Ke zlepšení vývoje epidemie do Vánoc je podle Centra pro modelovaní biologických a společenských procesů BISOP třeba přísný lockdown, tedy větší uzávěrku společnosti. Jeho součástí by měl být i zákaz setkávání lidí mimo práci a rodinu, uvedlo centrum v tiskové zprávě. Výzkumný tým centra tvoří sedmnáct vědců z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a institutu CERGE-EI.
"Chceme-li epidemiologickou situaci stabilizovat do Vánoc, pak je jediným řešením přísný lockdown včetně zákazu mimopracovního styku s jinými než rodinnými příslušníky," píší vědci.
"Z našich modelů, ale i z jarní zkušenosti, vyplývá, že bezpečná cesta k tomu, aby se v perspektivě šesti až osmi týdnů mohly restrikce začít uvolňovat, je v omezení mezilidských kontaktů a dodržování osobní ochrany na úrovni března 2020," dodal za centrum v tiskové zprávě jeho výkonný ředitel René Levínský.
Takové omezení by znamenalo omezení kontaktů o 60 až 70 procent, přítomnosti na pracovišti o 50 až 60 procent, nošení roušek a vysoká míra dodržování také osobních ochranných opatření.
Podle dostupných dat společnosti PAQ, která každé dva týdny oslovuje reprezentativní vzorek společnosti a zjišťuje změny jeho chování v době pandemie, ale byly kontakty na pracovišti v týdnu do 25. října omezeny o 40 procent, roušky nosí 88 procent lidí, ale ostatní opatření dodržuje jen 55 procent lidí. V březnu jich bylo 67 procent.
"Kdyby trval stav z minulého týdne, znamenalo by to stagnaci jak počtů nakažených, tak neutěšené situace ve zdravotnictví," dodal Levínský. Celkový počet mrtvých by podle něj do konce roku pravděpodobně přesáhnul 10.000.
Pokud by se ale počty kontaktů dál snížily na úroveň března a lidé opatření dodržovali, mohl by podle něj denní počet nových případů na konci prosince klesnout na zhruba tisícovku, "Což je počet, při kterém by se díky znovunabyté možnosti trasování mohly restrikce začít postupně uvolňovat," uvedl.
Z modelů centra vyplývá, že ani tento týden přijatá opatření nebudou dostatečná, protože nejsou zásadně omezeny pracovní, přátelské kontakty a rodinné návštěvy. Záležet bude na tom, jak zodpovědně firmy přistoupí k vládnímu nařízení o umožnění práce z domova. BISOP odhaduje redukci kontaktů o 50 procent.
Takový scénář podle něj povede k významnému poklesu počtu nakažených, od poloviny listopadu také k poklesu počtu hospitalizací a menšímu počtu zemřelých, pokles bude ale pomalejší. "Dosažení tisícové hranice o Vánocích je nepravděpodobné a odsouvá se daleko do roku 2021, denní počty mrtvých téměř neklesají," dodal Levínský s tím, že model počítá se současnými přísnými opatřeními až do doby poklesu na 1000 případů denně.
Při takzvaném tvrdém lockdownu, tedy vymahatelném zákazu návštěv mezi domácnostmi a navýšení podílu lidí pracujících z domova, by zlepšení mělo přijít v řádu týdnů. Odkazují na zkušenosti z Walesu nebo Izraele. Pokud by byla opatření zpřísněna příští týden, omezila kontakty o 65 procent a lidé se maximálně chránili také sami, stačily by čtyři týdny a počet nakažených by se stabilizoval už na konci listopadu.
Modely Ústavu zdravotnických informací a statistiky predikují vývoj podle denního počtu nových pozitivně testovaných a mají čtyři možné scénáře podle reprodukčního čísla od 1,47 do 0,73. Reprodukční číslo (R) udává průměrný počet dalších osob, které se nakazí od jednoho pozitivně testovaného. Současné je zhruba 1,36. Pokud by se situace ještě zhoršila, bylo by kolem 8. listopadu 60.000 pozitivních testů za den. Mírně lepší než současné R na úrovni 1,29 by vedlo k 50.000 pozitivních denně v polovině listopadu. Zlepšení na 1,1 by znamenalo pozvolný růst až ke zhruba 20.000 v polovině listopadu. Snížením R pod jedna by začalo nových případů denně ubývat.
Související
Události Petra Nutila: Rusko je stále bez hranic, Česko bez obrany proti propagandě
Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám
Česká republika , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 2 hodinami
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
před 3 hodinami
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
před 3 hodinami
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
před 4 hodinami
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
před 4 hodinami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 5 hodinami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 5 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 6 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 7 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.
Zdroj: Matěj Bílý