ROZHOVOR | Vítězství, nebo přežití? Expert naznačil, jak pátek mění šance Kyjeva v konfliktu

Co si myslíte o tom, že Trump obešel Ukrajinu a začal jednat s Ruskem bez účasti nejen Kyjeva, ale i Evropy?

Spíše to vnímám jako důsledek Trumpova přístupu k vyjednávání. Zřejmě se domnívá, že získat jakékoli ústupky od Ruska by bylo mnohem obtížnější než od Ukrajiny. Začíná tedy s Moskvou. Po cestě si možná také myslí, že zapojení Evropy a Ukrajiny by mohlo v této fázi věci zkomplikovat. 

Kromě toho jeho strategické kalkulace mohou přesahovat rusko-ukrajinskou válku a dotýkat se rusko-čínských vztahů. V takovém případě dostane dialog s Moskvou další rozměr.

Co by se muselo změnit, aby Ukrajina měla šanci vyjít z války jako skutečný vítěz, a především jako napadená země, nikoliv agresor, jak si ji Trump dovolil označit?

Definovat vítězství Ukrajiny je náročné. Pro slabší stranu v asymetrické válce je vítězstvím v jistém smyslu přežití. Pro Ukrajinu je zásadní zachování suverenity a schopnosti se v budoucnu bránit. Toho lze dosáhnout prostřednictvím promyšleného návrhu evropské bezpečnosti, v němž budou rizika a náklady na udržení bezpečnosti Ukrajiny sdíleny a minimalizovány. V každém případě bude Ukrajina potřebovat větší angažovanost evropských partnerů, a to jak během války, tak po ní.

Myslíte si, že by Ukrajina měla kývnout na dohodu o nerostných surovinách? Nebo by to bylo jakési polovičaté vzdání se suverenity?

Tato dohoda je klíčem k zachování šancí na další americkou pomoc. (Dohoda v pátek po předčasném ukončení schůzky mezi prezidenty podepsána nebyla - pozn. red.)

Měla by Evropa hrát větší roli nejen v podpoře, ale i v obraně Ukrajiny?

Evropany čeká těžká volba. Podpora Ukrajiny je nákladná a žádný úspěch není zaručen. Alternativy jsou dvě: soustředit se na svépomoc a hledat dohodu s Ruskem. Obojí je riskantní.

Stažení pomoci Ukrajině a budování vlastních vojenských kapacit nemusí být pro Evropany tou nejlepší strategií, protože značné zkušenosti a ohromný potenciál Ukrajiny nebudou využity. Pokus o dohodu s Moskvou dostane Evropu do slabší pozice a náklady na takovou dohodu by mohly být příliš vysoké.

Na druhou stranu podpora Ukrajiny by mohla způsobit, že Evropa bude čelit stejné kritice, jaké čelila Bidenova administrativa v USA. Zásadní rozdíl však spočívá v tom, že Evropa má k válce mnohem blíže. Podle mého názoru by tedy vzhledem ke všem nákladům a rizikům byla silnější podpora Ukrajiny tou nejlepší reakcí.

Jak celkově hodnotíte pozici Evropy ve všech současných zmatcích? Může Evropa udělat více?

Evropa válkou trpí také. Dlouhodobě ztrácí konkurenceschopnost na globální úrovni a hrozí jí, že vypadne z velmocenských řad. To omezuje možnosti Evropy, k nimž se přidávají tradiční slabiny, jako je nejednotnost a komplikované rozhodování. Z tohoto důvodu se teprve ukáže, co Evropa skutečně dokáže.

Omezené možnosti jsou však doprovázeny obrovským významem. Evropa má ve válce mnoho v sázce, její budoucnost v mnoha ohledech závisí na výsledcích války. Angažovanost Evropy je tedy zatím nedostatečná – ale teprve se ukáže, zda ji lze zvýšit.

Potřebuje Evropa stejně silného vůdce, jako mají USA nebo Ukrajina? Koho byste si dokázali představit v čele Evropy?

Věřím spíše v instituce a strategie než v osobnosti. Evropa potřebuje více zdrojů, strategickou jasnost a stanovení priorit ve své bezpečnostní politice.

Leyenová slíbila Ukrajině členství v EU do roku 2030. Myslíte si však, že Ukrajina má prostředky na to, aby splnila podmínky pro vstup, nebo jde spíše o politický tah předsedkyně EK?

Za normálních podmínek by vstup Ukrajiny do EU trval celou věčnost. Válka však způsobila některé zásadní změny. Zaprvé, pro některé členy EU se díky ní stal vstup Ukrajiny do EU „menším zlem“. Pokud bude součástí komplexního přístupu k řešení války, může být pro mnohé možnou variantou.

Za druhé, válka postavila samotnou EU do zcela nového a náročnějšího prostředí. Tím, že válka zvýšila bezpečnostní a politická rizika, může posunout podmínky možného členství Ukrajiny i její hodnotu pro Unii. V takovém případě může dojít ke zmírnění současných podmínek a přidání více politických motivů k rozhodnutí o případném vstupu Ukrajiny do EU.