Vlny veder mají katastrofální dopad na lidstvo. Co hrozí? Čtěte pozorně!

"Když se počasí zhoršuje, máme tendenci být ochotnější ubližovat jiným lidem," řekl vedoucí studie, ekonom Solomon Hsiang z Kalifornské univerzity. Tým ekonomů dokonce přišel s rovnicí, která předpovídá, o kolik se riziko různého typu násilí zvýší s extrémním počasím.

Ve válkou sužovaných oblastech rovníkové Afriky, uvedli vědci, zhruba každý stupeň Fahrenheita zvyšuje pravděpodobnost konfliktu mezi jednotlivými skupinami o 11 procent. Pro Spojené státy platí, že zvýšením teploty o 5,4 stupně Fahrenheita (tři stupně Celsia) vzroste pravděpodobnost násilných trestných činů o dvě procenta na čtyři procenta.

V jedné ze studií podstoupili policisté psychologický experiment, který zjistil, že během laboratorní simulace byli muži zákona náchylnější k rozhodnutí střílet na člověka, když byly v místnosti vyšší teploty.

Na lidskou psychiku má největší vliv denní délka slunečního svitu, kterou v předpovědi počasí vnímáme a předpovídáme jako oblačnost. Obecně platí, že při dnech s velkou oblačností, s deštěm nebo sněžením nám ubývá energie. Naopak slunečné dny nebo krátkodobě i dny se sněžením, nás naladí pozitivní energií, informuje meteopress.cz.

S psychickou pohodou velmi úzce souvisí i naše pracovní výkonnost. Nejhůře snášíme tzv. inverzní charakter počasí, kdy je celý den zataženo nízkou oblačností a mlhavo. Navíc dochází k sesedání chladného vzduchu z vyšších vrstev atmosféry do nižších, takže se k tomu většinou přidá také mráz. V mírných zeměpisných šířkách se inverze vytváří poměrně často zejména v zimním půlroce a může trvat od několika dnů až po několik týdnů. Velkou oblačnost nejhůře snáší skupina labilních občanů, která může pociťovat psychické problémy, někdy se mohou vyskytnout i deprese.

Počasí ovlivňuje ekonomiku státu a HDP

"Samozřejmě že extrémně horké a suché léto zhorší kupříkladu ekonomickou situaci zemědělců, ale pro tvorbu českého HDP je zásadní produktivita automobilek, a tu změny teplot nijak výrazně neovlivní," konstatuje hlavní analytik poradenské společnosti Next Finance Vladimír Pikora.

Zároveň však připouští, že náhlá vlna tropických veder trvající delší dobu by se na ekonomických výsledcích českých firem mohla mírně odrazit - a to právě i kvůli únavě a ospalosti zaměstnanců, kterou vysoké teploty přinášejí.

Takzvaně meteosenzitivní lidé pociťují při změnách počasí obtíže - od fyzických bolestí přes únavu až k podrážděnosti. "Podíl takových jedinců v populaci je podle některých zdrojů dokonce více než poloviční. Pravděpodobnost výskytu meteosenzitivity je přitom u žen třikrát vyšší než u mužů," upřesňuje psychiatr Michal Vimmer, který se zabývá problematikou vlivu počasí na psychiku.

"Negativní vliv teplého počasí na náš organismus snížíme dostatečným přísunem tekutin, vitaminů a také fyzickou aktivitou. Pomůže i hodina strávená v bazénu,« říká Dagmar Honsová.

Vysokým teplotám a intenzivnímu slunečnímu záření dnes bývají často připisovány i ekonomické neúspěchy jihoevropských států. Pokud jde o ekonomiku a stav společnosti, musíme mít na paměti, že počasí vždy zůstává jen jedním z vlivů.

"I když kupříkladu situace v jižní Evropě nás svádí, abychom hledali souvislost mezi nízkou výkonností ekonomiky a vysokými teplotami, je třeba si uvědomit, že Thajsko, či jiné oblasti světa, v nichž jsou klimatické podmínky podobné jako například v Řecku, podobnými ekonomickými obtížemi netrpí," zdůrazňuje psychiatr Vimmer.

Obyvatelstvo daného území je na »své« podnebí zvyklé. Pokud nedojde k náhlým a dlouhotrvajícím teplotním změnám, nemůžeme za jeho nízkou výkonnost činit zodpovědným horké slunce, informuje ekonom.ihned.cz.