V roce 2021 bude šampionát hned ve dvou zemích, o rok později se bude hrát ve Finsku

Kolín nad Rýnem - Mezinárodní hokejová federace IIHF na pátečním mimořádném zasedání v Kolíně nad Rýnem rozhodla o dalších světových šampionátech a jejich destinacích. Po tomto dni je tak jasné, že v roce 2021 se hokejové mistrovství světa bude po čtyřech letech opět konat ve dvou zemích, tentokrát se bude jednat o Bělorusko a Lotyšsko. V roce 2022 se pak celý hokejový ansámbl bude stěhovat do Finska, kde si pořadatelství tohoto hokejového svátku rozdělí mezi sebou města Tampere a Helsinky.

Poté, co letos světový šampionát pořádá jak Paříž, tak i Kolín nad Rýnem, bude se v tomto experimentu, spočívající v tom, že hokejové MS pořadají hned dvě země společně, pokračovat i nadále a to konkrétně v roce 2021, kdy se o pořadatelství podělí Bělorusko s Lotyšskem, přičemž turnaj vyvrcholí boji o medaile v Minsku. Právě tam se tak hokejové mistrovství vrátí po sedmi letech, neboť naposledy se tam světový hokej představil v roce 2014. Ani pro lotyšskou Rigu to není v tomto ohledu žádná premiéra, jelikož tam se uskutečnil světový šampionát už v roce 2005.

Co se týče onoho pořadatelství dvou zemí, tak k tomuto experimentu přikročila IIHF poprvé v letech 2012 a 2013, kdy se o pořadatelství dělilo Finsko se Švédskem (Helsinky a Stockholm). "Hodně jsme se přiučili z organizace mistrovství světa v roce 2006 v Rize i v roce 2014 v Minsku a s těmito zkušenostmi očekáváme ještě zlepšení v roce 2021," uvedl k pátečnímu rozhodnutí IIHF Jaroslav Zavgorodnij, generální sekretář Běloruské hokejové asociace.

Před třemi lety navštívilo hokejové MS v Minsku celkem 640 044 diváků, čímž tak tehdy přepsal divácký rekord, o ten však běloruská metropole rok na to přišla, když mistrovství konané v Praze a Ostravě navštívilo 741 690 lidí. Nyní je téměř jasné, že minský turnaj z roku 2014 bude po letošním roce odsunut na třetí příčku, co se tedy týče návštěvnosti. A i když tentokrát po Bělorusku mistrovství do Česka nezavítá, neznamená to, že by snad v následující dekádě Češi vůbec MS nepořádali.

V roce 2022 totiž bude pořádat šampionát Finsko (Tampere a Helsinky), vedle helsinské Hartwall Areny (13 431 míst) zavítají hokejisté do zbrusu nové haly v Tampere, která by se měla otevřít veřejnosti poprvé v roce 2020 a do které by se mělo vejít 13 500 diváků. Ovšem ani pro Tampere to nebude první pořádání hokejového  MS. To tam zavítalo hned pětkrát a to v letech 1965, 1982, 1991, 1997 a 2003. V Helsinkách se mistrovství konalo pro změnu v letech 1974, 1982, 1991, 1997, 2003, 2012 a 2013.

Dodejme, že příští rok se o pořádání MS postará Dánsko (Kodaň a Herning), v roce 2019 pak náši východní sousedé Slováci (Bratislava a Košice). Rok na to se pak hokejové reprezentace podívají do Švýcarska (Curych a Lausanne).

Související

Hokej, ilustrační fotografie.

Švýcarsko se nedočkalo hokejového zlata ani doma, ve finále tentokrát podlehlo Finsku. Norové berou senzační bronz

Hokejistům Švýcarska se ani na třetí pokus v řadě a na pátý pokus v historii MS celkem nepodařilo přetavit účast ve finále ve zlato. Zatímco předloni v Praze nestačili na tehdy domácí Česko a loni na USA, nyní ve finále MS před domácím publikem nestačili na Finsko. A všechny tyto poslední tři finálové zápasy mají jednoho společného jmenovatele a to ani jeden vstřelený gól ze strany Švýcarů. V Praze 2024 prohráli finále 0:2, loni s USA 0:1 po prodloužení a letos s Finskem opět 0:1 po prodloužení. Země, kde to celou druhou polovinu května žilo hokejem, se zahalila do obrovského smutku a zklamání. Svoji pohádku si naopak dopsali Norové, kteří svoji první účast mezi nejlepšími čtyřmi týmy na MS v historii dokázali proměnit ve svou historickou medaili, když nakonec až v prodloužení zdolali favorizovanou Kanadu v boji o bronz 3:2.

Více souvisejících

Hokej MS hokej

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

včera

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

včera

6. srpna 2026 22:01

6. srpna 2026 20:10

6. srpna 2026 18:56

6. srpna 2026 18:03

6. srpna 2026 17:18

V NATO nikdy nebudeme, míní bývalý šéf ukrajinské armády Zalužnyj

Ukrajina se členem NATO nikdy nestane, míní bývalý vrchní velitel armády Valerij Zalužnyj. Vyjádřil se tak z pozice velvyslance ve Velké Británii na jednání ukrajinských diplomatů v Kyjevě. Představitele své země nabádal k tomu, aby se snažila uzavřít jiné aliance. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy