Curleři se dočkali první výhry pod pěti kruhy. V akci byli sdruženáři, bronz v Big Airu získal pražský rodák

Pro český mužský curlingový tým skipa Lukáše Klímy, v němž se ještě nacházejí Martin Černovský, Martin Jurík, Lukáš Klípa a náhradník Radek Boháč, se jednalo o šťastnou sedmičku. Právě v jejich sedmém zápase na zimní olympiádě v Miláně a Cortině se totiž dočkali svého premiérového olympijského vítězství. Přesto začátek utkání probíhal v podobném duchu jako všechny předchozí. Byli to totiž Němci, kteří měli v úvodním endu výhodu posledního kamene, čehož využili hned ke dvěma získaným bodům. Český tým měl následně šanci ke srovnání, ale soupeř Čechům dovolil maximálně snížení na rozdíl jednoho bodu.

Záhy si německý tým vzal zpátky svůj dvoubodový náskok. Čtvrtý end pak mohl přinést Čechům konečně více bodů než jen jeden, ale díky vydařenému kameni od německého skipa Muskatewitze se Češi zmohli opět pouze na jediný bod a bylo tak 3:2 pro Němce. Podobný průběh měl i pátý end, i v něm to zprvu vypadalo na vícebodový český zisk, ovšem Muskatewitz opět zahrál parádní kámen a bylo z toho zpátky německé vedení o dva body.

Na výhru českého týmu to nevypadalo ani po pauze, kdy i navzdory výhody posledního českého kamene Němci odskočili do vedení 5:2. Zlom tak přišel až v sedmém endu, kdy na jeho konci soupeř chyboval natolik fatálně, že z toho byly hned tři české úspěšné kameny z toho vyrovnané skóre 5:5. Od té doby jakoby, se německá jistota vytratila a po dalším Muskatewitzově zaváhání šli Češi poprvé v zápase do vedení 6:5. Ba co víc, český tým se poprvé na tomto olympijském turnaji dočkal v jednom zápase dvou endů v řadě za sebou, ve kterých bodovali.

Zasloužená radost českého týmu ale nevydržela příliš dlouho, jelikož v dalším endu Němci svoje zaváhání napravili a otočili tak skóre na 7:6 ve svůj prospěch. Proto tak musel tento zápas rozhodnout až závěrečný end, v němž opět předvedl Muskatewitz zaváhání a Klíma tak prostřednictvím svého posledního kamene získal hned tři body a k radosti českého týmu i publika tím tak Češi duel vyhráli 9:7. „Věděli jsme, že brousili kameny, a že se chovají trochu jinak. Dá se s nimi mnohem víc tvořit, hrát a dělat body. Nepolevili jsme a přišlo první vítězství,“ vyprávěl po utkání Klíma, přičemž ho doplnil Jurík: „Je to první výhra pro mužský český curling na olympiádě a trochu jsme si na ni počkali. V posledních zápasech jsme byli spokojení s tím, jak jsme hráli, byť výsledky nám nevycházely. Čekali jsme, kdy se to zlomí, a konečně to přišlo.“

Další sdruženářský individuální závod na olympiádě vyhrál opět Oftebro

Po individuálním sdruženářském závodě na středním můstku, kdy norský nezmar Oftebro o svém zlatu rozhodl až v běžeckém finiši, kdy se musel prodírat těžkým sněhem, bere olympijské zlato ze stejné olympiády i na velkém můstku. Stalo se tak poprvé od Salt Lake City 2002, kdy jeden sdruženář vyhrál oba individuální závody na jedněch Hrách, přičemž tehdy se takový počin povedl finskému závodníkovi Samppymu Lajunenovi.

Oproti zmíněnému závodu se středním můstkem tentokrát Oftebro rozhodl v dřívějším stoupání, což zapříčinilo, že do cílové rovinky vjel už s nedostižným náskokem na ostatní. Nakonec najel na druhého Lamperta 5,9 sekundy a třetího Herola až 14,8 sekundy.

I v tomto závodě se představila jediná dvojice českých sdruženářů. Přestože Konvalinka  v běžecké části obhajoval 21. místo ze skokanské části a chtěl tak při nejmenším zopakovat závod se středním můstkem, kde uzavíral elitní dvacítku. Svoje postavení si ale tentokrát naopak v běžecké části závodu zhoršil, když skončil na 25. pozici se skoro čtyřminutovou ztrátou na čelo. Na 29. místě o minutu později než Konvalinka pak skončil Vytrval.

Jednadvacetiletý nejlepší Čech z tohoto závodu načal právě tentio skokem dalekým 125 metrů. „Svědomí mám čisté, že jsem dneska udělal, co se dalo. Myslím si, že jsem předvedl výkonově slušný skok, nepokazil jsem. Pocitově se mi zdál velice slušný, ještě musím zjistit příčinu, proč to neletělo dál. V běžecké části furt musím brát, že nejsem specialista běžec. Většinou se propadám o deset až patnáct pozic. To, že jsem se propadl o čtyři pozice na olympiádě, myslím, že můžu brát se zvednutou hlavou. Tyhle zkušenosti si vezmu dál,“ nechal se slyšet Konvalinka po závodě.

To jeho kolega Vytrval tak daleký skok na velkém můstku nepředvedl, jelikož skočil jen 115 metrů. „Bohužel všechny skoky, co jsem tady udělal, to není ono. Něco tomu chybí, ale nedá se nic dělat. Před běžeckou částí jsem byl bohužel mimo ten balík. Musel bych na to extrémně mít, abych se tam docpal zpátky, což se bohužel nestalo. Těžko říct, jak bych jel, kdybych v nějaké normální skupině byl, ale takhle zezadu jsem na to neměl,“ byl si vědom Vytrval.

Tento sedmadvacetiletý reprezentant navíc potvrdil, že na další olympiádě ve francouzských Alpách se už nepředstaví. „Jsem starý, za čtyři roky tady už určitě nebudu,“ sdělil konkrétně muž, jenž se zúčastnil i předešlé pekingské olympiády.

Bronz, jenž má český říz. V Big Airu uspěl i Rakušan Švancer

Úterní finále Big Airu nabídlo navzdory obrovské chumelenici jeden z nejkvalitnějších závodů této sportovní disciplíny, co kdy byl k vidění a velkou měrou k tomu přispěl i bývalý český reprezentant nyní závodící v rakouských barvách Matěj Švancer.

Soutěž ovládl dvanáctý z olympijského slopestylu Nor Frostad, na jehož kousky nikdo nedokázal odpovídat od samého začátku finále. Každý z jeho tří pokusů byl rozhodčími ohodnocen nejvýše jak jen to šlo, přičemž do konečného pořadí se propisují dva nejlépe hodnocené pokusy.

Dohromady za své pokusy nakonec třiadvacetiletý norský závodník obdržel 195,50 bodu a před druhým Macem Forehandem z USA měl náskok 2,25. Švancer získal bronz s tím, že na zlato ztratil 4,25.