Podivné počasí: Proč je v Evropě stále větší teplo?

Zprávy o extrémech počasí se objevují stále častěji – a my jsme si na ně do určité míry zvykli. „Jenže letní řada dramatických událostí spojených s počasím je alarmující: nejenže ukazuje, co může způsobit oteplování, ale ukazuje na potenciální rozsáhlé problémy, které mohou narušit větru a oceánské proudy na celé planetě.

„V posledních několika měsících jsme byli svědky extrémních veder v západní Evropě, Kanadě, Aljašce, západních Spojených státech, Texasu, Japonsku a Alžírsku, pro Afriku byly stanoveny nové teplotní rekordy. Řecko, Skandinávie, Kalifornie a Sibiř trpěly suchem a požáry, zatímco Japonsko, USA, Evropa a Indie byly postiženy ničivými povodněmi. Lidské ztráty a ztráty na úrodě stále ještě rostou,“ připomíná server Politico.

To, že globální oteplování vede k větším teplotním extrémům, není raketová věda. Tuto myšlenku potvrzuje globální analýza dat, připomíná server. „Můžeme očekávat, že součástí tohoto modelu bude vysychání většího množství půdy, větší sucha a požáry. Dále očekáváme extrémní déšť, neboť teplejší atmosféra může zachytit a uvolnit více vlhkosti. V datech meteorologických stanic byl totiž rovněž zaznamenán globální nárůst záznamů o srážkách. Ale je tu ještě něco zajímavějšího,“ vysvětluje Politico.

Nejde jen o to, že se objevuje výjimečné počasí – včetně toho, že padají teplotní rekordy. Existují důkazy i o tom, že se mění dynamika samotného počasí.

Jako příklad uvádí autor článku Stefan Rahmstorf, profesor fyziky oceánů a vedoucí analýzy zemského systému na Postupimském institutu pro výzkum klimatických vlivů jeho rodnou Postupim, která se může pochlubit kvalitní meteorologickou stanicí s daty od roku 1893. Letošní duben tu byl nejteplejším dubnem od začátku měření a květen byl nejteplejším květnem. A i když červen a červenec rekord nepřekovaly- tepleji bylo v letech 2003 a 2006 – řadily se mezi ty nejteplejší. „Jak mimořádná je současná anomálie horkého počasí, je nejlépe vidět při pohledu na období od dubna do července,“ píše profesor.

„Pozorujeme od roku 1980 stálé klimatické oteplení kolem 2 stupňů Celsia v hladké klimatické křivce - je souběžné s globálním oteplováním ale dvakrát rychlejší. Toto je typické pro kontinentální oblasti; oceánské oblasti se oteplují méně například kvůli odpařování vody. Také vidíme, že rok 2018 byl o neuvěřitelných 4,3 stupně nad průměrnou hodnotou prvních 30 let, ve které byly data měřena, a o téměř 2 stupně nad plynulou klimatickou křivkou. To je zdaleka největší odchylky od klimatické křivky. Co se děje?“ ptá se expert.

Bylo by prý naivní si myslet, že křivka je pouhou náhodnou abnormalitou. Nejen, že aktuální odchylka je zdaleka největší, stále přibývají důkazy, že „ostatní počasí" není jen náhodné, ale již pozměněné klimatickými změnami. „Toto je v současné době jedno z nejžhavějších témat v oblasti výzkumu klimatu. Základní myšlenka spočívá v tom, že vzdušné proudy kolem severní polokoule, která významně ovlivňují naše počasí ve středních šířkách, se mění,“ píše Rahmstorf.

Už v roce 2015 podle něj vědci potvrdili, že se proudy v posledních desetiletích výrazně zpomalily a více se zvlnily. „Příčinou je pravděpodobně silné oteplování Arktidy, jelikož proud je řízen teplotním kontrastem mezi tropy a Arktidou. Protože se tento teplotní rozdíl neustále zmenšuje, proud proudění oslabuje a je méně stabilní,“ tvrdí vědec. Slabší letní cirkulace pak znamená méně změn počasí, takže počasí je stálejší .

Určitý proud tedy přinese sucho a teplo nebo naopak nepřetržitý déšť – podle toho, kde se právě nacházíte. A takové počasí trvá déle, než bylo běžné. Takový přetrvávající vzorec proudů hrál důležitou roli v extrémech počasí posledních týdnů. Ovšem atmosféra není jediným hráčem, který dokáže změnit své toky. Důležité jsou i proudy oceánu - zejména Golfský proud.

Vědci prokázali, že zejména studená povrchová voda v subpolárním severním Atlantiku podporuje evropské letní teplo – jako se stalo v "létě století" v roce 2003 a v horké vlně roku 2015. Ten rok dokonce byly zaznamenány nejchladnější teploty v subpolárním Atlantiku - jediném regionu na Zemi, který odolával globálnímu oteplování a místo toho se ochlazoval. Takové ochlazení v severním Atlantiku se vyskytuje stále častěji, protože Golfský proud oslabuje v reakci na globální oteplování.

„Změna klimatu neznamená pouze to, že se vše se postupně otepluje - mění se také hlavní proudění naší atmosféry a oceánů. To způsobuje, že je počasí stále divnější a více nepředvídatelné. Realita globálního oteplování nás rychle dohání a již není problémem pro budoucí generace. Budeme se muset v nadcházejících letech připravit na další nepříjemná překvapení. Potřebujeme naléhavě snížit emise, abychom zabránili další destabilizaci našeho klimatického systému,“ dodává vědec.

Související

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

Více souvisejících

Počasí Klimatické změny globální oteplování

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

před 52 minutami

před 1 hodinou

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 3 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 4 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 4 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 6 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 7 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 7 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy