Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Počty případů koronaviru v Česku rostou třetí týden v řadě

V Německu začala dle úřadů převažovat nakažlivější varianta koronaviru

V Německu začala převažovat nakažlivější varianta koronaviru BA.5. Uvedla to dnes agentura DPA s odkazem na prohlášení Institutu Roberta Kocha (RKI). Podle něj varianta BA.5 tvoří zhruba 50 procent nových případů nákazy v zemi. Sedmidenní incidence na 100.000 obyvatel, která udává počet nakažených v přepočtu na 100.000 obyvatel v týdenním úhrnu, v Německu za poslední měsíc výrazně stoupla.

Subvarianty omikronu BA.4 a BA.5 jsou odolnější proti protilátkám

Subvarianty omikronu BA.4 a BA.5 jsou odolnější proti protilátkám vyvinutým u lidí, kteří prodělali covid-19 nebo proti němu byli plně očkováni a nechali si dát i posilovací dávku. Vyplývá to z nového výzkumu lékařské fakulty Harvardovy univerzity, o němž dnes informovala zpravodajská stanice CNN.

Na Slovensku znovu přibývá nových případů koronavirové nákazy

Na Slovensku znovu přibývá nových zjištěných případů koronavirové nákazy, denní přírůstky infikovaných jsou tento týden nejvyšší od první poloviny května. Podle hygieniků nejde o rapidní růst, zhoršení situace očekávají na konci léta. Rychlejší šíření nákazy v posledním období zaznamenaly také další evropské země včetně Česka.

Na podzim bude potřeba přeočkovat zhruba 2,5 milionu lidí proti covidu

Na podzim bude v Česku potřeba proti covidu-19 přeočkovat asi 2,5 milionu lidí, seniorů a chronicky nemocných, které nákaza může ohrozit na životě. Odborníci se obávají souběhu další vlny koronaviru s chřipkou. Informace dnes zazněly v diskusi Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) k očkování.

SÚKL eviduje jedno možné úmrtí na očkování proti covidu vektorovou vakcínou

Pravděpodobnou souvislost s očkováním proti covidu-19 má podle ředitele sekce registrací Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Tomáše Boráně jedno úmrtí v Česku. Řekl to na dnešní tiskové konferenci SÚKL.

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě překonal 540 milionů

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překonal 540 milionů. Prvenství v absolutním počtu infikovaných drží od předloňského března Spojené státy, kde počet nakažených překračuje podle JHU 86 milionů.

V Rakousku prudce stoupá počet lidí nakažených koronavirem

V Rakousku stoupá počet lidí nakažených koronavirem, denní bilance se od minulého týdne zvýšily o několik tisíc případů. Za posledních 24 hodin laboratoře potvrdily infekci u více než 7000 lidí, před týdnem bylo nových případů něco přes 4000, vyplývá z dat ministerstev zdravotnictví a vnitra. Podle Agentury pro ochranu zdraví a bezpečnost potravin (AGES) od začátku pandemie covidu-19 této nemoci podlehlo více než 20.000 lidí.

Více než polovinu případů covidu tvoří nové subvarianty omikronu

Více než polovinu případů koronaviru v posledním týdnu tvoří nové subvarianty omikronu BA.4 a BA.5. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) to ukazují data z diskriminačních PCR testů. Lze očekávat, že nárůst počtu nových případů, který začal před třemi týdny, bude dál pokračovat, uvedl SZÚ v tiskové zprávě. V pracovních dnech minulého týdne bylo pozitivně testováno kolem 400 lidí denně.

Německo už nebude usilovat o povinné očkování proti covidu

Německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach dnes kvůli očekávané letní vlně nemoci covid-19 vyzval lidi starší 60 let, aby se nechali očkovat čtvrtou dávkou proticovidové vakcíny. Na tiskové konferenci také řekl, že vláda již nebude usilovat o plošnou očkovací povinnost, se kterou v parlamentu neuspěla.

Vědci: Psi umí rozeznat covid-19 i u lidí, kteří už mají negativní test

Psi vycvičení na odhalování nakažených koronavirem dokážou vyčenichat i pacienty s takzvaným dlouhým covidem, kterým už PCR-testy vycházejí negativně. K tomuto poznatku dospěli vědci pod vedením Veterinární vysoké školy v Hannoveru (TiHo) a informovali o něm ve vědeckém časopisu Frontiers in Medicine.

Případů covidu v Česku druhým týdnem přibývá, hospitalizovaných ale dál ubývá

V Česku za uplynulých sedm dní odhalily laboratoře 2160 nových případů nákazy koronavirem, což je v mezitýdenním srovnání asi o 360 víc. Počty rostou druhým týdnem, předtím od začátku března klesaly. Na 100.000 obyvatel nyní připadá 20 nakažených, před týdnem mělo incidenční číslo hodnotu 17.

V Česku budou postupně dominovat nové podvarianty omikronu

V ČR budou zřejmě postupně dominovat nové podvarianty koronaviru omikron BA.4, BA.5 a BA.2.12.1. V týdenní zprávě o nových mutacích o tom informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Odborníci, například z německého Kochova institutu, zatím teprve mapují, jaký průběh nemoci tyto varianty způsobují. Zřejmě ale proti nim bude méně chránit dřívější prodělání nákazy i očkování.

Uznávaný americký imunolog Fauci měl pozitivní test na koronavirus

Uznávaný americký imunolog Anthony Fauci, který je ředitelem amerického Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění (NIAID) a zdravotním poradcem prezidenta Joea Bidena, měl pozitivní antigenní test na koronavirus.

V lékárnách se letos očkovat proti covidu nejspíš nebude

Zavést očkování proti covidu-19 v lékárnách do konce letošního roku se zřejmě nestihne. Na dnešní tiskové konferenci to řekl prezident České lékárnické komory (ČLnK) Aleš Krebs. Podle vládního návrhu by přitom stomatologové a lékárníci mohli očkovat jen letos. Podle lékárníků by pomohlo prodloužení této možnosti a rozšíření o očkování proti chřipce.

Obyvatele nejlidnatějšího pekingského obvodu čekají tříkolové testy na covid

Nejlidnatější městský obvod v čínské metropoli Pekingu připravuje tři kola plošného testování obyvatel na koronavirus. Podle úřadů jde o reakci na nové případy nákazy spojené s barem sídlícím ve zmíněném obvodu Čchao-jang, informovala dnes agentura Reuters. Testy se uskuteční od pondělí do středy.

Peking kvůli novým případům covidu-19 zrušil plán na postupné otvírání škol

Většina dětí v Pekingu se kvůli nové vlně covidu-19 příští týden nezačne vracet do škol, jak se původně předpokládalo. Podle agentury AFP to dnes oznámily čínské úřady. V Šanghaji úřady na tento víkend naplánovaly plošné testování, které se bude týkat 15 ze 16 částí města, v němž žije 25 milionů obyvatel.

Před cestou do USA už nebude nutné se testovat na koronavirus

Americká administrativa zruší požadavek na testování pasažérů před nastoupením letu do USA. Povinnost skončí v neděli, informovaly agentury AP a Reuters s odkazem na vysoce postaveného zástupce administrativy. Vláda se řídí pokynem Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), podle nějž už tyto testy nejsou nutné.

Epidemie koronaviru v Česku začala v uplynulém týdnu znovu růst

Za posledních sedm dní přibylo v Česku 1804 nových případů koronaviru, to je skoro o 500 víc než o týden dříve. Pokles počtu potvrzených nákaz, který trval od začátku března, se tak zastavil. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví. O zrychlování epidemie svědčí i rostoucí incidenční a reprodukční číslo

Téměř třem milionům lidí v Šanghaji hrozí další lockdown

Šanghajská čtvrť Min-chang, která je domovem 2,7 milionu lidí, bude podle informací místních úřadů v sobotu uzavřena kvůli hromadnému testování. V Šanghaji a Pekingu dnes znovu vyhlásili covidovou pohotovost, přičemž v hlavním městě se opět uzavřely zábavní podniky, informuje agentura Reuters.