"Podvedl" Barcelonu a stal se nejlepším hráčem Realu. Kdo? Alfredo Di Stéfano + VIDEO

Franz Beckenbauer, Johan Cruyff, Maradona, Pelé a Alfredo Di Stéfano. Tato pětice je mnohými považována za nejlepší fotbalisty všech dob. Do výčtu legendárních hráčů můžeme zažadit i jiná jména, ale to nyní ponechme stranou. Jedno je jisté, z "pětky" velikánů nejoblíbenější hry světa jsou čtyři stále mezi námi a jeden nás v pondělí opustil.

Zemřel Alfredo Di Stéfano, "světlovlasý šíp", fenomenální hráč Realu Madrid, pětinásobný vítěz Poháru mistrů evropských zemí (předchůdce dnešní Ligy mistrů), osminásobný vítěz španělské ligy. Legenda.

Z Argentiny do Kolumbie

Největší hráč historie Realu Madrid přišel na svět roku 1926 v chudinské čtvrti argentinské metropole Buenos Aires, které se říká Barracas. Di Stéfanův dědeček pocházel z italského ostrova Capri, matka byla napůl Francouzska, napůl Angličanka, což způsobilo blonďatou barvu jeho vlasů a následnou přezdívku "El Alemano" - "Němec".

Přestože Di Stéfanům otec neměl z myšlenky svého syna na profesionální fotbalovou kariéru radost, "El Alemano" debutoval za River Plate 18. srpna 1944. Začátky v úspěšném klubu neměl jednoduché, poslali ho na hostování do Huracánu, kde ale začal pálit o sto šest a tak rychle putoval zpátky domů.

"La Maquina" (stroj) se začalo přezdívat útočné vozbě River Plate také díky umění mladého Alfreda, který se předvedl i na reprezentační úrovni, když v roce 1947 pomohl Argentině triumfovat na Copa America. O dva roky později začala v Argentině velká stávka, která postihla také fotbal. Množství hráčů, včetně Di Stéfana, se přesunulo do Kolumbie, kde místní ropní milionáři zakládali novou ligovou soutěž.

"La Saeta Rubia" (světlovlasý šíp), jak už se Di Stéfanovi nějakou dobu přezdívalo, vyhrál s týmem Millionarios z Bogoty kolumbijskou ligu hned čtyřikrát. Roku 1952 sláva místní ligy pohasla, když se vrátila pod hlavičku FIFA a bylo otázkou, jak dlouho zde jihoamerické hvězdy vydrží. Pro "Němce" se stal osudným přátelský zápas s Realem Madrid, ve kterém předvedl takový výkon, že ho "Bílý balet" chtěl okamžitě angažovat.

Z Kolumbie do Realu

Cesta do Madridu ale nebyla až tak jednoduchá. O služby tvořivého útočníka stála také Barcelona, která se vytasila s kontraktem, který podepsala s River Plate. Spor musel rozetnout až španělský fotbalový soud, který určil, že Di Stéfano má hrát rok za Real a rok za Barcu. V dresu katalánského velkoklubu ale vůbec nezářil a tak všechna práva rázem Barcelona přenechala Realu.

V zákulisí se spekulovalo o tom, že všechno nastražil prezident Realu Santiago Bernabeu, který Di Stéfanovi poradil, aby v Katalánsku hrál špatně a v médiích si neustále stěžoval, že se mu stýská po domově. Ať to bylo jak bylo, Barcelona povolila a slavná éra Di Stéfana v dresu Realu mohla začít.

"Velikost Di Stéfana se projevila tím, že pokud hrál ve vašem mužstvu, měl jste vlastě dva hráče na každém místě," řekl jednou jeho dlouholetý spoluhráč z Realu Miguel Muňoz. Podle výpovědí součastníků byl Di Stéfano nejenom nepřehlédnutelná individualita, ale také skvělý organizátor hry, který vytvořil nejúspěšnější klub 20. století.

Mezi lety 1956 až 1960 triumfoval "Bílý balet" pětkrát po sobě v Poháru mistrů evropských zemí, což je počin, který se zatím nikomu nepovedlo zopakovat a dost možná se to už nikdy nepovede. Jeho vůdcem byl právě Di Stéfano, který skóroval ve všech finálových zápasech. Chvalozpěvem na fotbal bylo finále v roce 1960, kdy Real přejel Eintracht Frankfurt 7:3 a velký Alfredo trefil hattrick.

Úspěchy největší z madridských klubů sbíral také v domácí soutěži, kterou pod taktovkou Di Stéfana opanoval hned osmkrát. Navíc vyhrál jednou národní pohár a jednou Interkontinentální pohár.

Díky za všechno, Mistře

Čestný předseda "Bílého baletu" nebyl pouze unikátní hráč, ale také úspěšný trenér. V Argentině vyhrál ligu s Bocou Juniors a River Plate, ve Španělsku s Valencií. Alfredo Di Stéfano byl prostě fotbalový umělec tělem i duší, ať už na hřišti nebo na trenérské lavičce.

„Don Alfredo nás opustil, ale vzpomínka na něj bude v našich srdcích navždy. Legendy neumírají. Díky za všechno, Mistře," uvedla na svém twitterovém účtu současná ikona Realu Madrid Cristiano Ronaldo. „Legenda a skvělý člověk na hřišti i v soukromí. Upřímnou soustrast rodině a všem blízkým," napsal Lionel Messi.

Z pětice velikánů vyjmenovaných na začátku článku je v "nebeském" mančaftu pouze Di Stéfano. S trochou sentimentu můžeme říct, že ho to opravňuje činit si nárok na pomyslnou zlatou medaili mezi fotbalovými legendami. Příznivci Pelého a dalších jistě odpustí.

Adiós Don Alfredo...Alfredo Di Stéfano v číslech:Jako hráč: 5x vítěz PMEZ (1956, 1957, 1958, 1959, 1960), 1x vítěz Interkontinentálního poháru (1960), 2x vítěz argentinské ligy (1945, 1947), 4x vítěz kolumbijské ligy (1949, 1951, 1952, 1953), 8x vítěz španělské ligy (1954, 1955, 1957, 1958, 1961, 1962, 1963, 1964) 1x vítěz kolumbijského poháru (1953), 1x vítěz Copa del Rey (1962), 1x vítěz Copa América (1947);2x Zlatý míč (1957, 1959), 1x nejlepší střelec argentinské ligy (1947), 2x nejlepší střelec kolumbijské ligy (1951, 1952), 5x nejlepší střelec španělské ligy (1954, 1956, 1957, 1958, 1959), 2x nejlepší střelec PMEZ (1958, 1962),1x nejlepší střelec Copa América (1947)Jako trenér: Boca Juniors 1x vítěz argentinské ligy (1969), River Plate 1x vítěz argentinské ligy (1981), Valencia CF 1x vítěz španělské ligy (1970/71), 1x vítěz Poháru vítězů pohárů (1979/80), Real Madrid 1x vítěz španělského Superpoháru (1990).

Zdroj: YouTube