ROZHOVOR | Vítězství, nebo přežití? Expert naznačil, jak pátek mění šance Kyjeva v konfliktu

Americký prezident Donald Trump se mohl domnívat, že získat ústupky od Ruska je obtížnější než od Ukrajiny – a proto začal při vyjednávání s Moskvou. „Evropany čeká těžká volba. Podpora Ukrajiny je nákladná a úspěch není zaručen,“ řekl expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz, který proběhl ještě před páteční předčasně ukončenou schůzkou mezi Trumpem a ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.

Co si myslíte o tom, že Trump obešel Ukrajinu a začal jednat s Ruskem bez účasti nejen Kyjeva, ale i Evropy?

Spíše to vnímám jako důsledek Trumpova přístupu k vyjednávání. Zřejmě se domnívá, že získat jakékoli ústupky od Ruska by bylo mnohem obtížnější než od Ukrajiny. Začíná tedy s Moskvou. Po cestě si možná také myslí, že zapojení Evropy a Ukrajiny by mohlo v této fázi věci zkomplikovat. 

Kromě toho jeho strategické kalkulace mohou přesahovat rusko-ukrajinskou válku a dotýkat se rusko-čínských vztahů. V takovém případě dostane dialog s Moskvou další rozměr.

Co by se muselo změnit, aby Ukrajina měla šanci vyjít z války jako skutečný vítěz, a především jako napadená země, nikoliv agresor, jak si ji Trump dovolil označit?

Definovat vítězství Ukrajiny je náročné. Pro slabší stranu v asymetrické válce je vítězstvím v jistém smyslu přežití. Pro Ukrajinu je zásadní zachování suverenity a schopnosti se v budoucnu bránit. Toho lze dosáhnout prostřednictvím promyšleného návrhu evropské bezpečnosti, v němž budou rizika a náklady na udržení bezpečnosti Ukrajiny sdíleny a minimalizovány. V každém případě bude Ukrajina potřebovat větší angažovanost evropských partnerů, a to jak během války, tak po ní.

Myslíte si, že by Ukrajina měla kývnout na dohodu o nerostných surovinách? Nebo by to bylo jakési polovičaté vzdání se suverenity?

Tato dohoda je klíčem k zachování šancí na další americkou pomoc. (Dohoda v pátek po předčasném ukončení schůzky mezi prezidenty podepsána nebyla - pozn. red.)

Měla by Evropa hrát větší roli nejen v podpoře, ale i v obraně Ukrajiny?

Evropany čeká těžká volba. Podpora Ukrajiny je nákladná a žádný úspěch není zaručen. Alternativy jsou dvě: soustředit se na svépomoc a hledat dohodu s Ruskem. Obojí je riskantní.

Stažení pomoci Ukrajině a budování vlastních vojenských kapacit nemusí být pro Evropany tou nejlepší strategií, protože značné zkušenosti a ohromný potenciál Ukrajiny nebudou využity. Pokus o dohodu s Moskvou dostane Evropu do slabší pozice a náklady na takovou dohodu by mohly být příliš vysoké.

Na druhou stranu podpora Ukrajiny by mohla způsobit, že Evropa bude čelit stejné kritice, jaké čelila Bidenova administrativa v USA. Zásadní rozdíl však spočívá v tom, že Evropa má k válce mnohem blíže. Podle mého názoru by tedy vzhledem ke všem nákladům a rizikům byla silnější podpora Ukrajiny tou nejlepší reakcí.

Jak celkově hodnotíte pozici Evropy ve všech současných zmatcích? Může Evropa udělat více?

Evropa válkou trpí také. Dlouhodobě ztrácí konkurenceschopnost na globální úrovni a hrozí jí, že vypadne z velmocenských řad. To omezuje možnosti Evropy, k nimž se přidávají tradiční slabiny, jako je nejednotnost a komplikované rozhodování. Z tohoto důvodu se teprve ukáže, co Evropa skutečně dokáže.

Omezené možnosti jsou však doprovázeny obrovským významem. Evropa má ve válce mnoho v sázce, její budoucnost v mnoha ohledech závisí na výsledcích války. Angažovanost Evropy je tedy zatím nedostatečná – ale teprve se ukáže, zda ji lze zvýšit.

Potřebuje Evropa stejně silného vůdce, jako mají USA nebo Ukrajina? Koho byste si dokázali představit v čele Evropy?

Věřím spíše v instituce a strategie než v osobnosti. Evropa potřebuje více zdrojů, strategickou jasnost a stanovení priorit ve své bezpečnostní politice.

Leyenová slíbila Ukrajině členství v EU do roku 2030. Myslíte si však, že Ukrajina má prostředky na to, aby splnila podmínky pro vstup, nebo jde spíše o politický tah předsedkyně EK?

Za normálních podmínek by vstup Ukrajiny do EU trval celou věčnost. Válka však způsobila některé zásadní změny. Zaprvé, pro některé členy EU se díky ní stal vstup Ukrajiny do EU „menším zlem“. Pokud bude součástí komplexního přístupu k řešení války, může být pro mnohé možnou variantou.

Za druhé, válka postavila samotnou EU do zcela nového a náročnějšího prostředí. Tím, že válka zvýšila bezpečnostní a politická rizika, může posunout podmínky možného členství Ukrajiny i její hodnotu pro Unii. V takovém případě může dojít ke zmírnění současných podmínek a přidání více politických motivů k rozhodnutí o případném vstupu Ukrajiny do EU.

Související

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Rozhovor

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.
Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Rozhovor

Pokud Babiš nevyřeší střet zájmů, musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by funkci premiéra nezvládl, říká právník

Právník Petr Bezouška z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jaké dopady by měl nedořešený střetu zájmů Andreje Babiše, jakmile by nastoupil do čela vlády. „Musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by de facto nemohl řádně naplňovat svoji funkci předsedy vlády,“ řekl. Vysvětlil také, že prezident Petr Pavel aktuálně využívá svého ústavního manévrovacího prostoru na maximum. „Nicméně ani prezident není všemocný. Ústava po něm vyžaduje, aby vláda nakonec vznikla,“ podotkl Bezouška.

Více souvisejících

rozhovor Nikolaj Kapitonenko Ukrajina Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) válka na Ukrajině Donald Trump USA (Spojené státy americké) Rusko EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

včera

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

včera

USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy