ROZHOVOR | Lidé před 50 lety opustili Měsíc. Apollo bylo plodem studené války, připomíná odborník Přibyl

Uplynulo půlstoletí od chvíle, kdy z měsíčního povrchu odstartoval lunární modul mise Apollo 17 s americkými astronauty Eugenem Cernanem a Harrisonem Schmittem, prozatím posledními lidmi, kteří se prošli po jediné přirozené družici Země. Program pilotovaných letů k Měsíci tehdy skončil kvůli obrovským finančním nákladům, které nebyly dlouhodobě udržitelné ani pro Spojené státy, uvádí kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně Tomáš Přibyl. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále přiblížil, že 14. prosince 1972 se ovšem nepočítalo s tím, že návrat lidí na Měsíc potrvá tak dlouhou dobu. Stejně tak například vysvětlil, proč stávající americký program Artemis považuje – sportovní terminologií řečeno – za „výkop“ nové éry výzkumu vesmíru. 

Souhlasil byste s tvrzením, že mise Apollo 17 byla v rámci celého programu pilotovaných misí na Měsíc vědecky nejambicióznější a nejpřínosnější? 

Ano, souhlasil. Především mise těžila ze zkušeností předchozích výprav. Ať se to týkalo výkonů techniky, práce astronautů, jejich výcviku, znalostí o Měsíci… Dále měla největší zdroje ze všech výprav Apollo. Třeba hornin měla možnost přivézt 115 kg, kdežto třeba předchozí Apollo 16 jen 98 kg – a „Armstrongovo“ Apollo 11 jen 23 kg. Ale především byl v posádce jediný geolog, který se vydal na Měsíc, Harrison Schmitt. Dobře věděl, kam sáhnout a co hledat. Rozdíl mezi zkušebními piloty s geologickým výcvikem a geologem tělem i duší byl obrovský.

Chyběla pro pokračování programu Apollo primárně politická vůle a veřejná podpora, nebo celý program zkrátka narazil na své technologické limity a nemělo velký smysl v něm pokračovat?

Chyběly peníze, protože Apollo byl neskutečně drahý špás, který si ani Spojené státy nemohly dovolit dlouhodobě ufinancovat. V roce 1966, kdy Apollo z hlediska financování vrcholilo – musíme si uvědomit, že hlavní část rozpočtu bylo třeba investovat dávno před letem na Měsíc –, do něj šlo skoro 4,5 procenta HDP Spojených států. Takže téměř každý dvacátý dolar! To bylo obrovské finanční vzepětí, které se prostě nedalo dlouhodobě udržet a ospravedlnit.

Bylo ve chvíli, kdy astronaut Eugene Cernan naposledy stoupal z měsíčního povrchu po žebříku do lunárního modulu, zřejmé, že žádný další člověk se více než půl století nedostane za hranici nízké oběžné dráhy Země?

Ne, rozhodně to zřejmé nebylo. Obecně se soudilo, že si kosmonautika vezme oddechový čas a za nějakých patnáct či dvacet let se člověk na Měsíc vrátí. I sám Cernan při loučení s Měsícem prohlásil „…věřím, že nebude dlouho trvat a lidé se sem vrátí.“ Neříkal to jen jako prázdnou frázi. O návratu na Měsíc – a to nastálo – před koncem století jen málokdo pochyboval. Všichni se vezli na vlně technologického pokroku a optimismu šedesátých let. Počítalo se s tím, že když jsme let na Měsíc zvládli v šedesátých letech, tak po dalších dvaceti letech překotného vývoje půjde o rutinní a samozřejmou záležitost.

Dovolte mi jako historikovi, který se zabývá studenou válkou, hypotetickou otázku. Myslíte si, že by bylo možné dosáhnout úspěchů, které zaznamenal program Apollo, i za situace, pokud by neprobíhalo mocenské a technologické soupeření mezi dvěma supervelmocemi bipolárně rozděleného světa?

Budu citovat astronauta Franka Bormana, který byl mimo jiné velitelem první pilotované výpravy k Měsíci, Apolla 8: „Kdyby nebylo studené války, nebylo by žádné Apollo.“ Takže odpověď na otázku je úplně jednoduchá: Apollo bylo plodem studené války, bez ní by nevzniklo.

Krátce před letošním výročím proběhla shodou okolností americká mise Artemis I, která ověřovala část technologií potřebných k návratu lidí na Měsíc. Podle kritiků jde o předražený, málo ambiciózní a průtahy zmítaný program. Jak na něj nahlížíte vy?

Je pravdou, že se dá programu Artemis mnohé vytknout. Já bych ale k němu byl milosrdnější. Právě skončenou misi Artemis I beru jako první „výkop“ v nové éře kosmického průzkumu. Je nad slunce jasnější, že se program bude postupně měnit: obří raketu SLS časem nahradí levnější a výkonnější nosiče od soukromých provozovatelů, loď Orion se ukáže jako přežitek, lunární moduly či stanice možná nakonec budou vypadat jinak, než si dnes představujeme… Ale program Artemis to vše pomáhá nastartovat. Pokud jsem stávající misi přirovnal k výkopu, tak řečeno sportovní terminologií: nepochybně se budou měnit hráči, zřejmě se budou měnit pravidla, pravděpodobně se bude znovu a znovu vyměřovat celé hřiště… Ale rozhodčí pískl do píšťalky a začalo se hrát. To je podle mě důležité.

Je podle Vás návrat lidí na Měsíc nezbytným mezikrokem na případné cestě k ambicióznějším pilotovaným vesmírným misím, ať už k Marsu či občas skloňovaným asteroidům?     

Cesta přes Měsíc není jedinou možnou cestou, je jednou z možných. Mezinárodní partneři se prostě rozhodli, že budou postupovat tímto způsobem. Není to ovšem jen o přistání na Měsíci, ale a především o vybudování stanice Gateway u Měsíce.  To ona ponese hlavní tíži programu: na ní se budeme učit žít a pracovat daleko od Země, bez možnosti rychlého a bezpečného návratu, s velmi omezenými prostředky, bez ochrany zemského magnetického pole. Stanice Gateway je tím hlavním směrem. Lunární přistání, která z ní budou probíhat, jsou jen jakýmsi bonusem navíc.

Tip: Stohovatelné dózy

Organizace jídla v lednici, spíži či šuplíku. Praktická úchytka. Množstevní slevy.
Reklama

Související

Kateřina Kolouchová Rozhovor

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.
Romana Jungwirth Březovská Rozhovor

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Přibyl vesmírný program Apollo (NASA) vesmír, Měsíc NASA program Artemis (NASA) Mars

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Fotbal, ilustrační fotografie

Baník Ostrava se strachuje o svou oporu. O Brazilce Ewertona mají zájem v Egyptě

Až začne jarní sezóna české fotbalové Chance ligy, dost možná do ní bude muset Baník Ostrava nastoupit bez svého klíčového hráče, tedy Brazilce Ewertona. O jeho služby totiž mají zájem podle zákulisních informací v egyptském al-Ahly. Jak informuje server al-Watan Sport, samotný fotbalista, který během podzimu zaznamenal deset gólů a tři asistence a je tak nejproduktivnějším hráčem soutěže, by proti tomuto transferu nic neměl.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Hasiči odklízí následky tragické srážky vlaků v Pardubicích. (6.6.2024)

Na železnici se loni umíralo hlavně při střetech vlaků s osobami

V Česku loni zemřelo při mimořádných událostech na dráhách 221 osob, uvedla Drážní inspekce v tiskové zprávě. Počet usmrcených i zraněných byl v porovnání s předchozími roky nižší. Více než 85 procent obětí jsou lidé, kteří v rozporu se zákonem vstoupili do kolejí, sdělili inspektoři. 

před 8 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejové „dvacítce“ se po roce opět podařilo vyřadit z MS Kanadu. Tentokrát na její domácí půdě

Říká se, že dvakrát do stejné řeky nemáš vstupovat. Pokud jde ale o řeku, do jako poslední dva roky vstupují čeští hokejoví mladíci do 20 let, tak si to nechají čeští fanoušci líbit. Zvlášť když v rámci ní pokaždé ve čtvrtfinále porazí Kanadu a letos navíc na její domácí půdě v Ottawě. Díky tomu, že po roce o svém postupu opět rozhodli Češi v poslední minutě, tentokrát o vítězství 4:3, tak můžou počtvrté za sebou bojovat o cenný kov a navázat tak na předchozí stříbro a bronz.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Islámský stát (ISIS)

Islámský stát je prakticky mrtvý. ISIS-K ale zůstává hrozbou

ISIS, neboli Islámský stát, už nepředstavuje územní entitu, jak tomu bylo v době, kdy ovládal velké části Sýrie a severního Iráku. Přesto jeho vliv zůstává globální hrozbou. Přestože se skupina transformovala z deklarovaného chalífátu na volně propojenou síť, stále působí v mnoha zemích a inspiruje jednotlivce k útokům, uvedl server CNN.

včera

důchody

Co vše se od letoška mění? Rostou důchody i minimální mzda

S příchodem nového roku nás čeká řada důležitých změn, které ovlivní každodenní život většiny obyvatel České republiky. Některé změny budou znamenat vyšší náklady pro občany, jiné přinesou nové možnosti a ulehčení v určitých oblastech. Podívejte se na klíčové novinky, které nás od 1. ledna 2025 čekají.

včera

Pět mrtvých kvůli pyrotechnice z Česka a Polska. Německu dochází trpělivost

Němečtí představitelé vyzvali k razantnímu zásahu proti nelegálně dováženým a domácím „ohňostrojovým bombám“ po smrti pěti lidí na Silvestra, kteří zahynuli při výbuchu pyrotechniky. Tyto pyrotechnické výrobky, určené pro osobní použití, jsou často přiváženy z Polska a České republiky a kombinovány s domácími předměty, což vede k mnohem silnějším výbuchům.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy