ROZHOVOR | Lidé před 50 lety opustili Měsíc. Apollo bylo plodem studené války, připomíná odborník Přibyl

Uplynulo půlstoletí od chvíle, kdy z měsíčního povrchu odstartoval lunární modul mise Apollo 17 s americkými astronauty Eugenem Cernanem a Harrisonem Schmittem, prozatím posledními lidmi, kteří se prošli po jediné přirozené družici Země. Program pilotovaných letů k Měsíci tehdy skončil kvůli obrovským finančním nákladům, které nebyly dlouhodobě udržitelné ani pro Spojené státy, uvádí kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně Tomáš Přibyl. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále přiblížil, že 14. prosince 1972 se ovšem nepočítalo s tím, že návrat lidí na Měsíc potrvá tak dlouhou dobu. Stejně tak například vysvětlil, proč stávající americký program Artemis považuje – sportovní terminologií řečeno – za „výkop“ nové éry výzkumu vesmíru. 

Souhlasil byste s tvrzením, že mise Apollo 17 byla v rámci celého programu pilotovaných misí na Měsíc vědecky nejambicióznější a nejpřínosnější? 

Ano, souhlasil. Především mise těžila ze zkušeností předchozích výprav. Ať se to týkalo výkonů techniky, práce astronautů, jejich výcviku, znalostí o Měsíci… Dále měla největší zdroje ze všech výprav Apollo. Třeba hornin měla možnost přivézt 115 kg, kdežto třeba předchozí Apollo 16 jen 98 kg – a „Armstrongovo“ Apollo 11 jen 23 kg. Ale především byl v posádce jediný geolog, který se vydal na Měsíc, Harrison Schmitt. Dobře věděl, kam sáhnout a co hledat. Rozdíl mezi zkušebními piloty s geologickým výcvikem a geologem tělem i duší byl obrovský.

Chyběla pro pokračování programu Apollo primárně politická vůle a veřejná podpora, nebo celý program zkrátka narazil na své technologické limity a nemělo velký smysl v něm pokračovat?

Chyběly peníze, protože Apollo byl neskutečně drahý špás, který si ani Spojené státy nemohly dovolit dlouhodobě ufinancovat. V roce 1966, kdy Apollo z hlediska financování vrcholilo – musíme si uvědomit, že hlavní část rozpočtu bylo třeba investovat dávno před letem na Měsíc –, do něj šlo skoro 4,5 procenta HDP Spojených států. Takže téměř každý dvacátý dolar! To bylo obrovské finanční vzepětí, které se prostě nedalo dlouhodobě udržet a ospravedlnit.

Bylo ve chvíli, kdy astronaut Eugene Cernan naposledy stoupal z měsíčního povrchu po žebříku do lunárního modulu, zřejmé, že žádný další člověk se více než půl století nedostane za hranici nízké oběžné dráhy Země?

Ne, rozhodně to zřejmé nebylo. Obecně se soudilo, že si kosmonautika vezme oddechový čas a za nějakých patnáct či dvacet let se člověk na Měsíc vrátí. I sám Cernan při loučení s Měsícem prohlásil „…věřím, že nebude dlouho trvat a lidé se sem vrátí.“ Neříkal to jen jako prázdnou frázi. O návratu na Měsíc – a to nastálo – před koncem století jen málokdo pochyboval. Všichni se vezli na vlně technologického pokroku a optimismu šedesátých let. Počítalo se s tím, že když jsme let na Měsíc zvládli v šedesátých letech, tak po dalších dvaceti letech překotného vývoje půjde o rutinní a samozřejmou záležitost.

Dovolte mi jako historikovi, který se zabývá studenou válkou, hypotetickou otázku. Myslíte si, že by bylo možné dosáhnout úspěchů, které zaznamenal program Apollo, i za situace, pokud by neprobíhalo mocenské a technologické soupeření mezi dvěma supervelmocemi bipolárně rozděleného světa?

Budu citovat astronauta Franka Bormana, který byl mimo jiné velitelem první pilotované výpravy k Měsíci, Apolla 8: „Kdyby nebylo studené války, nebylo by žádné Apollo.“ Takže odpověď na otázku je úplně jednoduchá: Apollo bylo plodem studené války, bez ní by nevzniklo.

Krátce před letošním výročím proběhla shodou okolností americká mise Artemis I, která ověřovala část technologií potřebných k návratu lidí na Měsíc. Podle kritiků jde o předražený, málo ambiciózní a průtahy zmítaný program. Jak na něj nahlížíte vy?

Je pravdou, že se dá programu Artemis mnohé vytknout. Já bych ale k němu byl milosrdnější. Právě skončenou misi Artemis I beru jako první „výkop“ v nové éře kosmického průzkumu. Je nad slunce jasnější, že se program bude postupně měnit: obří raketu SLS časem nahradí levnější a výkonnější nosiče od soukromých provozovatelů, loď Orion se ukáže jako přežitek, lunární moduly či stanice možná nakonec budou vypadat jinak, než si dnes představujeme… Ale program Artemis to vše pomáhá nastartovat. Pokud jsem stávající misi přirovnal k výkopu, tak řečeno sportovní terminologií: nepochybně se budou měnit hráči, zřejmě se budou měnit pravidla, pravděpodobně se bude znovu a znovu vyměřovat celé hřiště… Ale rozhodčí pískl do píšťalky a začalo se hrát. To je podle mě důležité.

Je podle Vás návrat lidí na Měsíc nezbytným mezikrokem na případné cestě k ambicióznějším pilotovaným vesmírným misím, ať už k Marsu či občas skloňovaným asteroidům?     

Cesta přes Měsíc není jedinou možnou cestou, je jednou z možných. Mezinárodní partneři se prostě rozhodli, že budou postupovat tímto způsobem. Není to ovšem jen o přistání na Měsíci, ale a především o vybudování stanice Gateway u Měsíce.  To ona ponese hlavní tíži programu: na ní se budeme učit žít a pracovat daleko od Země, bez možnosti rychlého a bezpečného návratu, s velmi omezenými prostředky, bez ochrany zemského magnetického pole. Stanice Gateway je tím hlavním směrem. Lunární přistání, která z ní budou probíhat, jsou jen jakýmsi bonusem navíc.

Související

Marcela Hennlichová Rozhovor

Macron se uznáním Palestiny vymezuje proti hladomoru jako prostředku zahraniční politiky, říká Hennlichová. Francie si nepřizná, že už není rozhodující velmoc

Francie se v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem rozhodla uznat Palestinu jako nezávislý stát. „Macron je velký pragmatik. Jeho rozhodnutí vnímám především jako snahu vymezit se proti hladomoru v Gaze jako prostředku zahraniční politiky,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Marcela Hennlichová, expertka na francouzský politický systém z Katedry mezinárodních studií a diplomacie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE.
Eva Taterová Rozhovor

Připravenost Palestiny fungovat jako regulérní stát je dlouhodobě velmi omezená. Mohla by hrozit i občanská válka nebo vláda islamistů, varuje Taterová

V reakci na rozhodnutí Francie uznat Palestinu jako stát oslovily EuroZprávy.cz expertku na Blízký východ Evu Taterovou z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. V exkluzivním rozhovoru vysvětlila, jaký význam tento krok má a zda může vyvolat širší vlnu uznání ze strany dalších západních zemí. „I kdyby teoreticky oficiálně Palestinu jako stát uznali všichni členové mezinárodního společenství, rozhodně to neznamená, že by Palestinský stát začal v dohledné době smysluplně vykonávat svou stanovenou roli,“ zdůrazňuje Taterová.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Přibyl vesmírný program Apollo (NASA) vesmír, Měsíc NASA program Artemis (NASA) Mars

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Ostrava se bude muset připravit na varšavské peklo. Tamní fanoušci přerušili bojkot

Od začátku sezóny drželi fanoušci Legie Varšava bojkot kvůli tomu, že mimo jiné nesouhlasí s tím, kam jejich klub v současnosti směřuje a stejně nesouhlasí i s jeho současnou přestupovou politikou. Proto se tak mohlo očekávat horší atmosféra při blížící se odvetě 2. předkola Evropské ligy, v rámci které se Baník Ostrava představí právě na hřišti Legie Varšava, s níž minulý týden remizovala ve Vítkovicích 2:2. Nakonec ale varšavští tento bojkot před zmiňovanou odvetou přerušili.

včera

Laura Dahlmeierová (v popředí s číslem 1)

Drama v horách v Pákistánu. Hledá se slavná sportovní šampionka

Německou sportovní a světovou biatlonovou scénu zasáhla špatná zpráva. Několikanásobná olympijská vítězka a mistryně světa v biatlonu Laura Dahlmeierová, která ukončila kariéru již před šesti lety, se dostala do velkých problémů při horolezectví v Pákistánu. 

včera

včera

Ruský diktátor Vladimir Putin a slovenský premiér Robert Fico

Absolutní nezájem, Putin na schůzce s Ficem převracel oči. Slovensko je pro něj komár, může ho kdykoli rozmáznout

Slovenský premiér Robert Fico je jediným západním lídrem, který ještě ochotně usedá ke stolu s Vladimirem Putinem. Ruský prezident však dává převracením očí a znuděným výrazem jasně najevo, že o něj nestojí. Květnové setkání v Kremlu působilo spíš jako rutinní audience provinčního úředníka z dálné Sibiře u ruského prezidenta než rozhovor dvou státníků. Putin s Ficem mluví, protože prostě musí.

včera

Prezident Trump

Slíbil, že ukončí válku na Ukrajině i v Gaze. Analytik vysvětluje, proč konflikty eskalují a Trump selhal

Donald Trump při své kampani sliboval, že ukončí válku na Ukrajině a rychle uzavře konflikt v Gaze. Dnes, více než šest měsíců po jeho nástupu do úřadu, se však mír na obou frontách zdá být vzdálenější než kdy jindy. V Gaze se jednání o příměří a výměně zajatců, která ještě před několika týdny vykazovala slibné pokroky, zhroutila a humanitární situace dosáhla katastrofických rozměrů. Na Ukrajině opakované diplomatické pokusy narazily na masivní ruské letecké útoky, které byly největšími od začátku války. Co se stalo a proč Trump selhal?

včera

včera

Královská kobra - ilustrační foto

Dvouletý chlapec pokousal kobru. Had na místě zemřel

Dvouletý chlapec v indickém státě Bihár zabil holýma rukama kobru, která ho napadla a omotala se mu kolem rukou. Místo úniku se do ní zakousl tak silně, že had na místě zemřel. Dítě poté upadlo do bezvědomí, ale díky včasnému zásahu lékařů přežilo.

včera

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Hladovění v Gaze dosahuje kritické úrovně. Taktické pauzy nic nevyřeší, varuje Líska

Takzvané taktické pauzy v bojích, které Izrael zavedl v Pásmu Gazy, nejsou podle Jana Lísky z Charity ČR skutečným řešením humanitární krize. Pomoc podle něj nelze dostatečně efektivně doručit bez příměří a bezpečného prostoru. Líska zároveň pro EuroZprávy.cz varoval, že současný systém distribuce prostřednictvím militarizovaných center pod vedením americké organizace GHF je zcela nedostatečný a pomoc se k nejzranitelnějším vůbec nemusí dostat.

včera

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Za zničený ruský tank 40 bodů. Ukrajina vymyslela motivační systém, vojákům z války udělala hru

Na Ukrajině se každý den objevují tisíce záběrů z bojové linie – explodující tanky, vojáci prchající před drony, výbuchy a další scény. Tyto snímky však už nejsou jen svědectvím války, ale staly se i cennou měnou. Ukrajinská armáda zavedla systém, v němž vojáci sbírají body za zničené cíle, které mohou následně směnit za vojenskou výbavu. Válka se tak v podstatě proměňuje v digitální soutěž, která někteří přirovnávají k počítačové hře.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU se ponížila a opět kapitulovala před Trumpem. Konec obchodní války ale stále nenastal, varuje server

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyen ustoupila Donaldovi Trumpovi a souhlasila s podmínkami obchodní dohody, která je pro EU výrazně nevýhodná. Tato dohoda, která přináší daleko vyšší cla na evropské zboží dovážené do USA než na americké produkty vyvážené do EU, je nejen ponižující, ale ani nezaručuje konec obchodní války mezi oběma stranami, píše The Guardian.

včera

Šanghaj

The Diplomat: K Číně jsou nejkritičtější Češi, Slováci ji vnímají nejvíce pozitivně

Průzkumy veřejného mínění v zemích Visegrádské čtyřky (V4) — Česku, Maďarsku, Polsku a Slovensku — naznačují, že veřejnost zůstává převážně skeptická vůči Číně, přičemž jejich postoje se často liší od vládních politik. Tento kontrast mezi vládními směry a názory obyvatel nabízí zajímavý pohled na bilaterální vztahy s Pekingem. Uvedl to server The Diplomat.

včera

Palestina, pásmo Gazy

IPC: V Gaze probíhá nejhorší možný scénář hladomoru

Iniciativa Integrated Food Security Phase Classification (IPC), globální projekt vedený agenturami OSN, humanitárními organizacemi a vládami, vydala alarmující upozornění, že v Gaze v současnosti probíhá nejhorší možný scénář hladomoru.

včera

včera

Dva mrtví v centru Prahy. Na místě zasahuje policie

Pražská policie se od úterního rána zabývá nálezem dvou mrtvých v centru hlavního města. Těla našel náhodný kolemjdoucí, na místě pracují i kriminalisté. Předběžné závěry jsou takové, že nedošlo k cizímu zavinění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy