Kraje povolaly do nemocnic, kde chybí personál kvůli covidu-19, dosud téměř 800 mediků. Dalších více než 2100 studentů medicíny z osmi lékařských fakult do zdravotnických zařízení nastoupilo dobrovolně. Vyplývá to z informací jednotlivých lékařských fakult.
Někteří studenti pomáhají už od jara, řekl ČTK děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar. Kromě mediků se do pomoci dobrovolně i podle pracovní povinnosti dané krizovým zákonem zapojují také studenti ošetřovatelství nebo sociální práce.
Aktuálně nakažených covidem-19 je podle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ze čtvrtka tohoto týdne u 13.807 pracovníků ve zdravotnictví, z toho 2351 bylo lékařů a 6613 zdravotních sester. Před měsícem bylo nakažených zdravotnických pracovníků v Česku zhruba pětina. Podle statistik ÚZIS je v Česku kolem 50.000 lékařů a přibližně 80.000 zdravotních sester. Kromě nemocnic pracují také v následné péči, soukromých ambulancích nebo zařízeních sociální péče.
Koordinátor intenzivní lůžkové péče Vladimír Černý opakovaně upozorňuje na to, že právě chybějící personál, nikoliv volná lůžka nebo přístroje, limituje v současné době nejvíc kapacity nemocnic. V nemocnicích je téměř 8300 pacientů s covidem-19 a více než 1100 z nich je ve vážném stavu vyžadujícím intenzivní péči.
Studenti medicíny se mohou do práce v nemocnicích podle zákona zapojit jen jako ošetřovatelé. Většina ve třetím ročníku složí zkoušku z ošetřovatelství, formálně pak mají stejné kompetence až do zakončení studia, přestože by mohli vykonávat odbornější práci.
"Pověřovat studenty činnostmi, které jim formálně nepřísluší, vytváří riziko pro studenty, to zařízení i pacienty," uvedl ve středu na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví proděkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze David Marx. Podle něj je třeba, aby byly kompetence studentů vyšších ročníků lékařských fakult dál upraveny zákonem.
Marx dlouhodobě upozorňuje na nejednotnou metodiku povinného nástupu studentů medicíny do nemocnic, kterou nařídila vláda. Kritizuje také to, že krizový zákon, podle nějž je pracovní povinnost nařizována, není pro zdravotníky vhodný. Neřeší například odpovědnost zdravotnických zařízení na osoby, které nejsou jejich zaměstnanci.
"Uvědomuji si, že to není dořešeno formálně a je legitimní otázkou, jestli je vhodné používat studenty posledních ročníků lékařských fakult na takovou práci," řekl k tomu poslancům ve středu ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Poslanci Pirátů a STAN ve sněmovně předložili ve sněmovně zákon, který by pravidla pracovní pomoci ve zdravotnických zařízeních za koronavirové krize upravil. Předloha mimo jiné předpokládá, že hlásit by se mohli pouze bezúhonní lidé a pracovali by v obecném zájmu na základě dohod o pracovní pomoci. Dostávali by peněžitou náhradu, jejíž výši by určovala nařízením vláda. Nyní může pracovní povinnost nařídit hejtman jen v době nouzového stavu, předloha počítá s tím, že by byla možná i bez něj.
Související
Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky
Policie prověřuje primáře z Děčína. Nahlásila ho nemocnice
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
před 1 hodinou
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
před 2 hodinami
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
před 3 hodinami
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
před 3 hodinami
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
před 4 hodinami
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
před 5 hodinami
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno před 5 hodinami
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
před 6 hodinami
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
před 7 hodinami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
před 8 hodinami
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
před 9 hodinami
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
před 9 hodinami
V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů
před 11 hodinami
Počasí bude o víkendu mírné, bez tropů i deště
včera
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
včera
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
včera
Amerika a Rusko slaví, Evropa je zdrcena. Reakce na vítězství AfD jsou nekompromisní
včera
Nové záznamy odhalují detaily vyšetřování útoku 11. září
včera
Merz přiznal největší volební porážku za desetiletí: Výhra AfD dopadne na celé Německo, slaví ji i v Rusku
včera
Vláda schválila rekordní růst minimální mzdy. Střídání času prodloužila o dalších pět let
Vláda na svém jednání schválila výrazný růst minimální mzdy pro nadcházející období. Od začátku příštího roku se nejnižší garantovaný výdělek zvýší o rekordních dva tisíce pět set korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vládní kabinet schválil koeficienty pro výpočet výdělku na příští dva roky. Návrh příslušného nařízení předložil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Zdroj: Libor Novák