Drsňák Řepka se rozpovídal. Jak to měl s Dagmar Damkovou?

Už v průběhu března přijde na pulty knihkupectví novinka s názvem "Tomáš Řepka - NEUHÝBÁM". Tvrďák z fotbalových trávníků v ní mluví otevřeně. Za tři roky, co přestal hrát, se prý v jeho životě změnila spousta věcí.

Když už jsme u rozhodčích: ze současnejch prvoligovejch uznávám snad jen Matějka – a dobrej bude podle mě Ondra Lerch, kterej mimochodem hraje stejnou soutěž jako já, I. A třídu, myslím, že jako útočník za Lhotu. Je to inteligentní a fajn kluk. Zato se nedivím, že si nejen pan Královec, ale ani nikdo jinej nezapíská na mistrovství světa v Brazílii.

Naposled snad pan Christov v Mexiku 1986, a to byl Slovák... Odraz úrovně dnešních rozhodčích i toho, že nám po Františku Chvalovském naprosto chybí jakákoli fotbalová diplomacie.

Rád ale připomenu dávný legendy, jako byl Pavlín Jirků, skvělej člověk, se kterým si dodnes rád zavzpomínám na doby, kdy mě pískal. Zato třeba pana Krulu, kterej za mě pak působil i na Spartě, si moc nepamatuju, akorát nám před každou sezonou vyprávěl, jak se bude pískat. Naopak úžasnej rozhodčí byl na svou dobu třeba Roman Berbr, ať si o něm každej říká, co chce.

Pár zápasů jsem zažil i paní Damkovou, nemůžu proti ní říct ani „popel", spíš mě mrzí, že tak rychle přestala pískat. Dřív byly i jiný výrazný osobnosti, třeba Puček. Zatímco dneska je to tak nějak bezejmenný...

Jako by dnešní rozhodčí ztratili vejšku a přestali komunikovat. Místo toho hráče urážej a dělaj, jako by tam hráči byli kvůli nim – a přitom je to naopak. Typickej dnešní rozhodčí se v tunelu dívá všude jinde než po hráčích a tváří se, jako by byl bůh fotbalu. Dřív si mě sudí typu Pavlína Jirků zavolal před zápasem a řek mi: „Tome, buď v klidu." Pokecali jsme – a byl bych sám proti sobě, kdybych někomu takovýmu dělal problémy. Stejně dobře to uměla i paní Damková, která třeba pískala těžkej zápas Sparty v Ostravě a zvládla ho úplně úžasně, nedokážu si představit, kdo jinej by to takhle uměl.

Taky se říkalo, že se mě v Čechách rozhodčí bojej. Kravina. Možná mě někdo z nich respektoval, ale já o tom nevím. Je ale pravda, že pár zápasů bylo z mý strany na hraně a dohrál jsem je se žlutou. A někdy jsem ani tu nedostal, jako když nade mnou přimhouřil sudí Franěk oko v derby proti Slávii na jaře 2010, když jsem hned na začátku zápasu sundal zezadu Kyselu. Mimochodem, o tomhle rozhodčím si ještě přečtete...

Volného vyprávění Tomáše Řepky o jeho fotbalové kariéře sepsal Josef Pepson Snětivý. Mediálním partnerem knížky je FANDA a na pultech se dílo objeví 24. března.