ROZHOVOR | Blížíme se k přímému angažmá zemí NATO na Ukrajině, říká expert pro EZ po summitu. Rusům doporučuje se zamyslet

Bezpečnostní expert Tomáš Řepa s Univerzity obrany v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz bilancoval možné důsledky mírového summitu ve Švýcarsku, který se konal během uplynulého víkendu. „Největší země světa by se měla zamyslet spíše nad tím, proč potřebuje další území navíc, když jejím obyvatelům se skutečně dobře nežije a mnohá místa jsou spravována mírně řečeno neefektivně,“ říká.

Může být mírový summit ve Švýcarsku účinný, pokud se ho neúčastní velmoci jako Čína, či přímo zúčastněná strana – Rusko? Z historie víme, že jednání beze strany, které se konflikt přímo týká, není do budoucna vnímáno kladně.

Účinný být může, konec konců tyto země svoji účast samy odmítly. V tak nesmyslném konfliktu jako je ten na Ukrajině, je navíc jasné, že jde spíše o první krok k možnému řešení. Těžko očekávat výsledky hned. 

S tou historií si myslím, že je to složitější. Jsou příklady řady jednání, kde se neúčastnila přímo každá strana konfliktu, ale své opodstatnění i tak měly. Komunikace a dialog je totiž vždy základ konkrétních ujednání. Ukrajinské podmínky tak zazněly na širším fóru než jen se zeměmi, které už Ukrajině stejně nějakou formou pomáhají. 

Co jiného může vzejít ze summitu než nějaké společné prohlášení nebo odsouzení ruských činů? 

Může to být začátek řady dalších dvoustranných jednání o další pomoci. Případně zahájení fungování platformy, která může jednání v budoucnu zopakovat v ještě širším složení. Řešena byla i otázka jaderné bezpečnosti, což může mít širší dopady i v budoucích konfliktech. Buďme ale realisté, v prvním kroku s výjimkou obecných proklamací mnoho očekávat ani nešlo. 

Je summit bez ruské účasti vhodným řešením ve chvíli, kdy Moskva chrastí jadernými zbraněmi asi nejvíce od konce studené války a snad každý krok Volodymyra Zelenského ji dráždí?

Moskva se pokouší Ukrajinu zničit nebo minimálně poškodit natolik, že přestane být funkčním státem. Proto taková intenzita konfliktu, Zelenskyj i přes všechny chyby z poslední doby, z mého pohledu jde o některá chybná personální rozhodnutí, zejména odvolání Valerije Zalužného, summitem zvedl otázky, na které je třeba se ptát. A to zejména, jak bude fungovat celý region dále a jaké varianty se nabízejí. 

Pokud by byly přijaty poslední ruské návrhy, které zazněly z Putinových úst v podobě odstoupení dokonce i území, která teď Rusko ani neovládá, značná část ukrajinské veřejnosti to stejně nepřijme. Pak by válka stejně pokračovala dále, byť v pozměněné podobě například guerillových přepadů. Největší země světa by se měla zamyslet spíše nad tím, proč potřebuje další území navíc, když jejím obyvatelům se skutečně dobře nežije a mnohá místa jsou spravována mírně řečeno neefektivně. 

Co si myslíte o nedávných návrzích Ruska na mírové ukončení konfliktu? 

Že jsou v každém ohledu nepřijatelné, nenabízejí dlouhodobé řešení konfliktu. Jen čekání na další válku, ve které bude ruská expanze konečně zastavena. 

Nebylo by od Ukrajiny přece jen prozíravé přenechat okupovaná území silnějšímu nepříteli a zkrátka fungovat, případně se připojit do Evropské unie?

S ohledem na to, že se Ukrajina už 28 měsíců přes veškeré oběti a strádání houževnatě brání a celkově je ve válce s Ruskem od anexe Krymu již celou dekádu, tak by to dle mého názoru skutečně prozíravé nebylo. To, že ústupky nefungují, ukázala právě invaze roku 2022. Pokud by došlo k ukrajinskému kolapsu, Rusové si vezmou další území, to je jasné. Taková je zákonitost konfliktů. Fungování bez hospodářsky důležitých regionů jihovýchodu Ukrajiny by navíc bylo velmi obtížné i přes případný vstup do EU. 

Předchozí otázky jsem kladl poměrně přímočaře, protože i přes různá ujištění o pokračující západní podpoře ukrajinští obránci na frontě musí v mnoha případech ustupovat. Jak jinak může Západ zvrátit situaci, kdy Rusové nasazují doslova ohromující sílu a postupují dále v Charkovské oblasti a na Donbase?

Zrovna v Charkovské oblasti bych ruský postup za úspěšný skutečně neoznačoval, uvízli pár kilometrů od hranic a nedokážou prorazit dále. Jejích ztráty narůstají. Mohou se tvářit, že to není důležité, ale bude je to dohánět, ta válka sčítá mnohé ruské potíže a ty se budou projevovat. Ani žádný alespoň dílčí úspěch v ukrajinském konfliktu to Rusku nedokáže kompenzovat. 

Na druhou stranu ukrajinská fronta se dále protáhla, a to klade další obtížné nároky. Na Donbase je zase situace odlišná v tom, že stálý tlak, kterému jsou zde ukrajinští obránci již velmi dlouho vystaveni, se nakonec projeví v ústupu z nějaké pozice. Hned za ní je však další pásmo obrany. 

Západ může situaci zvrátit tím, že dá Ukrajině technologie, které dále ruské ztráty navýší, a naopak Ukrajincům umožní své síly šetřit. O nasazených technologiích konec konců správně hovořil i Zalužnyj ještě před tím, než byl ze své funkce odvolán. A Syrskyj, jako jeho nástupce, se musí u západních partnerů snažit o to stejné.

Pomohlo by přímé angažmá NATO? Nemyslím ale pouze přímé nasazení do boje. Jak by Rusové mohli vyhodnotit, kdyby západní spojenci poskytli Ukrajině například svá letiště pro útoky na ruské území? Nebo kdyby vojáci NATO pomáhali ukrajinským silám v zázemí?

K přímému angažmá některých zemí NATO se stejně neustále přibližujeme a je to jen o politickém rozhodnutí, zda k tomu dojde. Shoda všech členů NATO na takové věci přitom není reálná. Možností se ale jinak nabízí skutečně mnoho. Mimochodem to, že přemýšlíme, jak Rusko zareaguje na další pomoc napadené zemi, je součástí jejich psychologického působení. I tím se snaží další takovou pomoc odstrašit. Rusko je však to jediné, které může válku okamžitě ukončit. 

Související

Monika Brausenbauch Meislová Rozhovor

Britové jsou opravdu unavení, říká Brusenbauch Meislová pro EZ. Nejspíše si zvolí Labouristy

V Británii dnes odstartovaly parlamentní volby v nichž se patrně rozhodnou mezi dvěma tradičními stranami – Konzervativní a Labouristickou. „De facto všechny průzkumy předpovídají Labouristické straně drtivé vítězství. Její náskok konzistentně činí zhruba 20 %, což je opravdu masivní náskok,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. 
Lukáš Vlček (použito se svolením L. Vlčka) Rozhovor

Pokud bude Síkela eurokomisařem, jsem připraven stát se ministrem, říká místopředseda STAN Vlček pro EZ

Jak Starostové hodnotí výsledek evropských voleb? Proč se už s Danuší Nerudovou nepočítá na post evropské komisařky? Jak moc reálná je situace, v níž se eurokomisařem stane současný ministr průmyslu Síkela? Nejen na tyto otázky se EuroZprávy zeptaly Lukáše Vlčka, místopředsedy STAN a také možného kandidáta na nového ministra průmyslu a obchodu. 

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Řepa mírový summit o Ukrajině válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Ukrajina Rusko NATO Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj a Petr Pavel

Ukrajina chce s Českem podepsat novou dohodu, prozradil Zelenskyj

Česko je mezi zeměmi, s nimiž Ukrajina plánuje podepsat nové dohody. Po návratu ze summitu NATO to v neděli řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dohody chystá Kyjev také se Slovinskem a Irskem. Zelenskyj také potvrdil, že je na cestě další vojenská pomoc. 

včera

včera

Miroslav Kalousek

Odpudivá propaganda. Kalousek odsoudil reakci europoslance Turka na atentát

Naprostá většina reakcí z Česka i ze světa především odsoudila sobotní atentát na amerického exprezidenta Donalda Trumpa a jakékoliv násilí v politice. Nový český europoslanec Filip Turek (Přísaha a Motoristé) šel dál, za což si vysloužil ostrou kritiku například ze strany exministra financí Miroslava Kalouska. 

včera

Barbora Krejčíková se setkala s princeznami Kate a Charlotte.

Kate předala trofej vítězi Wimbledonu. Mluvila i s českou šampionkou Krejčíkovou

Britská princezna Kate se v neděli dočkala ovací vestoje od publika při mužském finále tenisového Wimbledonu. Šlo o její teprve druhé veřejné vystoupení od konce března, kdy světu oznámila, že jí byla diagnostikována rakovina. S manželkou následníka trůnu se setkala i nová česká wimbledonská šampionka Barbora Krejčíková. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Osmasedmdesátiletý bývalý prezident byl po střelbě v Butleru v Pensylvánii sveden z pódia s krví rozmazanou po obličeji, zatímco střelec a kolemjdoucí byli zabiti a dva diváci kriticky zraněni (14. července 2024).

Atentát na Trumpa či Fica? Došly argumenty a přichází násilí. Expert pro EZ řekl, co bude dál

Svět se vzpamatovává z dalšího atentátu na důležitou politickou osobnost. Po slovenském premiérovi Robertu Ficovi schytal ránu ze střelné zbraně republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump. Je naživu a v pořádku. Podle bezpečnostního experta Tomáše Řepy z Univerzity obrany v Brně ale dva atentáty v rámci západních demokracií za poslední měsíce mohou znamenat „jedině to, že se společnost dále radikalizuje“.

včera

včera

včera

včera

Osmasedmdesátiletý bývalý prezident byl po střelbě v Butleru v Pensylvánii sveden z pódia s krví rozmazanou po obličeji, zatímco střelec a kolemjdoucí byli zabiti a dva diváci kriticky zraněni (14. července 2024).

Děkuji Bohu, ale nezačnu se bát. Donald Trump opět promluvil

Bývalý americký prezident Donald Trump se v neděli podruhé od atentátu veřejně vyjádřil k tomu, co se stalo. Republikánský prezidentský kandidát poděkoval Bohu a dal najevo, že ani nyní se nezačne bát. Trump se už za pár dní chystá znovu veřejně vystoupit.

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Na Krejčíkovou ve Wimbledonu navázala Siniaková. S Townsendovou vyhrála turnaj ve čtyřhře

Sobota byla ve Wimbledonu ryze českým dnem. Poté, co ve finále ženského singlu uspěla po Janě Novotné, Petře Kvitové a Markétě Vondroušové jako čtvrtá Češka v historii v éře samostatného státu Barbora Krejčíková, připsal si český tenis ještě ten samý den úspěch i v ženské čtyřhře. Finále turnaje totiž ovládl česko-americký pár Kateřina Siniaková-Taylor Tonwsendová poté, co dvakrát 7:6 porazil kanadsko-novozélandské duo Gabriela Dabrowská-Erin Routliffeová.

včera

včera

včera

Co bude dál? Trumpův kult posílí, míní analytici. Kampaň se změní, ale nikdo neví jak

Spojené státy americké zažily atentát na exprezidenta Donalda Trumpa, který usiluje o návrat do Bílého domu. Co bude dál? Odpovědi na zásadní otázku se v analytických textech věnují přední světová média v čele s americkou CNN a britskou BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy