Trump: Rusko čekají vážné následky, pokud Putin neukončí válku

Před blížícím se summitem začal americký prezident Donald Trump zjišťovat, jak se jeho ruský protějšek Vladimir Putin za poslední roky změnil. Od jejich posledního setkání v roce 2019 uplynulo dlouhých šest let. Trump, který se summitu na Aljašce zúčastní, slíbil, že rychle vyjedná mír na Ukrajině ještě před nástupem do úřadu. Putin však neprojevil zájem o příměří a naopak stupňuje útoky.

Zdroje CNN z Bílého domu naznačují, že by mohla existovat naděje na dosažení dohody. Podle amerických zpravodajských služeb se však zdá, že se nic podstatného nezměnilo. Putin si stále klade stejné maximální územní cíle jako na začátku války. Jedno z nejpravděpodobnějších vysvětlení je to, že by jakékoli příměří využil k přeskupení svých sil, a mohl by se dokonce pokusit znovu obsadit Kyjev.

Putinovy cíle tak zjevně zůstávají nezměněné. Nadále odmítá, aby se Ukrajina stala součástí NATO, a nesouhlasí s rozmístěním zahraničních mírových sil na svém území. Jak se vyjádřil jeden ze zdrojů z amerických zpravodajských služeb, Putin je přesvědčen, že vítězí, a proto nemá důvod ustupovat.

Evropští lídři a Ukrajina se nicméně obávají, že by se Bílý dům mohl stát nástrojem v rukou Kremlu. Samotná skutečnost, že se Trump sejde s Putinem na americké půdě a bez přítomnosti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, je podle nich vítězstvím pro Rusko.

Jeden z evropských úředníků uvedl, že Rusko nabízí ukončení války výměnou za splnění svých nejpřísnějších požadavků. Podle něj by taková dohoda nepředstavovala mírové řešení, nýbrž kapitulaci. Přesto se někteří Evropané domnívají, že Trump má jedinečnou schopnost uzavřít dohodu a povzbudily je i jeho nedávné změny v přístupu k válce.

Ve středu Trump varoval, že Rusko čekají vážné následky, pokud se ukáže, že Putin nemá vážný zájem o ukončení války. Trump sice neupřesnil, jaké následky by to byly, ale v minulosti hrozil Moskvě přísnějšími hospodářskými sankcemi či cly.

Putinovy skutečné úmysly je obtížné odhalit. Bývalý agent KGB má velmi úzký okruh poradců a není jasné, koho v danou chvíli poslouchá. Ačkoli mají USA díky desetiletím studia Putina rozsáhlé institucionální znalosti, americké tajné služby mají jen malý přehled o jeho každodenních rozhodnutích. Kreml zůstává pro zpravodajce „těžkým cílem“.

I přesto se americkým tajným službám podařilo získat důležité informace, jako například o Putinově rozhodnutí zahájit invazi na Ukrajinu v roce 2022. Tehdy jiné zahraniční zpravodajské služby pochybovaly o amerických varováních, že se ruský prezident chystá rozpoutat válku.

Není zcela jasné, nakolik se Trump bude spoléhat na zpravodajské zprávy, zejména vzhledem k jeho dřívější skepsi vůči hodnocením tajných služeb týkajících se Ruska. Jeden z amerických úředníků se dokonce pochyboval, zda Trumpovi spolupracovníci sdělují celou pravdu.

Trump si je jistý, že Putina dokáže rychle odhadnout, a v úterý prohlásil, že bude vědět, zda je možné dosáhnout dohody, po pouhých „prvních dvou minutách“ jejich setkání. Trump označil nadcházející summit za „oťukávací“ schůzku.

Podle amerických úředníků se však nezměnil Putin, ale Trump. Jeho přístup z počátku ledna prý byl naivní, ale nyní evropští spojenci tvrdí, že si Trump konečně uvědomil, že Putin je vražedný vůdce. Jeho nálada se začala měnit letos v létě, kdy i jeho hlavní vyjednavač Steve Witkoff začal pociťovat frustraci z Kremlu.

Během soukromých setkání prý začal Trump o Putinovi mluvit s rostoucími nadávkami. Přítomní si podle nich jasně všimli, že se jeho pohled na Putina mění. Jeden z účastníků soukromého setkání s evropským lídrem řekl, že Trumpův hněv byl hmatatelný.

Někteří analytici tvrdí, že pandemie mohla částečně přispět ke změně v Putinově chování. Během pandemie se Putin téměř neukazoval na veřejnosti a setkával se jen s omezeným okruhem lidí. Před osobním setkáním museli jeho partneři podstoupit dvoutýdenní karanténu.

Dnešní Putin je sice méně izolovaný, ale i pro země, které mají k Rusku nejblíž, je stále těžké ho rozluštit. Například ukrajinská rozvědka předložila v posledních letech řadu odvážných hodnocení, které často nebyly důvěryhodné.

Podle některých expertů se Putinovo odhodlání získat Ukrajinu za každou cenu ještě posílilo. To z něj dělá ještě složitějšího partnera pro jednání. Angela Stent, bývalá zpravodajská důstojnice pro Rusko, se domnívá, že pokud Rusko ve válce nevyhraje, Putin nezůstane v úřadu.

Zelenskyj varoval, že se ho Putin bude snažit na summitu oklamat. Ukrajinský prezident uvedl, že jeho zpravodajské služby hlásí, že se Putin na příměří nepřipravuje, a že mu jde jen o to, aby summit prezentoval jako své osobní vítězství.

Minulý týden vyjednavač Witkoff zmátl evropské spojence, když s nimi údajně mluvil o předání ukrajinských území Rusku výměnou za příměří. Trump však na hovor s evropskými představiteli prý reagoval, že o území Ukrajiny by měl vyjednávat pouze Zelenskyj. Bývalý americký velvyslanec v Rusku Michael McFaul zdůrazňuje, že Putin není pragmatický, ale spíše ideologický vůdce, což vyjednávání s ním značně komplikuje. 

Související

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.
Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

Více souvisejících

Donald Trump válka na Ukrajině Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

před 7 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

před 8 hodinami

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

před 8 hodinami

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

před 11 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

před 12 hodinami

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

před 12 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

před 13 hodinami

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

před 14 hodinami

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

před 15 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

před 16 hodinami

včera

Harry a Meghan už spílají královi. Mají problém s jeho dopisem na úřady

Princ Harry a jeho žena Meghan se poprvé vyjádřili k dopisu, který král Karel III. poslal úřadům či armádě, aby ujasnil, jaká je role navrátivších se členů jeho rodiny poté, co se přistěhovali z USA zpátky do Velké Británie. Vévoda a vévodkyně ze Sussexu neskrývají překvapení. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy