Uplynulo půlstoletí od chvíle, kdy z měsíčního povrchu odstartoval lunární modul mise Apollo 17 s americkými astronauty Eugenem Cernanem a Harrisonem Schmittem, prozatím posledními lidmi, kteří se prošli po jediné přirozené družici Země. Program pilotovaných letů k Měsíci tehdy skončil kvůli obrovským finančním nákladům, které nebyly dlouhodobě udržitelné ani pro Spojené státy, uvádí kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně Tomáš Přibyl. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále přiblížil, že 14. prosince 1972 se ovšem nepočítalo s tím, že návrat lidí na Měsíc potrvá tak dlouhou dobu. Stejně tak například vysvětlil, proč stávající americký program Artemis považuje – sportovní terminologií řečeno – za „výkop“ nové éry výzkumu vesmíru.
Souhlasil byste s tvrzením, že mise Apollo 17 byla v rámci celého programu pilotovaných misí na Měsíc vědecky nejambicióznější a nejpřínosnější?
Ano, souhlasil. Především mise těžila ze zkušeností předchozích výprav. Ať se to týkalo výkonů techniky, práce astronautů, jejich výcviku, znalostí o Měsíci… Dále měla největší zdroje ze všech výprav Apollo. Třeba hornin měla možnost přivézt 115 kg, kdežto třeba předchozí Apollo 16 jen 98 kg – a „Armstrongovo“ Apollo 11 jen 23 kg. Ale především byl v posádce jediný geolog, který se vydal na Měsíc, Harrison Schmitt. Dobře věděl, kam sáhnout a co hledat. Rozdíl mezi zkušebními piloty s geologickým výcvikem a geologem tělem i duší byl obrovský.
Chyběla pro pokračování programu Apollo primárně politická vůle a veřejná podpora, nebo celý program zkrátka narazil na své technologické limity a nemělo velký smysl v něm pokračovat?
Chyběly peníze, protože Apollo byl neskutečně drahý špás, který si ani Spojené státy nemohly dovolit dlouhodobě ufinancovat. V roce 1966, kdy Apollo z hlediska financování vrcholilo – musíme si uvědomit, že hlavní část rozpočtu bylo třeba investovat dávno před letem na Měsíc –, do něj šlo skoro 4,5 procenta HDP Spojených států. Takže téměř každý dvacátý dolar! To bylo obrovské finanční vzepětí, které se prostě nedalo dlouhodobě udržet a ospravedlnit.
Bylo ve chvíli, kdy astronaut Eugene Cernan naposledy stoupal z měsíčního povrchu po žebříku do lunárního modulu, zřejmé, že žádný další člověk se více než půl století nedostane za hranici nízké oběžné dráhy Země?
Ne, rozhodně to zřejmé nebylo. Obecně se soudilo, že si kosmonautika vezme oddechový čas a za nějakých patnáct či dvacet let se člověk na Měsíc vrátí. I sám Cernan při loučení s Měsícem prohlásil „…věřím, že nebude dlouho trvat a lidé se sem vrátí.“ Neříkal to jen jako prázdnou frázi. O návratu na Měsíc – a to nastálo – před koncem století jen málokdo pochyboval. Všichni se vezli na vlně technologického pokroku a optimismu šedesátých let. Počítalo se s tím, že když jsme let na Měsíc zvládli v šedesátých letech, tak po dalších dvaceti letech překotného vývoje půjde o rutinní a samozřejmou záležitost.
Dovolte mi jako historikovi, který se zabývá studenou válkou, hypotetickou otázku. Myslíte si, že by bylo možné dosáhnout úspěchů, které zaznamenal program Apollo, i za situace, pokud by neprobíhalo mocenské a technologické soupeření mezi dvěma supervelmocemi bipolárně rozděleného světa?
Budu citovat astronauta Franka Bormana, který byl mimo jiné velitelem první pilotované výpravy k Měsíci, Apolla 8: „Kdyby nebylo studené války, nebylo by žádné Apollo.“ Takže odpověď na otázku je úplně jednoduchá: Apollo bylo plodem studené války, bez ní by nevzniklo.
Krátce před letošním výročím proběhla shodou okolností americká mise Artemis I, která ověřovala část technologií potřebných k návratu lidí na Měsíc. Podle kritiků jde o předražený, málo ambiciózní a průtahy zmítaný program. Jak na něj nahlížíte vy?
Je pravdou, že se dá programu Artemis mnohé vytknout. Já bych ale k němu byl milosrdnější. Právě skončenou misi Artemis I beru jako první „výkop“ v nové éře kosmického průzkumu. Je nad slunce jasnější, že se program bude postupně měnit: obří raketu SLS časem nahradí levnější a výkonnější nosiče od soukromých provozovatelů, loď Orion se ukáže jako přežitek, lunární moduly či stanice možná nakonec budou vypadat jinak, než si dnes představujeme… Ale program Artemis to vše pomáhá nastartovat. Pokud jsem stávající misi přirovnal k výkopu, tak řečeno sportovní terminologií: nepochybně se budou měnit hráči, zřejmě se budou měnit pravidla, pravděpodobně se bude znovu a znovu vyměřovat celé hřiště… Ale rozhodčí pískl do píšťalky a začalo se hrát. To je podle mě důležité.
Je podle Vás návrat lidí na Měsíc nezbytným mezikrokem na případné cestě k ambicióznějším pilotovaným vesmírným misím, ať už k Marsu či občas skloňovaným asteroidům?
Cesta přes Měsíc není jedinou možnou cestou, je jednou z možných. Mezinárodní partneři se prostě rozhodli, že budou postupovat tímto způsobem. Není to ovšem jen o přistání na Měsíci, ale a především o vybudování stanice Gateway u Měsíce. To ona ponese hlavní tíži programu: na ní se budeme učit žít a pracovat daleko od Země, bez možnosti rychlého a bezpečného návratu, s velmi omezenými prostředky, bez ochrany zemského magnetického pole. Stanice Gateway je tím hlavním směrem. Lunární přistání, která z ní budou probíhat, jsou jen jakýmsi bonusem navíc.
PÅ™ÃÂpravek na svÄ›dÄ›nàpsů
Tip: Stohovatelné dózy
Související
Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ
Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ
rozhovor , Tomáš Přibyl , vesmírný program Apollo (NASA) , vesmír, Měsíc , NASA , program Artemis (NASA) , Mars
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Baník Ostrava se strachuje o svou oporu. O Brazilce Ewertona mají zájem v Egyptě
před 1 hodinou
České dálnice čeká letos velká novinka. Řidiči budou moci sešlápnout pedál
před 3 hodinami
Epizoda zimního počasí skončí i na horách, avizují meteorologové
před 4 hodinami
Nové Heřminovy na řece Opavě se začnou stavět v roce 2027, oznámil Výborný
před 6 hodinami
Nová bilance útoku na trzích v Magdeburgu. Zraněných je více, než se myslelo
před 6 hodinami
Hromadná nehoda uzavřela dálnici D48. Zraněni jsou i policisté
před 7 hodinami
Na železnici se loni umíralo hlavně při střetech vlaků s osobami
před 8 hodinami
České hokejové „dvacítce“ se po roce opět podařilo vyřadit z MS Kanadu. Tentokrát na její domácí půdě
před 8 hodinami
Brutální vražda bezdomovce v Krnově. Obviněným je osmnáctiletý mladík
před 9 hodinami
Nedělní počasí bude nebezpečné. Hrozí ledovka, napadne až osm centimetrů sněhu
před 10 hodinami
Fico hrozí Ukrajině novou odvetou. Dotkla by se jejích občanů na Slovensku
před 11 hodinami
Útoky v USA vzbuzují stále více otázek. Zdá se, že zelený baret ve Vegas nechtěl zabíjet
před 11 hodinami
Vražda v Trutnově: Podezřelý muž zemřel v nemocnici, potvrdila policie
před 12 hodinami
Jun Sok-jol vzdoruje zatčení. Ochranka dramaticky zastavila vyšetřovatele
před 13 hodinami
Dálnice D1 ve směru na Ostravu je uzavřená. Kamion prorazil svodidla
před 14 hodinami
Předpověď počasí na víkend: Teploty klesnou pod bod mrazu. Hrozí silná ledovka
včera
Co přijde v letošním roce? Česko bude v centru dění a nikdo nezná Trumpovy plány
včera
Islámský stát je prakticky mrtvý. ISIS-K ale zůstává hrozbou
včera
Co vše se od letoška mění? Rostou důchody i minimální mzda
včera
Pět mrtvých kvůli pyrotechnice z Česka a Polska. Německu dochází trpělivost
Němečtí představitelé vyzvali k razantnímu zásahu proti nelegálně dováženým a domácím „ohňostrojovým bombám“ po smrti pěti lidí na Silvestra, kteří zahynuli při výbuchu pyrotechniky. Tyto pyrotechnické výrobky, určené pro osobní použití, jsou často přiváženy z Polska a České republiky a kombinovány s domácími předměty, což vede k mnohem silnějším výbuchům.
Zdroj: Libor Novák