ROZHOVOR | Volby v Německu mohou přinést zásadní změny, říká politolog Broul

Současný německý kancléř Scholz a pravděpodobný budoucí kancléř Merz se navzájem obvinili z nekompetentnosti a nedostatku vize. V čem je podle vás nekompetentní Scholz? A v čem Merz?

Nejdříve je nutné poznamenat, že předvolební rétorika se vyznačuje často velmi vyhrocenými prohlášeními. Kancléř Olaf Scholz a lídr opoziční strany CDU/CSU Friedrich Merz nyní působí jako den a noc, předvolební průzkumy ale již dlouhodobě naznačují, že spolu Křesťanskodemokratická unie a SPD budou muset vést seriózní povolební vyjednávání o složení vlády. Ale k Vaší otázce.

Odpovím ve smyslu, na co oba pánové narážejí, když se vzájemně obviňují z nekompetentnosti. Stručně, oba se viní z neschopnosti vládnout. Friedrich Merz říká, že Olaf Scholz promarnil možnost vzchopit Německo ekonomicky a učinit ze země sebevědomého mezinárodní lídra. Přesně to Merz v kampani slibuje splnit během svého případného kancléřství. Navíc Scholzovi vyčítá neschopnost vypořádat se s problémy spjatými s imigranty, s jejich nezvládnutou integrací a repatriací.

Scholz pak podotýká, že Merz nemá žádné zkušenosti s exekutivním postem. Nadto poukazuje na jeho nedávný flirt s krajně pravicovou stranou AfD, když s pomocí hlasů jejích poslanců Merz nechal odsouhlasit nezávazné prohlášení o zpřísnění imigračních pravidel. I když se Merz neustále zaklíná odmítnutím jakékoliv povolební spolupráce s AfD, právě toto hlasování, které narušilo pomyslnou protipožární zeď proti krajní pravici, významně nalilo SPD a Zeleným vodu na mlýn.

Merkelová i Merz sdílí stejnou stranu – CDU. V čem si myslíte, že se od sebe tito dva liší?

Angela Merkelová ideologicky představuje pravý střed, Friedrich Merz je výrazně pravicovější politik. Merkelová následuje snahu o centristický konsensus a kompromis, Merz má dravější, méně kompromisní styl. Merkelová se narodila ve Východním Německu a její smýšlení do značné míry určuje sociálnější porozumění, Merz se narodil do advokátní rodiny v Západním Německu a jeho smýšlení je hierarchické až lehce elitářské.

Ti dva skoro nemohou být v rámci jedné strany odlišnější, představují dva názorové póly, do nichž se strana rozpíná. Merkelová a Merz se liší v přístupu k řešení hospodářských těžkostí, k mezinárodní politice, a především pak migraci, což Merz pregnantně vyjádřil větou: „Nezvládneme to,“ která představuje přesný opak ke slavnému citátu Angely Merkelové.

CDU Merkelové a Merze je středově-pravicová, zatímco SPD Olafa Scholze spíše středově-levicová. V jaké hlavní věci (vyjma politické strany) se od sebe dle vašeho názoru liší Scholz a Merz?

Vše, co jsem řekl v předchozích odpovědích, můžeme nyní sumarizovat. Oba pánové mají společné, že nejsou moc středovými hráči – a pak se rozchází v celé řadě věcí. Letošním volbám dominují tři témata: hospodářská kondice Německa, přístup k ruské válce proti Ukrajině a nezvládnutá migrace. A přesně v těchto tématech se oba lídři výrazně liší.

Jaké má Scholz názory na ekonomiku země? V čem se od něj liší Merz?

Dobrá, pojďme tedy postupně. Olaf Scholz má levicové názory, v socialističtějším rozletu mu ale bránil ministr financí Christian Lindner, lídr středové strany FDP. Hospodářská politika země se tak přísně držela zákona o dluhové brzdě, který se stal jablkem sváru nejen v současné kampani, ale už v Scholzově vládě.

Tento zákon, mimochodem přijatý za vlády Angely Merkelové, totiž federální vládě zabraňuje vytvářet roční strukturální schodek nad úroveň 0,35 procenta HDP. Merz v něm vidí jednu ze zásadních překážek růstu a shoduje se s ekonomy, kteří radí překonat jej a výrazně v zemi investovat. V tom Merz následuje své liberálně-pravicové smýšlení, které velí odstraňovat překážky na trhu. A to včetně například velké moci odborů, které významně nabyly v posledních letech, a zejména za vlády kancléře Scholze. Obecně, Scholz by si Německo představoval jako silný sociální a paternalistický stát, Merz kráčí směrem rozvolnění hospodářských stavidel.

Co se týče zahraniční politiky, Scholz a Merz se od sebe o tolik neliší, ale co Merz a Angela Merkelová?

Tak Scholz a Merz se od sebe liší v míře poskytnuté vojenské pomoci Ukrajině, zejména pak dodávek střel s plochou dráhou letu Taurus a rozvolnění podmínek pro jejich použití. Friedrich Merz k tomu poznamenal, že vláda v Kyjevě má mít možnost říct: pokud se bombardování civilistů nezastaví do 24 hodin, ruší se dosavadní omezení pro dostřel stávajících zbraní. Jestliže to stále nebude stačit, Německo o týden později dodá střely Taurus.

Ale k Vaší otázce: ano, názory Angely Merkelové a Friedricha Merze na zahraniční politiku se liší, ale musíme je vnímat v rozdílném kontextu a čase. Angela Merkelová nějakým způsobem jednala ve své kancléřské pozici v době před plnohodnotnou válkou na Ukrajině, její současné názory na zahraničně-politické směřování země ale neznáme. Merkelová se totiž zásadně nevyjadřuje k politice svých nástupců, dokonce ani nejezdí na shromáždění své domovské strany. Tedy zde bych byl opatrný ohledně odlišností bývalé šéfky a současného lídra CDU/CSU. Možná, že si jsou v názorech na zahraniční politiku země k sobě blíž Merz s Merkelovou než Merz se Scholzem.

Jakou hlavní změnu můžeme dle vašeho názoru po německých volbách očekávat?

Bude velmi záležet na výsledku povolebních vyjednávání. Velmi pravděpodobně můžeme i nadále počítat s protipožární zdí vůči AfD, ale nedělejme účet bez hostinského, ještě neznáme výsledky voleb. Pokud ale voliči rozdají karty tak, že CDU/CSU nezbude jiná možnost než seriózně jednat o vládě s SPD, poté se nějakých zásadních změn ve směřování Německa zřejmě nedočkáme.

Určité změny ale velmi pravděpodobně nastanou v hospodářské a migrační politice. Nejspíše budeme svědky opuštění zákona o dluhové brzdě, velmi pravděpodobně se zpřísní migrační a azylová politika. První by mohlo znamenat nový impuls pro německou, a potažmo i třeba naši ekonomiku, to druhé by potenciálně mohlo přinést nejvýraznější změnu v azylových pravidlech Evropy za poslední léta.

Co podle vás bude první rozhodnutí, které udělá nový budoucí kancléř?

Na jakém půdorysu sestaví budoucí vládu. A to není zrovna nepodstatné rozhodnutí.