ROZHOVOR | Blížíme se k přímému angažmá zemí NATO na Ukrajině, říká expert pro EZ po summitu. Rusům doporučuje se zamyslet

Bezpečnostní expert Tomáš Řepa s Univerzity obrany v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz bilancoval možné důsledky mírového summitu ve Švýcarsku, který se konal během uplynulého víkendu. „Největší země světa by se měla zamyslet spíše nad tím, proč potřebuje další území navíc, když jejím obyvatelům se skutečně dobře nežije a mnohá místa jsou spravována mírně řečeno neefektivně,“ říká.

Může být mírový summit ve Švýcarsku účinný, pokud se ho neúčastní velmoci jako Čína, či přímo zúčastněná strana – Rusko? Z historie víme, že jednání beze strany, které se konflikt přímo týká, není do budoucna vnímáno kladně.

Účinný být může, konec konců tyto země svoji účast samy odmítly. V tak nesmyslném konfliktu jako je ten na Ukrajině, je navíc jasné, že jde spíše o první krok k možnému řešení. Těžko očekávat výsledky hned. 

S tou historií si myslím, že je to složitější. Jsou příklady řady jednání, kde se neúčastnila přímo každá strana konfliktu, ale své opodstatnění i tak měly. Komunikace a dialog je totiž vždy základ konkrétních ujednání. Ukrajinské podmínky tak zazněly na širším fóru než jen se zeměmi, které už Ukrajině stejně nějakou formou pomáhají. 

Co jiného může vzejít ze summitu než nějaké společné prohlášení nebo odsouzení ruských činů? 

Může to být začátek řady dalších dvoustranných jednání o další pomoci. Případně zahájení fungování platformy, která může jednání v budoucnu zopakovat v ještě širším složení. Řešena byla i otázka jaderné bezpečnosti, což může mít širší dopady i v budoucích konfliktech. Buďme ale realisté, v prvním kroku s výjimkou obecných proklamací mnoho očekávat ani nešlo. 

Je summit bez ruské účasti vhodným řešením ve chvíli, kdy Moskva chrastí jadernými zbraněmi asi nejvíce od konce studené války a snad každý krok Volodymyra Zelenského ji dráždí?

Moskva se pokouší Ukrajinu zničit nebo minimálně poškodit natolik, že přestane být funkčním státem. Proto taková intenzita konfliktu, Zelenskyj i přes všechny chyby z poslední doby, z mého pohledu jde o některá chybná personální rozhodnutí, zejména odvolání Valerije Zalužného, summitem zvedl otázky, na které je třeba se ptát. A to zejména, jak bude fungovat celý region dále a jaké varianty se nabízejí. 

Pokud by byly přijaty poslední ruské návrhy, které zazněly z Putinových úst v podobě odstoupení dokonce i území, která teď Rusko ani neovládá, značná část ukrajinské veřejnosti to stejně nepřijme. Pak by válka stejně pokračovala dále, byť v pozměněné podobě například guerillových přepadů. Největší země světa by se měla zamyslet spíše nad tím, proč potřebuje další území navíc, když jejím obyvatelům se skutečně dobře nežije a mnohá místa jsou spravována mírně řečeno neefektivně. 

Co si myslíte o nedávných návrzích Ruska na mírové ukončení konfliktu? 

Že jsou v každém ohledu nepřijatelné, nenabízejí dlouhodobé řešení konfliktu. Jen čekání na další válku, ve které bude ruská expanze konečně zastavena. 

Nebylo by od Ukrajiny přece jen prozíravé přenechat okupovaná území silnějšímu nepříteli a zkrátka fungovat, případně se připojit do Evropské unie?

S ohledem na to, že se Ukrajina už 28 měsíců přes veškeré oběti a strádání houževnatě brání a celkově je ve válce s Ruskem od anexe Krymu již celou dekádu, tak by to dle mého názoru skutečně prozíravé nebylo. To, že ústupky nefungují, ukázala právě invaze roku 2022. Pokud by došlo k ukrajinskému kolapsu, Rusové si vezmou další území, to je jasné. Taková je zákonitost konfliktů. Fungování bez hospodářsky důležitých regionů jihovýchodu Ukrajiny by navíc bylo velmi obtížné i přes případný vstup do EU. 

Předchozí otázky jsem kladl poměrně přímočaře, protože i přes různá ujištění o pokračující západní podpoře ukrajinští obránci na frontě musí v mnoha případech ustupovat. Jak jinak může Západ zvrátit situaci, kdy Rusové nasazují doslova ohromující sílu a postupují dále v Charkovské oblasti a na Donbase?

Zrovna v Charkovské oblasti bych ruský postup za úspěšný skutečně neoznačoval, uvízli pár kilometrů od hranic a nedokážou prorazit dále. Jejích ztráty narůstají. Mohou se tvářit, že to není důležité, ale bude je to dohánět, ta válka sčítá mnohé ruské potíže a ty se budou projevovat. Ani žádný alespoň dílčí úspěch v ukrajinském konfliktu to Rusku nedokáže kompenzovat. 

Na druhou stranu ukrajinská fronta se dále protáhla, a to klade další obtížné nároky. Na Donbase je zase situace odlišná v tom, že stálý tlak, kterému jsou zde ukrajinští obránci již velmi dlouho vystaveni, se nakonec projeví v ústupu z nějaké pozice. Hned za ní je však další pásmo obrany. 

Západ může situaci zvrátit tím, že dá Ukrajině technologie, které dále ruské ztráty navýší, a naopak Ukrajincům umožní své síly šetřit. O nasazených technologiích konec konců správně hovořil i Zalužnyj ještě před tím, než byl ze své funkce odvolán. A Syrskyj, jako jeho nástupce, se musí u západních partnerů snažit o to stejné.

Pomohlo by přímé angažmá NATO? Nemyslím ale pouze přímé nasazení do boje. Jak by Rusové mohli vyhodnotit, kdyby západní spojenci poskytli Ukrajině například svá letiště pro útoky na ruské území? Nebo kdyby vojáci NATO pomáhali ukrajinským silám v zázemí?

K přímému angažmá některých zemí NATO se stejně neustále přibližujeme a je to jen o politickém rozhodnutí, zda k tomu dojde. Shoda všech členů NATO na takové věci přitom není reálná. Možností se ale jinak nabízí skutečně mnoho. Mimochodem to, že přemýšlíme, jak Rusko zareaguje na další pomoc napadené zemi, je součástí jejich psychologického působení. I tím se snaží další takovou pomoc odstrašit. Rusko je však to jediné, které může válku okamžitě ukončit. 

Související

Marcela Hennlichová Rozhovor

Macron se uznáním Palestiny vymezuje proti hladomoru jako prostředku zahraniční politiky, říká Hennlichová. Francie si nepřizná, že už není rozhodující velmoc

Francie se v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem rozhodla uznat Palestinu jako nezávislý stát. „Macron je velký pragmatik. Jeho rozhodnutí vnímám především jako snahu vymezit se proti hladomoru v Gaze jako prostředku zahraniční politiky,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Marcela Hennlichová, expertka na francouzský politický systém z Katedry mezinárodních studií a diplomacie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE.
Eva Taterová Rozhovor

Připravenost Palestiny fungovat jako regulérní stát je dlouhodobě velmi omezená. Mohla by hrozit i občanská válka nebo vláda islamistů, varuje Taterová

V reakci na rozhodnutí Francie uznat Palestinu jako stát oslovily EuroZprávy.cz expertku na Blízký východ Evu Taterovou z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. V exkluzivním rozhovoru vysvětlila, jaký význam tento krok má a zda může vyvolat širší vlnu uznání ze strany dalších západních zemí. „I kdyby teoreticky oficiálně Palestinu jako stát uznali všichni členové mezinárodního společenství, rozhodně to neznamená, že by Palestinský stát začal v dohledné době smysluplně vykonávat svou stanovenou roli,“ zdůrazňuje Taterová.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Řepa mírový summit o Ukrajině válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Ukrajina Rusko NATO Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

Kongres USA

Demokraté mají skvělou příležitost v roce 2026 vyhrát volby. Pokud ji nepromarní

Předběžné analýzy podle CNN naznačují, že volby do Kongresu v roce 2026 by měly být pro demokraty příznivé. Tradičně jsou totiž volby výhodné pro stranu, která neobsazuje prezidentský úřady tato strana pak v drtivé většině případů získává křesla v Dolní sněmovně, s výjimkou čtyř volebních období od doby občanské války.

včera

Prezident Trump

Trump si sám podřezává větev. Jeho nerozhodnost posiluje Rusko

Donald Trump zkrátil ultimátum pro ukončení ruské války na Ukrajině na pouhých dvanáct dní. Hrozí tvrdými sankcemi, ale jeho nejednoznačné kroky nahrávají Moskvě. Vladimir Putin dokáže hrozby bez následků využít k posílení vnitřní loajality a propagandy. Místo oslabení Ruska může Trumpova nerozhodnost posílit režim, který spoléhá na jednotu a vnějšího nepřítele.

včera

Laura Dahlmeierová (uprostřed)

Zemřela Laura Dahlmeierová, německá biatlonová legenda

Německá biatlonová legenda Laura Dahlmeierová se z pákistánských hor nevrátí. Poté, co úterý obletěla svět zpráva o tom, že tuto německou sportovkyni zastihl v nadmořské výšce 5700 metrů v pohoří Karakoram skalní sesuv, se rozjela záchranná akce a všichni věřili v její úspěšný konec. Opak se ale stal bohužel skutečností. Manažerský tým Dahlmeierové potvrdil, že záchranné akce byly v úterý večer ukončeny. Bylo jí pouhých 31 let.

včera

včera

včera

Silné zemětřesení o magnitudě 8,8 zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska

Kalifornie mírní varování, obyvatelé Kamčatky popisují chvíle hrůzy, Francie se chystá na masivní vlnu

Varování před tsunami, které bylo vydáno pro pobřeží jižní Kalifornie – od kalifornsko-mexické hranice po Rincon Point – bylo zrušeno, oznámilo Národní centrum pro varování před tsunami. Upozornění však stále platí pro severní pobřeží státu, konkrétně od Rincon Point až po Humboldt. Varování před tsunami bylo také zrušeno pro některé části Aljašky.

včera

včera

včera

Následek zemětřesení, ilustrační fotografie

Zemětřesení na Kamčatce bylo šestým nejsilnějším v historii. Proč se všechna odehrála na tom samém místě?

Dnes, přibližně v 11:30 místního času, zasáhlo pobřeží Kamčatky ve východní části Ruska zemětřesení o síle 8,8 stupně Richterovy škály. Toto silné zemětřesení, které se zařadilo mezi deset nejsilnějších v historii a je největší od roku 2011, způsobilo škody na budovách ve městě Petropavlovsk-Kamčatskij, které leží jen 119 km od epicentra. Následně byla vyhlášena varování před tsunami a evakuace v Rusku, Japonsku a na Havaji, s doporučením i pro Filipíny, Indonésii a dokonce Nový Zéland a Peru.

včera

Léky, ilustrační foto

Zdravotnictví v USA je byznys. Vysoké clo na evropské léky bude Američany bolet, bankrotují už dnes

Spojené státy zavádějí 15% clo na dovoz evropských léků, včetně známých značek jako Ozempic na léčbu cukrovky či Keytruda, sloužící k imunoterapii při rakovině. Zatímco vláda prezidenta Donalda Trumpa krok hájí jako podporu domácí výroby, existuje riziko masivních dopadů na pacienty. Zvýšení cen může nejvíce zasáhnout seniory a chronicky nemocné, kteří už nyní bojují s vysokými náklady na péči v jednom z nejdražších zdravotnických systémů světa.

včera

Gaza

V Pásmu Gazy dál umírají lidé hlady. Většinou jde o děti

V posledních týdnech došlo v Gaze k výraznému nárůstu úmrtí způsobených podvýživou. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že 63 z celkových 74 úmrtí v roce 2025, která jsou spojená s podvýživou, v červenci. Po tomto oznámení se ale situace ještě zhoršila, když ministr zdravotnictví v Gaze ohlásil dalších sedm úmrtí způsobených podvýživou v posledních 24 hodinách.

včera

Eva Decroix vystřídala Pavla Blažka v čele ministerstva spravedlnosti. (10.6.2025)

Ať koná policie, vyzvala Decroix po konci koordinátora bitcoinové kauzy

Někdejší ústavní soudce David Uhlíř, jehož ministerstvo spravedlnosti určilo jako koordinátora v tzv. bitcoinové kauzy, která stála místo ministra Pavla Blažka (ODS), ukončil své působení ve funkci. Podle úřadu naplnil svěřené zadání. Nyní jsou na řadě orgány činné v trestním řízení, konstatovala ministryně Eva Decroix (ODS).

včera

Obří vlny

Los Angeles varuje před "ničivým" vzestupem vody. Ve Francouzské Polynésii se čekají čtyřmetrové vlny

Národní meteorologická služba v Los Angeles uvedla, že měřicí stanice v Port San Luis "zaznamenala rychlý a ničivý" vzestup vody, kdy hladina vzrostla z nízkého přílivu na vysoký během několika minut. V příspěvku na X pak doplnila: "Nepokoušejte se vrátit do zaplavených oblastí, protože voda bude ustupovat, ale může se několikrát vrátit v průběhu následujících 24 hodin. První vlna nemusí být ta největší."

včera

Evropská unie

EU zřejmě nezavede sankce proti Izraeli do konce léta. Úředníci jsou na dovolené

Země Evropské unie se přibližují k dohodě o plánu, který má potrestat Izrael za humanitární krizi v Gaze, v úterý na setkání v Bruselu se ale rozhodly zatím sankce neuvalit. Plán, který by měl pozastavit účast Izraele na výzkumném programu Horizon, podle webu Politico potřebuje získat širší podporu od dalších členských států.

včera

včera

Velké vlny

Tsunami pevninu zasáhne v celém Pacifiku, varuje expert. Uvidí se, jak bude silná

Zemětřesení o síle 8,8 magnituda, které zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska, patří podle seismologů k nejsilnějším, jaké byly kdy zaznamenány. Následná vlna tsunami nyní ohrožuje široké oblasti Tichého oceánu, včetně Havaje a západního pobřeží Spojených států. První varovné signály dorazily během hodin, ale klíčové faktory, jako například síla a výška vlny v různých oblastech, zůstávají zatím otevřené.

včera

včera

včera

Keir Starmer (labouristi)

Británie uzná palestinskou státnost, prohlásil Starmer

Britský premiér Sir Keir Starmer oznámil, že Spojené království uzná státnost Palestiny, což znamená zásadní změnu v britské zahraniční politice. Tento krok přichází po letech stagnace v mírovém procesu a měl by podpořit oživení vyhlídek na dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

včera

Havaj a Japonsko zasáhly první vlny přesahující 1,5 metru

Tsunami vlny stále rostou a zasahují různé části Tichomoří. Podle Japonské meteorologické agentury byla v Iwate, na severovýchodním pobřeží Japonska, zaznamenána vlna o výšce 1,3 metru v přístavu Kuji. Agentura varuje, že vlny mohou dál růst.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy