Bezpečnostní expert Tomáš Řepa s Univerzity obrany v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz bilancoval možné důsledky mírového summitu ve Švýcarsku, který se konal během uplynulého víkendu. „Největší země světa by se měla zamyslet spíše nad tím, proč potřebuje další území navíc, když jejím obyvatelům se skutečně dobře nežije a mnohá místa jsou spravována mírně řečeno neefektivně,“ říká.
Může být mírový summit ve Švýcarsku účinný, pokud se ho neúčastní velmoci jako Čína, či přímo zúčastněná strana – Rusko? Z historie víme, že jednání beze strany, které se konflikt přímo týká, není do budoucna vnímáno kladně.
Účinný být může, konec konců tyto země svoji účast samy odmítly. V tak nesmyslném konfliktu jako je ten na Ukrajině, je navíc jasné, že jde spíše o první krok k možnému řešení. Těžko očekávat výsledky hned.
S tou historií si myslím, že je to složitější. Jsou příklady řady jednání, kde se neúčastnila přímo každá strana konfliktu, ale své opodstatnění i tak měly. Komunikace a dialog je totiž vždy základ konkrétních ujednání. Ukrajinské podmínky tak zazněly na širším fóru než jen se zeměmi, které už Ukrajině stejně nějakou formou pomáhají.
Co jiného může vzejít ze summitu než nějaké společné prohlášení nebo odsouzení ruských činů?
Může to být začátek řady dalších dvoustranných jednání o další pomoci. Případně zahájení fungování platformy, která může jednání v budoucnu zopakovat v ještě širším složení. Řešena byla i otázka jaderné bezpečnosti, což může mít širší dopady i v budoucích konfliktech. Buďme ale realisté, v prvním kroku s výjimkou obecných proklamací mnoho očekávat ani nešlo.
Je summit bez ruské účasti vhodným řešením ve chvíli, kdy Moskva chrastí jadernými zbraněmi asi nejvíce od konce studené války a snad každý krok Volodymyra Zelenského ji dráždí?
Moskva se pokouší Ukrajinu zničit nebo minimálně poškodit natolik, že přestane být funkčním státem. Proto taková intenzita konfliktu, Zelenskyj i přes všechny chyby z poslední doby, z mého pohledu jde o některá chybná personální rozhodnutí, zejména odvolání Valerije Zalužného, summitem zvedl otázky, na které je třeba se ptát. A to zejména, jak bude fungovat celý region dále a jaké varianty se nabízejí.
Pokud by byly přijaty poslední ruské návrhy, které zazněly z Putinových úst v podobě odstoupení dokonce i území, která teď Rusko ani neovládá, značná část ukrajinské veřejnosti to stejně nepřijme. Pak by válka stejně pokračovala dále, byť v pozměněné podobě například guerillových přepadů. Největší země světa by se měla zamyslet spíše nad tím, proč potřebuje další území navíc, když jejím obyvatelům se skutečně dobře nežije a mnohá místa jsou spravována mírně řečeno neefektivně.
Co si myslíte o nedávných návrzích Ruska na mírové ukončení konfliktu?
Že jsou v každém ohledu nepřijatelné, nenabízejí dlouhodobé řešení konfliktu. Jen čekání na další válku, ve které bude ruská expanze konečně zastavena.
Nebylo by od Ukrajiny přece jen prozíravé přenechat okupovaná území silnějšímu nepříteli a zkrátka fungovat, případně se připojit do Evropské unie?
S ohledem na to, že se Ukrajina už 28 měsíců přes veškeré oběti a strádání houževnatě brání a celkově je ve válce s Ruskem od anexe Krymu již celou dekádu, tak by to dle mého názoru skutečně prozíravé nebylo. To, že ústupky nefungují, ukázala právě invaze roku 2022. Pokud by došlo k ukrajinskému kolapsu, Rusové si vezmou další území, to je jasné. Taková je zákonitost konfliktů. Fungování bez hospodářsky důležitých regionů jihovýchodu Ukrajiny by navíc bylo velmi obtížné i přes případný vstup do EU.
Předchozí otázky jsem kladl poměrně přímočaře, protože i přes různá ujištění o pokračující západní podpoře ukrajinští obránci na frontě musí v mnoha případech ustupovat. Jak jinak může Západ zvrátit situaci, kdy Rusové nasazují doslova ohromující sílu a postupují dále v Charkovské oblasti a na Donbase?
Zrovna v Charkovské oblasti bych ruský postup za úspěšný skutečně neoznačoval, uvízli pár kilometrů od hranic a nedokážou prorazit dále. Jejích ztráty narůstají. Mohou se tvářit, že to není důležité, ale bude je to dohánět, ta válka sčítá mnohé ruské potíže a ty se budou projevovat. Ani žádný alespoň dílčí úspěch v ukrajinském konfliktu to Rusku nedokáže kompenzovat.
Na druhou stranu ukrajinská fronta se dále protáhla, a to klade další obtížné nároky. Na Donbase je zase situace odlišná v tom, že stálý tlak, kterému jsou zde ukrajinští obránci již velmi dlouho vystaveni, se nakonec projeví v ústupu z nějaké pozice. Hned za ní je však další pásmo obrany.
Západ může situaci zvrátit tím, že dá Ukrajině technologie, které dále ruské ztráty navýší, a naopak Ukrajincům umožní své síly šetřit. O nasazených technologiích konec konců správně hovořil i Zalužnyj ještě před tím, než byl ze své funkce odvolán. A Syrskyj, jako jeho nástupce, se musí u západních partnerů snažit o to stejné.
Pomohlo by přímé angažmá NATO? Nemyslím ale pouze přímé nasazení do boje. Jak by Rusové mohli vyhodnotit, kdyby západní spojenci poskytli Ukrajině například svá letiště pro útoky na ruské území? Nebo kdyby vojáci NATO pomáhali ukrajinským silám v zázemí?
K přímému angažmá některých zemí NATO se stejně neustále přibližujeme a je to jen o politickém rozhodnutí, zda k tomu dojde. Shoda všech členů NATO na takové věci přitom není reálná. Možností se ale jinak nabízí skutečně mnoho. Mimochodem to, že přemýšlíme, jak Rusko zareaguje na další pomoc napadené zemi, je součástí jejich psychologického působení. I tím se snaží další takovou pomoc odstrašit. Rusko je však to jediné, které může válku okamžitě ukončit.
Související

Macron se uznáním Palestiny vymezuje proti hladomoru jako prostředku zahraniční politiky, říká Hennlichová. Francie si nepřizná, že už není rozhodující velmoc

Připravenost Palestiny fungovat jako regulérní stát je dlouhodobě velmi omezená. Mohla by hrozit i občanská válka nebo vláda islamistů, varuje Taterová
rozhovor , Tomáš Řepa , mírový summit o Ukrajině , válka na Ukrajině , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Ukrajina , Rusko , NATO , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
včera

Demokraté mají skvělou příležitost v roce 2026 vyhrát volby. Pokud ji nepromarní
včera

Trump si sám podřezává větev. Jeho nerozhodnost posiluje Rusko
včera

Zemřela Laura Dahlmeierová, německá biatlonová legenda
včera

Tsunami spustilo masové evakuace napříč Tichým oceánem. Proč, když vlny byly nakonec malé?
včera

Tusk oznámil zásadní změny v polské armádě. Válka mezi Ruskem a Ukrajinou bude zřejmě zmrazena, dodal
včera

Kalifornie mírní varování, obyvatelé Kamčatky popisují chvíle hrůzy, Francie se chystá na masivní vlnu
včera

Trump obrací svůj zrak k Indii. Hrozí jí masivními cly i penalizací kvůli Rusku
včera

Ozzy Osbourne na poslední cestě. Rakev vzali do ulic Birminghamu, přišla i rodina
včera

Zemětřesení na Kamčatce bylo šestým nejsilnějším v historii. Proč se všechna odehrála na tom samém místě?
včera

Zdravotnictví v USA je byznys. Vysoké clo na evropské léky bude Američany bolet, bankrotují už dnes
včera

V Pásmu Gazy dál umírají lidé hlady. Většinou jde o děti
včera

Ať koná policie, vyzvala Decroix po konci koordinátora bitcoinové kauzy
včera

Los Angeles varuje před "ničivým" vzestupem vody. Ve Francouzské Polynésii se čekají čtyřmetrové vlny
včera

EU zřejmě nezavede sankce proti Izraeli do konce léta. Úředníci jsou na dovolené
včera

Živě Havaj má to nejhorší za sebou, tsunami u Japonska a Kalifornie nabývají na síle
včera

Tsunami pevninu zasáhne v celém Pacifiku, varuje expert. Uvidí se, jak bude silná
včera

Trumpova obchodní válka: Evropská unie má dohodu, Čína je ale úplně jiný příběh
včera

Policisté stříleli při zákroku v Ivančicích. Útočník je po smrti
včera

Británie uzná palestinskou státnost, prohlásil Starmer
včera
Havaj a Japonsko zasáhly první vlny přesahující 1,5 metru
Tsunami vlny stále rostou a zasahují různé části Tichomoří. Podle Japonské meteorologické agentury byla v Iwate, na severovýchodním pobřeží Japonska, zaznamenána vlna o výšce 1,3 metru v přístavu Kuji. Agentura varuje, že vlny mohou dál růst.
Zdroj: Libor Novák