Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Tvrdý lockdown a zákaz setkávání. Jediná cesta, jak situaci do Vánoc zlepšit, ukazují data

Jak se lze nejpravděpodobněji nakazit koronavirem? Vědci se dobrali konsenzu

Infikované povrchy, kontaminovaná voda, letmý mezilidský kontakt nebo dlouhodobá vzájemná interakce. Vědci několik měsíců řeší, jakým způsobem se lidé nejpravděpodobněji nakazí novým typem koronaviru. Nyní se zdá, že mezi odborníky konečně panuje souhra názorů.

Španělsko hlásí 20.000 nově nakažených, Portugalsko rekord

Ve Španělsku za poslední den přibylo téměř 20.000 lidí nakažených koronavirem a nemocnice přijaly více než dvě tisícovky nových pacientů s covidem-19. V sousedním Portugalsku ohlásili dosud nejvyšší denní bilanci nově odhalených případů - 3960 - a rekordní čísla registruje i Řecko, kde přírůstek infikovaných podruhé v řadě překročil tisícovku. V Turecku denní počet nových obětí covidu překonal 10.000.

Čaputová chce mít 28. říjen na Slovensku svátkem. Vývoj epidemie v ČR nemá za odstrašující případ

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podporuje myšlenku, aby byl 28. říjen na Slovensku státním svátkem stejně jako v České republice. Řekla to dnes v rozhovoru na CNN Prima News. Očekává, že začátkem roku bude kvůli epidemii covidu-19 čelit podobnému dilematu jako její český protějšek Miloš Zeman, který dnes sice udělil státní vyznamenání, ale ceremoniální předání nechá s ohledem na vládní opatření až na příští rok.

Německo se na měsíc zavře do rozsáhlé karantény

Německo od pondělí 2. listopadu do konce měsíce zavádí rozsáhlou karanténní uzávěru, aby zastavilo prudký nárůst počtu nových případů koronavirové infekce. Oznámila to dnes po jednání s premiéry spolkových zemí kancléřka Angela Merkelová, která upozornila na znepokojivé tempo šíření nákazy.

V Itálii i v Británii se objevilo skoro 25 000 nových případů nákazy

V Itálii za den přibylo skoro 25.000 nových případů nákazy koronavirem, nejvíce od začátku epidemie. Téměř 25.000 nově infikovaných hlásí i Británie. Informovala o tom dnes tamní ministerstva zdravotnictví. V obou zemích rostou i denní bilance obětí: v Británii se za posledních 24 hodin počet úmrtí pacientů s covidem-19 zvýšil o 310, v Itálii zemřelo 205 nakažených.

Evropa nadále zpřísňuje proticovidová opatření, pandemie nepolevuje ani v Americe

Některé evropské státy včetně Polska, Česka či Německa dnes opět ohlásily nejvyšší denní přírůstky infikovaných koronavirem od propuknutí nákazy. Vlády na starém kontinentu ve světle zhoršující se situace zvažují přísnější režim; Francii podle agentury Reuters zavede celostátní karanténu a Německo podle médií čeká uzavření restaurací či omezení shromažďování.

Švédsko v boji s druhou vlnou. Počet nakažených za den je rekordní

Švédsko opět zaznamenalo největší denní nárůst počtu nakažených koronavirem od počátku epidemie. V úterý zachytilo 1980 případů, vyplývá podle agentury Reuters z dnešních statistik švédského úřadu veřejného zdraví. Teprve v úterý úřad uvedl, že 23. října přibylo 1870 nově potvrzených případů, což byl také rekord. Předchozí nejvyšší hodnota pocházela z konce června, kdy během jediného dne přibylo 1698 infikovaných.

Slovensko prodlouží zákaz vycházení

Slovenská vláda podle očekávání do 8. listopadu prodloužila faktický zákaz vycházení. Výjimku z výrazného omezení volného pohybu osob získají kromě jiného lidé s negativním výsledem testu na koronavirus. Vyplývá to z dnešního usnesení kabinetu premiéra Igora Matoviče, které bylo zveřejněno na vládním webu.

Francie vyhlásí celostátní karanténu

Francouzská vláda se tento týden chystá vyhlásit celostátní karanténu, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje obeznámené s plány kabinetu.

Dodržujte opatření, omezte kontakty, zůstaňte doma, apeluje Babiš na veřejnost

Koronavirová omezení jsou obrovským náporem na psychiku všech lidí, připustil premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém projevu k 28. říjnu, který zveřejnil na sociálních sítích. Doufá ale, že se lidé v boji proti epidemii covidu-19 semknou jako při jarní první vlně. Babiš v tříminutovém videu poděkoval lékařům, učitelům a dalším lidem, jejichž práci považuje za klíčovou.

Testy možná půjde odhalit riziko těžkého průběhu covidu

Jediná realistická cesta ke kolektivní imunitě vůči onemocnění covid-19 se zakládá na očkování. Zdá se, že částečnou, tzv. buněčnou imunitu mají i lidé, kteří nemoc nikdy neprodělali. Už brzy po začátku infekce lze možná také rozpoznat pacienty, u kterých hrozí vážný průběh. Na řadu otázek však jasné odpovědi stále chybí. Na dotazy k poznatkům ohledně imunity vůči covidu to ČTK řekl molekulární imunolog Václav Hořejší.

EK vyzvala státy Unie k posílení společného boje s koronavirem

Země Evropské unie by měly přikročit k vzájemnému uznávání covidových testů a začít využívat antigenové rychlotesty, aby zajistily průchodnost vnitřních hranic v době druhé vlny koronavirové pandemie. Doporučila to dnes Evropská komise v rámci další série návrhů na zlepšení unijní koordinace boje proti šíření viru. Státy mají podle těchto nezávazných doporučení zajistit propojitelnost svých trasovacích aplikací či lépe komunikovat se svými občany o prospěšnosti vakcín, jejichž společný nákup chce komise dále rozšířit.

Počet nakažených koronavirem v Mexiku od února vzrostl na 900.000

Počet potvrzených případů koronaviru od začátku epidemie se v Mexiku zvýšil na 900.000. Informuje o tom dnes agentura Reuters s odkazem na statistiky mexického ministerstva zdravotnictví. Úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19 je zhruba 90.000. V úterý Mexiko zaznamenalo zhruba 6000 nových případů koronaviru a 643 mrtvých pacientů.

Polsko znovu hlásí rekordní nárůst případů koronaviru i úmrtí

V Polsku za poslední den přibylo 18.820 nových případů koronavirové infekce, což je nejvíce od začátku pandemie. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Šlo o další den v řadě, kdy země se zhruba 38 miliony obyvatel zaznamenala rekordní denní nárůst počtu nakažených. Zemřelo 236 pacientů s covidem-19, což je také nejvíce během jediného dne.

Policie eviduje v Praze vyšší počet prohřešků proti opatřením vlády

Policie zaznamenala za uplynulý den v Praze mírně víc prohřešků proti vládním protikoronavirovým opatřením, než je běžné. Vyplývá to z vyjádření pražského policejního mluvčího Jana Rybanského.

V Rusku za den zemřelo 347 infikovaných, nejvíc za pandemii

Za uplynulý den v Rusku s covidem-19 zemřelo 347 lidí, což je v zemi zatím nejhorší bilance od začátku koronavirové pandemie, informuje agentura Interfax s odkazem na operativní štáb. O den dříve úřady zaznamenaly 320 úmrtí. Moskva také hlásí 16.202 nových případů koronaviru. Rekord v počtu úmrtí dnes oznámily také úřady na Ukrajině, kde za 24 hodin zemřelo 165 infikovaných, informuje list Ukrajinska Pravda.

Německo má nový rekord v počtu nakažených. Ten český ale nepřekoná

Německo za poslední den hlásí 14.964 nových případů koronavirové infekce, což je podle agentury DPA nejvíce od začátku současné pandemie. Rekord za úterý zaznamenalo také přibližně osmkrát menší Česko, kde testy nově potvrdily nákazu 15.663 lidem.

V Česku přibyl za včerejšek rekordní počet nově nakažených

Počet nových případů koronaviru v Česku se po čtyřech dnech vrátil nad 15.000. V úterý potvrzených 15.663 nakažených zhruba o 400 překonalo rekord z minulého pátku. Nemocných je nyní víc než 170.000 lidí, většinou s mírným průběhem nemoci covid-19. Pokračuje ale nárůst počtu hospitalizovaných a také úmrtí, těch už je 2547. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

V USA přibylo za týden skoro půl milionu nakažených

Téměř půl milionu lidí se za posledních sedm dní nakazilo ve Spojených státech koronavirem. Na základě svých statistik to dnes uvedla agentura Reuters. Rekordní nárůsty nyní zaznamenává především Středozápad.