 vstoupí Země do přirozeného 120letého chladicího cyklu, který se opakuje zhruba každých 230 let, což narušuje trend neustálého oteplování.

Předpovědi nízké sluneční aktivity po dobu 33 let mezi roky 2020 a 2053 se podle jeho názoru také přiklánějí k této teorii a znamenají, že teploty začnou pozvolna klesat.

Převážná většina vědců ale zastává názor, že globální teploty v minulém století prudce vzrostly, přičemž důkazy ukazují, že lidský vliv je dominantní příčinou této rapidní změny.

Aby se zabránilo katastrofickému globálnímu oteplování, téměř každá země se připojila k paktu OSN o klimatu, jehož cílem je udržet globální teploty v přijatelných hladinách.

Dilley, bývalý meteorolog prestižní americké NOAA, ale tvrdí, že Země pouze přechází z 230letého cyklu globálního oteplování a právě na 120leté období ochlazování.

Tyto cykly globálního oteplování a ochlazování jsou podle něj určovány gravitačními sílami Země, Měsíce a Slunce. Odkazuje se při tomto tvrzení na "dobře zdokumentované poznatky ve vědě".

Jinými slovy říká, že když se Země přibližuje ke slunci, pozorujeme globální oteplování, zatímco ochlazování nastává, když se Země vzdaluje

"Země v současné době vystupuje z 230letého cyklu globálního oteplování a ponoří se do 120letého globálního ochlazování. Tyto cykly přicházejí přibližně každých 230 let a za posledních 1000 let jsme jich měli pět. Ten poslední skončil v roce 1800 a následovalo dramatické ochlazení a rok bez léta v roce 1816," uvedl podle serveru Dailystar.

Pokud by se jeho výzkum ukázal jako pravdivý, účinky chladného počasí během zimy by mohly mít zničující důsledky pro globální ekonomiku, lidský život a společnost, jak ji známe. Dilley totiž varoval, že "celosvětové selhání zemědělství, hladomor a nemoci" by mohly udeřit "během raných fází každého globálního ochlazení".

Meteorolog televize BBC John Hammond se ale domnívá, že globální oteplování bude pokračovat v dohledné budoucnosti. Přiznal ale, že "přirozené cykly" budou mít vliv na teploty v některých oblastech.

"Není pochyb o tom, že dlouhodobý trend globálního oteplování bude pokračovat kvůli vlivům člověka. V příštích několika desetiletích však existují přirozené cykly jak v oceánech, tak v atmosféře, které budou mít vliv na stupeň ohřevu v různých částech světa," dodal.

Jiní odborníci ale dávají meteorologovi za pravdu. Výzkum profesora matematiky Valentina Zharkova ukazuje, že nízká aktivita slunečního záření by mohla způsobit, že celosvětové teploty dosáhnou nejnižší úrovně za posledních 350 let.

Během tří let by drastická redukce uvolňování tepla ze Slunce mohla vést k výraznému ochlazení v Evropě, Severní Americe a Asii. Podobně, jako tomu bylo od roku 1650 do roku 1710, kdy teplota v celé Evropě klesla, když Slunce vstoupilo do takzvané tiché fáze.

Související

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

Více souvisejících

Počasí Vědci

Aktuálně se děje

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

včera

včera

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

včera

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

včera

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno včera

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

včera

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy