Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Prymula očekává zhoršení situace. Kdy podle něj odložíme roušky?

Přibylo 411 nakažených, roste počet pacientů s vážným průběhem nemoci covid-19

V neděli přibylo v Česku 411 potvrzených případů nákazy koronavirem. Po sobotě, kdy laboratoře zaznamenaly přes 500 pozitivních testů, je to druhý nejvyšší denní nárůst ve volném dni od začátku epidemie. Aktuálně nakažených je rekordních 8667 lidí. U většiny z nich má nemoc mírný průběh, mnozí jsou bez příznaků.

Británie má od května rekordní nárůst případů koronaviru

Británie v neděli ohlásila téměř 3000 nových případů koronaviru za posledních 24 hodin. Je to nejvyšší denní údaj od 22. května. Ministr zdravotnictví Matt Hancock řekl, že ho znepokojuje nárůst případů mezi mladými lidmi. Francie má za minulých 24 hodin přes 7000 nových případů, což je sice méně než v uplynulých dvou dnech, avšak od pátku v zemi zaznamenali celkem 25.000 nově nakažených. Ve Francii rovněž přibylo 58 ohnisek nákazy, celkem jich je přes 500.

Izrael kvůli koronaviru vyhlásil noční zákaz vycházení, ultraortodoxní židé si vymohli ústupky

Izraelská vláda ustoupila ultraortodoxní komunitě a místo plánované uzávěry třicítky lokalit nejvíc zasažených koronavirem odhlasovala pouze noční zákaz vycházení. Jak dnes oznámila izraelská média, vláda musela kvůli nespokojenosti komunity ultraordoxních židů odložit své jednání o uzávěře a hlasovala až večer.

Potvrzeno. Holoubek trenérem nového národního A-týmu, Hubník kapitánem

Tak divokou reprezentační pauzu český fotbal ještě nezažil. Česká fotbalová reprezentace pod vedením kouče Jaroslava Šilhavého se musela po dvou pozitivních testech na covid a po páteční výhře nad Slovenskem 3:1 rozpustit a zdálo se, že se pondělní duel Ligy národů se Skotskem vůbec neodehraje a hrozila tak kontumace ve prospěch Skotů. Fotbalová asociace ČR (FAČR) se ale s Evropskou fotbalovou unií UEFA nakonec dohodla na tom, že proti Skotsku bude moct nastoupit naprosto jiný tým, neboť ten původní musel po návratu do Čech do karantény. V neděli večer se tedy potvrdilo, že zbrusu nový národní A-tým povede trenér reprezentace do 18 let David Holoubek. Kapitánem týmu pak bude olomoucký obránce Roman Hubník.

Covid-19: Přírůstek nakažených v Praze znovu překonal stovku

Denní nárůst případů nemoci covid-19 v Praze počtvrté v řadě překonal stovku. K dnešním 18:00 přibylo za posledních 24 hodin 103 potvrzených případů nákazy.

Koronavirus pronikl do domova důchodců v Humpolci, počet nakažených roste

V domově pro seniory v Humpolci na Pelhřimovsku už testy potvrdily koronavirovou nákazu u 21 klientů a 16 pracovníků. O prvním pozitivním testu na covid-19 v zařízení informovali hygienici v pátek. V sobotu bylo potvrzených nemocných pracovníků 11, šest klientů je nyní hospitalizovaných. Na koronavirus se testují i pracovníci domova pro seniory v Třebíči, zatím je tam nemocná jedna pracovnice.

V sobotu přibylo 508 případů covidu, přírůstek za neděli je příznivější

V sobotu přibylo v Česku 508 potvrzených případů nákazy koronavirem. Jde o dosud nejvyšší denní nárůst ve volném dni, kdy se méně testuje, a celkově čtvrtý nejvyšší přírůstek za jeden den. Do dnešního večera zatím přibylo 205 nových případů koronaviru. Počet nakažených od začátku epidemie se blíží 28.000, z nich se víc než 19.000 uzdravilo.

Lidé na Mallorce nerespektují zákaz vstupu na pláže, policie je vyhání vrtulníkem

Policie na Mallorce začala k prosazování opatření proti šíření koronaviru využívat vrtulník. Zahání s jeho pomocí od moře rekreanty, kteří nerespektují nařízení o nočním uzavření pláží. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na španělská média.

V Jižní Koreji je nárůst nakažených nejnižší za tři týdny, pečivo se prodává jen do ruky

Jižní Korea dnes hlásí nejmenší denní nárůst počtu případů koronavirové nákazy za tři týdny. Do sobotní půlnoci jich přibylo 167, což je o jednoho nově nakaženého méně než předchozí den, uvedlo korejské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí. Čtvrtým dnem v řadě jich přibylo méně než 200.

V Rusku přibylo 5195 nakažených koronavirem, epicentrem je Moskva

V Rusku za poslední den zaznamenali 5195 případů koronavirové nákazy. Denní bilance je nepatrně nižší oproti sobotě, kdy ruské úřady evidovaly 5205 infikovaných, informovala dnes agentura Interfax.

Koronavirus zaplavuje Indii. Zaznamenán globální rekordní přírůstek nakažených

Počet nakažených s koronaviem v Indii stoupl o více než 90.000, což je globální denní rekord. Vyplývá to z údajů indického ministerstva zdravotnictví. V pondělí Indie, kde žije asi 1,3 miliardy lidí, podle agentury Reuters předstihne Brazílii a stane se druhou nejpostiženější zemí na světě po Spojených státech, které dosud zaznamenaly kolem 6,4 milionu nakažených a 193.000 mrtvých.

Kvůli covidu jsou v Asii provdávány mladičké dívky. Nevládní organizace jsou znepokojeny

Po celé Asii jsou statisíce mladičkých dívek nuceny provdat se, protože rodiny zruinované pandemií covidu-19 nemají dost prostředků, aby je uživily. Situace znepokojuje nevládní organizace regionu, píše agentura AFP.

Německo má 988 nových infekcí koronavirem, dohromady téměř 250 tisíc

V Německu za poslední den přibylo 988 nově potvrzených případů koronavirové nákazy a dohromady už jich místní úřady zachytily 249.985. Vyplývá to z dnes ráno aktualizovaných statistik Institutu Roberta Kocha (RKI).

Koronavirus v Mexiku: Obětí je zřejmě mnohem víc, než se odsud uvádělo

Mexiko hlásí dalších 6319 nakažených koronavirem a 475 souvisejících úmrtí. Dohromady středoamerická země eviduje 629.409 případů a 67.326 zemřelých. Samotná vláda však připouští, že skutečný počet nakažených a zemřelých je patrně mnohem vyšší. O tom svědčí i další statistiky, které mexické ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo v sobotu. Během pandemie podle nich středoamerická země do srpna zaznamenala 122.765 úmrtí nad očekávaný počet.

Italské školy by kvůli koronaviru měly zrušit zpěv, navrhl virolog

V italských školách by se v novém školním roce, který ve většině regionů začíná 14. září, neměly konat hodiny zpěvu. Doporučil to vládní výbor expertů ustavený kvůli pandemii covidu-19 s tím, že skupinové zpívání zvyšuje riziko nákazy koronavirem, informovala agentura ANSA.

V Římě protestovali "koronapopírači", vláda jim poslala jasný vzkaz

V Římě v sobotu stovky lidí protestovaly proti koronavirové politice italské vlády. Na demonstraci promluvili například odpůrci očkování či jeden z politiků italské krajně pravicové strany Forza Nuova. Informovala o tom agentura DPA.

Biolog Flegr zveřejnil předpověď: Přes 1000 nakažených za den, přijdou drastická opatření

V Česku opět padl rekord v počtu nakažených. Evoluční biolog Jaroslav Flegr čeká, že denní počty prolomí v září a říjnu hranici 1000 případů. Podle předpovědi, kterou zveřejnil na sociální síti, čeká opětovné zavedení "drastických" opatření.

Nová vlna koronaviru trápí Slovensko, Německo i Rakousko. Počet nakažených narůstá

V Německu za poslední den přibylo 1378 nových případů nákazy koronavirem, od začátku epidemie v zemi se tak virus Sars-CoV-2 prokázal u 248.997 lidí. Informoval o tom dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Bilance je nepatrně nižší v porovnání s pátkem, kdy úřad ohlásil 1430 nakažených. Rakousko nově registruje více než 350 nakažených.

Čeští vědci úspěšně testují biosenzor na koronavirus

Čeští vědci pokročili ve vývoji biosenzoru pro odhalování koronaviru. Testy na vzorcích odebraných od pacientů podle nich zatím pokračují úspěšně. Nyní zvažují, zda zůstat u "jednodušší" verze senzoru nebo pracovat na dalších úpravách. Díky nim by přístroj mohl změřit i množství viru na površích či v tělních tekutinách.