Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Covid v Česku láme další rekordy. Počet nakažených za dnešní den je enormní

Británie hlásí rekordní počet případů, téměř 23.000 nakažených

Británie zaregistrovala 22.885 nově potvrzených případů koronavirové nákazy, nejvíce od začátku epidemie. Za poslední den v britských nemocnicích s covidem-19 zemřelo 367 pacientů, v pondělí to bylo 102 lidí. Podle serveru BBC se přesto Skotsko chystá opět povolit prodej alkoholických nápojů v hospodách a restauracích.

Počet mrtvých s covidem v Česku překonal 2500

Počet mrtvých s potvrzenou nákazou koronavirem začal výrazně růst zejména od října, poslední dny už umírá denně více než stovka lidí (dosavadní rekord 136 mrtvých je nyní z pondělí 26. října); na jaře rostl podobným tempem v řádu několika týdnů. První stovka zemřelých byla překročena za 17 dní od prvního úmrtí, 18. května dosáhl počet mrtvých hranice 300, tedy za osm týdnů od prvního úmrtí.

Druhá vlna se v Itálii rozjela naplno. Za den dvě desítky tisíc nakažených

Italské ministerstvo zdravotnictví dnes oznámilo 21.994 nově potvrzených nákaz koronavirem SARS-CoV-2, což je nejvyšší denní nárůst od počátku pandemie. Úmrtí spojených s nemocí covid-19 za posledních 24 hodin přibylo v Itálii 221, což je nejvíce za den od poloviny května. Agentura ANSA dnes také informovala o případech vyčerpaných zdravotníků, kteří čekají dlouhé hodiny před nemocnicemi s pacienty s podezřením na covid-19 v sanitkách.

Kontrola covidové jednotky mě nyní zaráží, říká pro EZ Třešňák. Jde o ochranu všech, píše Rážová Richterové

Jsou rozhněvaní. Pirátští poslanci Olga Richterová i Petr Třešňák, kteří jsou členy Výboru pro zdravotnictví, odmítají nechat bez odezvy úterní kontrolu ostravské hygi-eny na přetížené covidové jednotce v Bohumíně, jak informoval server novinky.cz. Údajně ji tam měla poslat hlavní hygienička Jarmila Rážová, na kterou se Richterová obrátila s žádostí o vysvětlení. „Kontroly mají za cíl ochránit klienty i zaměstnan-ce,“ napsala poslankyni Rážová. „Nařízená kontrola v současné době mně nepřijde normální,“ říká pro EuroZprávy.cz Petr Třešňák.

Švédsko zaznamenalo 23. října nejvyšší počet nově nakažených, ve Španělsku stávkují lékaři

Švédsko minulý týden zaznamenalo nejvyšší denní nárůst nových případů nákazy koronavirem od začátku pandemie covidu-19, vyplývá z dnes zveřejněné statistiky tamní zdravotní agentury. Třiadvacátého října testy nově prokázaly nákazu u 1870 lidí, informuje agentura Reuters.

Vojenští lékaři NATO a EU můžou přijet do Česka, poslanci návrh schválili

Pobyt vojenských zdravotníků členských států Severoatlantické aliance a Evropské unie v Česku dnes Sněmovna schválila. Vládní návrh nepodpořili zejména poslanci SPD a část zákonodárců KSČM. Podle vládního plánu by mohlo přicestovat ze spojeneckých zemí na pomoc s epidemií nového koronaviru až 300 lidí nejvýše na tři měsíce. Návrh podléhá také souhlasu Senátu, který jej posoudí ve čtvrtek.

Německo zpřísňuje karanténní opatření, šíření infekce covid se nedaří zastavit

Německé spolkové země kvůli prudkému nárůstu případů nemoci covid-19 zpřísňují hygienická opatření. Ve středu bude kancléřka Angela Merkelová jednat s premiéry spolkových zemí o tom, jak dále postupovat. Podle médií kancléřství podporuje cestu odlehčené verze karanténní uzávěry, kdy by byl omezen provoz restaurací a zrušeny veřejné akce, naopak školy a školky by zůstaly otevřené.

Primátor Hřib nastoupil do nemocnice jako dobrovolník, bude pracovat v "red zóně"

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) dnes nastoupil jako dobrovolník do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Pracovat bude na oddělení přijímající pacienty s podezřením nákazy nemocí covid-19, ale zatím čekající na výsledky testu. Do nemocnice bude chodit následujících 14 dnů ve svém volném čase a funkci primátora to prý neovlivní.

Vyvracíme fake news: Úmrtí na covid je větší než počet nezvěstných dětí

Do Česka se dostává nová dezinformace, která na sociálních sítích v zahraničí koluje už několik měsíců. Ta tvrdí, že počet úmrtí lidí nakažených covidem-19 je nižší než počet dětí, které se ztratí ve Spojených státech. Ve skutečnosti to ale není pravda.

Opravdu jste řídil tu tramvaj? ODS pokládá zákaz nočního vycházení za nelogický

Opoziční občanští demokraté považují za naprosto nelogické opatření zakazující vycházení od 21:00 do 04:59, které bude platit od středy. Vláda jej vyhlásila v pondělí večer. Na dnešní tiskové konferenci před schůzí Sněmovny to řekla poslankyně Jana Černochová. ODS je pro co nejrychlejší návrat žáků prvních a druhých tříd k prezenční výuce na základních školách. Ve střídavém režimu by podle Černochové měli do škol docházet také deváťáci.

Vláda chce prodloužit nouzový stav do 3. prosince, rozhodne Sněmovna

Vláda požádá Sněmovnu o možnost prodloužit nouzový stav o měsíc do 3. prosince. Kabinet to schválil na dnešním mimořádném zasedání, řekl novinářům premiér Andrej Babiš (ANO). Letošní druhý nouzový stav zatím v Česku kvůli epidemii covidu-19 platí od 5. října do 3. listopadu. Vláda ho může prodloužit pouze po předchozím souhlasu poslanců, kteří by se návrhem měli zabývat v pátek.

Prymula chce antigenní testy u zaměstnanců. Podle studie jsou však velmi nepřesné

Antigenní testy by se mohly pravidelně provádět i u zaměstnanců ve firmách. Podnik by platil samotný test, odběr by uhradila zdravotní pojišťovna. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Jedná o tom s Hospodářskou komorou.

Vědci zkoumají, zda lék proti osteoporóze může léčit covid-19

Italští vědci budou zkoumat, zda lék používaný jako prevence řídnutí kostní tkáně u starších žen může pomoci zmírnit příznaky nemoci covid-19. Klinické testy léku raloxifen schválil italský úřad pro kontrolu léčiv a zdravotníci ho začnou na zkoušku podávat prvním pěti stovkám pacientů nakažených koronavirem, informovala dnes agentura Reuters.

Nová data: Omezení volného pohybu Češi příliš nerespektují, odhalil Atlas mobility

Češi navzdory koronavirovým omezením poslední víkend opouštěli svoje bydliště v porovnání s předchozími sobotami a nedělemi výrazně více. Počet těch, kteří nikam nevyjeli, klesl za celou ČR o 66 procent. Vyplývá to z měření anonymizovaných dat T-Mobile, které zpracovává IT4Innovations národní superpočítačové centrum VŠB - Technické univerzity Ostrava do tzv. Atlasu mobility.

Vláda schválila plošné testování v domovech seniorů

Vláda dnes schválila zavedení plošného testování na koronavirus v domovech pro seniory či postižené. Antigenní testy nakoupí Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Pokud se zjistí nákaza, výsledky se ověří testem PCR. Na svém twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Šéf resortu zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) v pondělí po jednání vlády řekl, že plošné testování začne příští týden.

Nakažení koronavirem bez příznaků rychleji ztrácí protilátky, naznačuje nová studie

Lidé, kteří prodělali nemoc covid-19 bez příznaků, zřejmě rychleji ztrácí protilátky proti tomuto virovému onemocnění. Uvádí to dnes agentura AFP s odkazem na studii výskytu protilátek v Anglii. Studie ukázala, že výskyt protilátek v populaci Anglii se za letní měsíce výrazně snížil.

Sasko kvůli koronaviru uzavřelo chatky na Labské stezce, Němci se bojí do Česka

Kvůli nepříznivé epidemiologické situaci už nyní nelze přenocovat v chatkách na trase česko-saské Lesní stezky Labskými pískovci. O jejich uzavření informovala mluvčí saské lesní správy Kerstin Rödigerová. K uzávěře se Sasko rozhodlo několik dnů před sezónním uzavřením nocovišť, která jsou turistům na zhruba 110kilometrové trase k dispozici od dubna do konce října.

Koronavirus ochromil slovenský parlament. Infikováno je několik poslanců včetně Kotleby

Vedení slovenské sněmovny po potvrzení koronaviru u několika poslanců přerušilo stávající schůzi Národní rady do příštího týdne. Kvůli infikovaným poslancům a jejich kolegům, kteří nastoupili do karantény, by se jednání parlamentu patrně nemohl zúčastnit potřebný počet zákonodárců. Přerušení schůze do 3. listopadu dnes oznámil místopředseda sněmovny Gábor Grendel.

Zadaní Češi jsou v době pandemie spokojenější, můžete se zapojit do "lechtivé studie"

Zadaní lidé v České republice jsou podle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v době pandemie koronaviru spokojenější než lidé bez partnera. Oproti závěrům zahraničních výzkumů vzrostla u zadaných i nezadaných sexuální touha, v častějším praktikování sexu se ale neprojevila. ČTK o výzkumu dnes informoval mluvčí NUDZ Jan Červenka.