ROZHOVOR | Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert

Jak vnímáte Trumpovu rétoriku o snaze ukončit válku s Ruskem na Ukrajině? Vyvolává spíše strach, nebo naději?

Obojí. Ukrajina platí vysokou cenu a čas nemusí být na její straně. Pokud tedy Trump pomůže najít přijatelné řešení a deeskalaci, bude to v zájmu Ukrajiny. Existuje však také obava, že by USA a Rusko mohly uzavřít dohodu na úkor Ukrajiny, což by zemi zanechalo bezbrannou a bez pomoci Západu. Podle mého názoru to Trump myslí vážně, když říká, že chce válku ukončit. Pochybuji však, že se mu to podaří rychle.

Může podle vás Trump splnit své sliby a skutečně dosáhnout alespoň trochu vstřícného míru pro obě strany? Nemluvě o tom, že původně sliboval „24 hodin“ a nyní je to 100 dní.

Ne, to se mu nepodaří. V této válce chybí zóny možných dohod; obě strany si přitom navzájem nedůvěřují. Politická rizika jakýchkoli dohod „uprostřed“ jsou příliš vysoká. Stručně řečeno, konflikt není zralý na urovnání. Zprostředkovatel s ním tedy nemůže mnoho udělat.

Kromě toho USA nemají dostatečné páky k tomu, aby prosadily mír. Jejich globální vliv klesá, zatímco světový řád se hroutí. Trumpovo přání nebude k nastolení míru stačit.

Je z vašeho pohledu Trump blíže k podpoře Kyjeva nebo Moskvy? Zdá se, že jeho rétorika je různá a že může oběma stranám konfliktu posílat jak zlovolná, tak podpůrná prohlášení.

Hádám, že to zatím neví. Rusko je vzhledem ke své blízkosti k Číně strategickým soupeřem Ameriky. Nemyslím si, že by se Trump chystal Moskvu jakkoli podporovat. Ale může být mnohem citlivější k požadavkům Moskvy než Kyjeva – protože Rusko je mocnější.

Pokud se chystají nějaká jednání, Trump bude pravděpodobně vystupovat jako prostředník, což by vyžadovalo symetričtější rétoriku a tlak na obě strany.

Je Ukrajina připravena jednat o míru? Zejména z morálního hlediska, protože koneckonců během války ztratila mnoho, nejen území.

Na to neexistuje jednotný názor. Mnoho Ukrajinců by si přálo, aby válka skončila i bez vítězství. Jiní nevidí místo pro kompromisy a jakýkoli kompromis by označili za zradu. Postupem času odhodlání klesá, soudě podle průzkumů veřejného mínění. Kromě toho se rozhodnutí vlády nemusí nutně řídit veřejným míněním v této otázce. Ve zkratce řečeno, Ukrajina je v otázce vyjednávání rozdělena.

Na co je podle vás Ukrajina ochotna přistoupit? Co by Ukrajina musela získat, aby Rusům odevzdala území, které sotva dobyla? Mám na mysli především oblasti, které nejsou pod kontrolou Moskvy, přestože je Putin „oficiálně“ anektoval.

Vypadá to, že ukrajinští představitelé si začali uvědomovat, že členství v NATO je v nedohlednu. Mohou tedy souhlasit s jeho opuštěním, ovšem výměnou za nějaké spolehlivé bezpečnostní závazky ze strany Západu. Ať už je Ukrajina dostane, nebo ne, bude potřebovat možnost se bránit a pravděpodobně nebude souhlasit s odzbrojením, které bylo navrženo v Istanbulu v roce 2022.

Rovněž nemůže dojít k formálnímu uznání okupovaných území za ruská. K vyřešení těchto otázek bude zapotřebí prozatímních mechanismů a dočasných dohod, které budou součástí dohody o příměří.

Považujete za reálnou možnost, že Ukrajina v dohledné době, řekněme do deseti let, vstoupí do Evropské unie a NATO? Co by to podle vás znamenalo pro její vyjednávací pozici v případě pokusu o znovuzískání území získaných Ruskem?

Nikdy jsem nevěřil, že by Ukrajina byla přijata do NATO. Válka to učinila ještě méně pravděpodobným. Tuto investici do bezpečnosti Ukrajiny považuje většina členských států za příliš nákladnou a riskantní.

Členství v EU bylo reálnější. Navíc členství Ukrajiny v EU může být pro všechny lepším řešením, protože pomůže Ukrajině vytvořit udržitelný ekonomický model, který by zaplatil její podkopanou bezpečnost. Samotná EU však čelí nejasné budoucnosti a řadě problémů. Jednání o vstupu tak mohou trvat příliš dlouho.

Poslední otázka se týká slovenského premiéra Fica, který neváhá označit prezidenta Zelenského za nepřítele. Může tento přístup znevýhodnit Ukrajinu jak geopoliticky, tak diplomaticky?

Mít dobré vztahy se všemi sousedy je pro Ukrajinu jistě důležité, ale válka zviditelňuje některé kontroverze. Zejména napětí se Slovenskem může v dlouhodobém horizontu pokazit šance Ukrajiny na vstup do EU nebo na získání co největší zahraniční pomoci. Tyto škody však mohou být trvalé.