Podivné počasí: Proč je v Evropě stále větší teplo?

Zprávy o extrémech počasí se objevují stále častěji – a my jsme si na ně do určité míry zvykli. „Jenže letní řada dramatických událostí spojených s počasím je alarmující: nejenže ukazuje, co může způsobit oteplování, ale ukazuje na potenciální rozsáhlé problémy, které mohou narušit větru a oceánské proudy na celé planetě.

„V posledních několika měsících jsme byli svědky extrémních veder v západní Evropě, Kanadě, Aljašce, západních Spojených státech, Texasu, Japonsku a Alžírsku, pro Afriku byly stanoveny nové teplotní rekordy. Řecko, Skandinávie, Kalifornie a Sibiř trpěly suchem a požáry, zatímco Japonsko, USA, Evropa a Indie byly postiženy ničivými povodněmi. Lidské ztráty a ztráty na úrodě stále ještě rostou,“ připomíná server Politico.

To, že globální oteplování vede k větším teplotním extrémům, není raketová věda. Tuto myšlenku potvrzuje globální analýza dat, připomíná server. „Můžeme očekávat, že součástí tohoto modelu bude vysychání většího množství půdy, větší sucha a požáry. Dále očekáváme extrémní déšť, neboť teplejší atmosféra může zachytit a uvolnit více vlhkosti. V datech meteorologických stanic byl totiž rovněž zaznamenán globální nárůst záznamů o srážkách. Ale je tu ještě něco zajímavějšího,“ vysvětluje Politico.

Nejde jen o to, že se objevuje výjimečné počasí – včetně toho, že padají teplotní rekordy. Existují důkazy i o tom, že se mění dynamika samotného počasí.

Jako příklad uvádí autor článku Stefan Rahmstorf, profesor fyziky oceánů a vedoucí analýzy zemského systému na Postupimském institutu pro výzkum klimatických vlivů jeho rodnou Postupim, která se může pochlubit kvalitní meteorologickou stanicí s daty od roku 1893. Letošní duben tu byl nejteplejším dubnem od začátku měření a květen byl nejteplejším květnem. A i když červen a červenec rekord nepřekovaly- tepleji bylo v letech 2003 a 2006 – řadily se mezi ty nejteplejší. „Jak mimořádná je současná anomálie horkého počasí, je nejlépe vidět při pohledu na období od dubna do července,“ píše profesor.

„Pozorujeme od roku 1980 stálé klimatické oteplení kolem 2 stupňů Celsia v hladké klimatické křivce - je souběžné s globálním oteplováním ale dvakrát rychlejší. Toto je typické pro kontinentální oblasti; oceánské oblasti se oteplují méně například kvůli odpařování vody. Také vidíme, že rok 2018 byl o neuvěřitelných 4,3 stupně nad průměrnou hodnotou prvních 30 let, ve které byly data měřena, a o téměř 2 stupně nad plynulou klimatickou křivkou. To je zdaleka největší odchylky od klimatické křivky. Co se děje?“ ptá se expert.

Bylo by prý naivní si myslet, že křivka je pouhou náhodnou abnormalitou. Nejen, že aktuální odchylka je zdaleka největší, stále přibývají důkazy, že „ostatní počasí" není jen náhodné, ale již pozměněné klimatickými změnami. „Toto je v současné době jedno z nejžhavějších témat v oblasti výzkumu klimatu. Základní myšlenka spočívá v tom, že vzdušné proudy kolem severní polokoule, která významně ovlivňují naše počasí ve středních šířkách, se mění,“ píše Rahmstorf.

Už v roce 2015 podle něj vědci potvrdili, že se proudy v posledních desetiletích výrazně zpomalily a více se zvlnily. „Příčinou je pravděpodobně silné oteplování Arktidy, jelikož proud je řízen teplotním kontrastem mezi tropy a Arktidou. Protože se tento teplotní rozdíl neustále zmenšuje, proud proudění oslabuje a je méně stabilní,“ tvrdí vědec. Slabší letní cirkulace pak znamená méně změn počasí, takže počasí je stálejší .

Určitý proud tedy přinese sucho a teplo nebo naopak nepřetržitý déšť – podle toho, kde se právě nacházíte. A takové počasí trvá déle, než bylo běžné. Takový přetrvávající vzorec proudů hrál důležitou roli v extrémech počasí posledních týdnů. Ovšem atmosféra není jediným hráčem, který dokáže změnit své toky. Důležité jsou i proudy oceánu - zejména Golfský proud.

Vědci prokázali, že zejména studená povrchová voda v subpolárním severním Atlantiku podporuje evropské letní teplo – jako se stalo v "létě století" v roce 2003 a v horké vlně roku 2015. Ten rok dokonce byly zaznamenány nejchladnější teploty v subpolárním Atlantiku - jediném regionu na Zemi, který odolával globálnímu oteplování a místo toho se ochlazoval. Takové ochlazení v severním Atlantiku se vyskytuje stále častěji, protože Golfský proud oslabuje v reakci na globální oteplování.

„Změna klimatu neznamená pouze to, že se vše se postupně otepluje - mění se také hlavní proudění naší atmosféry a oceánů. To způsobuje, že je počasí stále divnější a více nepředvídatelné. Realita globálního oteplování nás rychle dohání a již není problémem pro budoucí generace. Budeme se muset v nadcházejících letech připravit na další nepříjemná překvapení. Potřebujeme naléhavě snížit emise, abychom zabránili další destabilizaci našeho klimatického systému,“ dodává vědec.

Související

Více souvisejících

Počasí Klimatické změny globální oteplování

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

před 5 hodinami

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

před 6 hodinami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 7 hodinami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 7 hodinami

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 8 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 9 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 10 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 11 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 12 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 13 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 14 hodinami

včera

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy