Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Plošné testování seniorů se zřejmě nestihne. Testy nakoupily pojišťovny

Německo třetí den v řadě hlásí rekordní přírůstek nově nakažených

Počet nově potvrzených případů nákazy koronavirem v Německu za poslední den stoupl o rekordních 23.399. Nově s nemocí zemřelo 130 osob. Počet nově odhalených případů je rekordní již třetí den za sebou, vyplývá z dnešních údajů berlínského Institutu Roberta Kocha (RKI).

Velká část Slovenska podstupuje druhé kolo plošného testování na covid-19

Ve velké části slovenských okresů se tento víkend koná druhé kolo plošného testování na koronavirus. Před týdnem se do něj zapojily dvě třetiny z pěti milionů obyvatel země a testy ukázaly, že je mezi nimi asi procento nakažených. Premiér Igor Matovič řekl, že pokud by lidé na Slovensku tyto odběry podstupovali pravidelně, mohlo by jít o alternativu k celostátní uzávěře.

Kraje povolaly do nemocnic 800 mediků, 2100 nastoupilo dobrovolně

Kraje povolaly do nemocnic, kde chybí personál kvůli covidu-19, dosud téměř 800 mediků. Dalších více než 2100 studentů medicíny z osmi lékařských fakult do zdravotnických zařízení nastoupilo dobrovolně. Vyplývá to z informací jednotlivých lékařských fakult.

Počet mrtvých s covidem v Česku překonal 4500

Počet mrtvých s potvrzenou nákazou koronavirem začal výrazně růst zejména od října, v poslední době umírají denně již téměř dvě stovky lidí (dosavadní rekord 239 mrtvých je z 3. listopadu). Nyní překonal 4500.

Posledních 50 tisíc nakažených přibylo v Česku zhruba za čtyři dny

V ČR se od začátku koronavirové epidemie v březnu nakazilo už přes 400.000 lidí. Od září tempo růstu nákazy covidem-19 rychle stoupá, v posledních dnech rostly počty prokázaných případů o více než 10.000 za den a byly i dny s více než 15.000 případy. Nyní mírně klesají, v pátek přibylo 11.549 případů.

Kyjev i Moskva hlásí nové vysoké přírůstky koronavirových případů

Ukrajina dnes ohlásila 10.746 nových případů koronaviru, což je nové denní maximum. Rusko má 20.396 nově infikovaných, což se jeho čtvrtečnímu 24hodinovému rekordu blíží. Kyjev i Moskva srovnatelná čísla oznámila i v pátek - na Ukrajině to bylo 9721 nových infekcí a v Rusku 20.582, což bylo poprvé, kdy se tento údaj dostal přes 20.000.

Průzkum: Lidé budou mít kvůli pandemii nižší vánoční výdaje

Aktuální pandemická situace a omezení budou mít dopad na výdaje za letošní Vánoce. Více než polovina Čechů předpokládá nižší útraty za Vánoce v důsledku omezení nákupů v kamenných prodejnách, stejný podíl jich omezí výdaje kvůli dopadu pandemie na jejich osobní finance.

USA mají třetí den v řadě rekordní nárůst nákaz koronavirem

Spojené státy za posledních 24 hodin zaznamenaly více než 127.000 nových nákaz koronavirem, což je rekordní počet. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na údaje americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), která vývoj pandemie sleduje globálně. Rekordní číslo hlásí USA již třetím dnem v řadě. Koronavirem se nově nakazil také personální šéf Bílého domu Mark Meadows.

Za pátek dalších 11.549 nakažených. S covidem zemřelo už 4526 lidí

Laboratoře v pátek v Česku odhalily 11.549 nově nakažených koronavirem. Proti čtvrtku je to pokles zhruba o 1700 případů, proti minulému pátku asi o 2000. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví. Do bilance obětí přibylo od večerní aktualizace dat dalších 42 úmrtí, celkový počet zemřelých s covidem-19 se tak zvýšil na 4526.

Začal fungovat web, který má srozumitelně informovat o koronaviru

V pilotní verzi začaly fungovat webové stránky, které mají srozumitelně informovat o vládních opatřeních proti koronaviru a životních situacích v době epidemie. Na twitteru na to upozornil poslanec opoziční TOP 09 Dominik Feri, který vznik webu před dvěma týdny dojednal s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Nový web popisuje třeba příznaky nemoci covid-19 a radí, jak se nechat otestovat, nabízí také doporučení, jak si během pandemie udržet duševní zdraví.

"Hrozí nekontrolovatelné šíření koronaviru." Charita ČR píše Blatnému urgentní dopis

Charita ČR se dopisem obrátila na ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), aby do vládního nařízení o testování v domovech pro seniory a dalších zařízeních sociálních služeb na nemoc covid-19 byla zařazena rovněž povinnost testovat pacienty v domácí zdravotní péči.

Rozhovor

Středeční rekord je znepokojivý. Obávám se tvrdého lockdownu jako v Izraeli, říká pro EZ vědkyně Říhová

ROZHOVOR – Uvědomuje si, že její predikce nepotěší. Renomovaná vědkyně Blanka Říhová je znepokojena rekordním středečním nárůstem v počtu nakažených covidem-19, a proto se domnívá, že ministr zdravotnictví Jan Blatný bude muset zemi uzavřít. „Fungovat budou jen lidé, na nichž záleží chod státu. Možná dojde i k uzavření některých měst jako tomu bylo na jaře na Olomoucku. Mám totiž pocit, že jinak koronavirus neporazíme,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesorka Blanka Říhová.

Španělsko zpřísňuje opatření proti covidu. Zasáhnou Madrid, Katalánsko i Baskicko

Velká část španělských autonomních regionů chystá další opatření proti šíření koronaviru i prodloužení zákazu nočního vycházení. Ten platí v celé zemi z nařízení španělské vlády dva týdny, v neděli ale jeho platnost končí.

Mutace koronaviru od norků není podle WHO třeba se zvlášť obávat

Nic nenaznačuje tomu, že by nová varianta viru SARS-CoV-2, která se v Dánsku vyskytla u norků, byla nebezpečnější nebo se chovala jinak, než ostatní mutace. Přenosy mezi zvířaty a lidmi jsou však vždy znepokojivé. Naznačili to podle agentury DPA experti, včetně odborníků ze Světové zdravotnické organizace (WHO).

Francie hlásí nový rekord. Přibylo přes 60 tisíc nakažených koronavirem

Ve Francii přibylo za uplynulý den přes 60.000 nakažených koronavirem, nejvíc od začátku epidemie. Informovalo o tom dnes ministerstvo zdravotnictví. Oproti čtvrteční bilanci, která byla rovněž rekordně vysoká, se počet infikovaných zvýšil o další dva tisíce.

Portugalsko má rekordní bilanci, parlament schválil nouzový stav

V Portugalsku za poslední den přibylo 5500 případů nákazy koronavirem, což je zatím nejvyšší bilance, a parlament schválil zavedení nouzového stavu, který začne platit od pondělí. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Vláda se má sejít v sobotu na mimořádném zasedání, kde bude jednat o případném zpřísnění protiepidemických opatření.

Nové maximum. Německo oznámilo 21 506 nákaz covidem za den

Německo dnes ohlásilo 21.506 nově potvrzených případů nákazy koronavirem a 166 úmrtí za uplynulých 24 hodin, uvedla agentura Reuters s odvoláním na Institut Roberta Kocha (RKI). Jde o nejvyšší denní přírůstek infikovaných od začátku pandemie.

Za pátek zatím v Česku přibylo 5843 případů, je to méně než před týdnem

Za dnešek v Česku přibylo zatím 5843 případů koronaviru, což je zhruba o 750 méně než za stejnou dobu ve čtvrtek a asi o 900 méně než v pátek před týdnem do večera. Počet zemřelých stoupl oproti ranním údajům ministerstva zdravotnictví o 154 na celkových 4484, na dnešek zatím připadá 75 úmrtí.

Na Slovensku roste počet obětí nemoci covid-19, epidemie sílí v Maďarsku a Polsku

Na Slovensku po předchozím výraznějším přírůstku infikovaných koronavirem začal stoupat počet pacientů, kteří podlehli nemoci covid-19. Vyplývá to z dnešních údajů slovenského ministerstva zdravotnictví.