Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Prezident Zeman varoval před panikou, odmítá plošná omezení kvůli covidu

V Praze přibylo 107 nakažených, méně než v předchozích dnech

V Praze se denní nárůst potvrzených případů nákazy koronavirem dál drží nad stovkou. Za posledních 24 hodin přibylo v hlavním městě 107 případů koronaviru, je to méně než v několika předchozích pracovních dnech. Od začátku epidemie se dosud v Praze nakazilo 5740 lidí, z nich se už 3951 vyléčilo a 113 nakažených zemřelo.

V pátek přibylo v Česku rekordních 798 nakažených, dnes zatím 310

V pátek laboratoře v Česku potvrdily nákazu novým koronavirem u 798 lidí, to bylo zatím nejvíc za jeden den od začátku epidemie. Čtvrtý zářijový den provedly také dosud nejvíc testů, přes 12.500. Do dnešního podvečera přibylo 310 potvrzených případů covidu, méně než za stejnou dobu v předchozích pracovních dnech tohoto týdne.

Prognóza pandemie: Institut vypracoval možné scénáře, nejhorší počítá s miliony mrtvých

Do konce letošního roku lze v celosvětovém měřítku zabránit 770.000 úmrtí nemocných s covidem-19, pokud se budou dodržovat prověřená ochranná opatření jako je nošení roušek a udržování sociálního odstupu. V globální projekci vývoje pandemie covidu-19 to uvedl Institut pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) při Washingtonské univerzitě v americkém Seattlu.

Do karantény musí další učitelé z Frýdlantu, koronavirus mají i dva gymnazisté v Kladně

Koronavirus se potvrdil u druhého pedagoga základní školy ve Frýdlantu na Liberecku, která v tomto školním roce kvůli nákaze ještě klasickou výuku nezahájila. Do karantény tak musí jít dalších 18 pedagogů, kteří s ním byli v kontaktu. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí města Martina Petrášková. V karanténě je kvůli dvěma nakaženým 34 pracovníků školy.

Šiřitelé konspiračních teorií demonstrovali v australských městech, policie zatýkala

Australská policie zatkla desítky lidí na demonstracích proti přísným protikoronavirovým opatření, které se dnes uskutečnily ve městech po celé zemi. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Ve městě Melbourne, které je ohniskem nákazy v Austrálii, se pochodu proti již měsíc trvající přísné uzávěře zúčastnilo zhruba 300 lidí. Menší demonstrace byly také ve městech Sydney, Brisbane, Adelaide a Perth.

Po výhře v Bratislavě byla reprezentace rozpuštěna. Na Skoty musí Šilhavý s jiným týmem

Euforie z dobrého vstupu do nového ročníku Ligy národů UEFA, kdy česká reprezentace vyhrála v Bratislavě nad Slovenskem 3:1, opadla poté, co se Fotbalová asociace ČR (FAČR) rozhodla po jednání s hygienou ukončit předčasně reprezentační sraz a umožnit tak prvoligovým klubům, aby se jim vrátili jejich hráči. Důvodem byli dva pozitivně testovaní v realizačním týmu. Zprvu to tak tedy vypadalo, že se druhý duel českého národního týmu o této reprezentační pauze, jenž má být na programu v pondělí večer v Olomouci, kde se mají svěřenci kouče Jaroslava Šilhavého utkat se Skotskem, vůbec neodehraje a hrozila tak kontumace ve prospěch ostrovního týmu, nyní je ale po jednání mezi FAČR a Evropskou fotbalovou unií UEFA všechno jinak. Zápas se Skoty se sice nakonec odehraje v původním termínu, Češi ale musejí přijít s jiným výběrem.

Covid-19: ČR má za týden na počet obyvatel třikrát více případů než Německo

Česká republika, ve které byl v pátek zaznamenán covid-19 u 798 lidí, což nejvíc za jeden den od začátku epidemie, zaznamenala za uplynulý týden 3481 nových případů nakažených. Je to zhruba 32,5 případu na 100.000 obyvatel.

Írán opět otevřel školy. Hygiena má být jako v kasárnách, z covidu stále panují obavy

V Íránu začal školní rok poté, co byly školy v zemi kvůli koronaviru skoro sedm měsíců uzavřené. Část odborné veřejnosti však krok považuje za hazard se zdravím studentů, informovala agentura AP. S covidem-19 ve zhruba 80milionovém Íránu zemřelo již více než 22.000 lidí z celkových 382.772 nakažených.

Rusko hlásí 5205 nově nakažených koronavirem, na Ukrajině opět padl rekord

V Rusku za posledních 24 hodin zaznamenali 5205 případů koronavirové nákazy. Informovala o tom s odvoláním na zdravotnické úřady agentura Interfax, podle níž bilance infikovaných oproti předchozímu dnu vzrostla již podruhé za sebou. Rekord v počtu nově nakažených padl na Ukrajině, za uplynulý den tu přibylo více než 2800 infikovaných.

Česká firma chce na Tchaj-wan dodávat testy na koronavirus

Česká společnost Generi Biotech vyrábějící testovací sady na koronavirus nalezla na Tchaj-wanu distributora. O konkrétní spolupráci s ním ještě bude jednat. ČTK to řekl ředitel firmy Generi Biotech Radovan Haluza. Tchaj-wanským partnerům nabízel i set, který dokáže zároveň otestovat odebraný vzorek na koronavirus a chřipku typu A i B.

Indie má už přes čtyři miliony nakažených koronavirem, zasažen je hlavně venkov

V Indii se nakazily koronavirem už více než čtyři miliony lidí. Celková bilance země se tím přiblížila Brazílii, která je z hlediska počtu infikovaných po Spojených státech na druhém místě. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na zdravotnické úřady.

Vědci identifikovali novou mutaci koronaviru. Má mírnější příznaky, ale i jednu nevýhodu

Není novinkou, že viroví původci nemocí nemocí mutují a covid-19, resp koronavirus, který jej způsobuje, na tom není jinak. Vědci evidují tisíce mutací, přičemž jedna z nich, která se šíří, má mírnější příznaky, než ostatní.

Komentář

Babiš je asi první člověk na světě imunní proti covidu. Zřejmě kvůli volbám

KOMENTÁŘ – Jeho imunita zřejmě odolá všem bacilům i virům. Premiér Andrej Babiš je totiž supermanem, jehož nic nepoloží. Anebo přesněji řečeno, nedá se nikým zastavit. A to ani hygieniky. Zatímco řada jeho kolegů, kteří se zúčastnili úterní schůzky Centrálního řídícího týmu na vládě, musí do karantény, neboť covidem-19 onemocněla hlavní hygienička Jarmila Rážová, jež byla na jednání přítomna, šéf hnutí ANO do ní nemusí. Prý byl dostatečně chráněn. Ministerský předseda předvedl vrchol papalášství, mocipanství i arogance.

Koronavirový semafor se zhoršil. 10 zelených okresů, Praha zůstává oranžová

Praha zůstává na mapě okresů podle rizika nákazy v oranžové barvě a je nejvýznamnějším lokálním ohniskem nemoci covid-19 v Česku. V hlavním městě se proto přijala další opatření. V zeleném stupni je aktuálně deset okresů, zejména ve středních Čechách kolem Prahy a také na jižní Moravě.

Nákaza na ministerstvu zdravotnictví: Hygienici zatím neobjevili další lidi s covidem

Šetření nákazy covidem-19 na ministerstvu zdravotnictví se příliš neposunulo, další lidi nakažené koronavirem pražští hygienici zatím neobjevili. Novinářům to dnes řekla šéfka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová. Hygienici ve čtvrtek informovali, že v souvislosti s pozitivním testem hlavní hygieničky Jarmily Rážové odhalili na ministerstvu další čtyři nakažené. Dva případy nákazy jsou také na úřadu vlády.

Rusko zveřejnilo výsledky testů vakcíny proti koronaviru

Ruská vakcína Sputnik V proti koronaviru po podání v počátečních stadiích testů vytvořila u všech testovaných protilátky. Uvádí se to v článku, který dnes vyšel v odborném časopise Lancet a v němž Rusko se zpožděním zveřejnilo první výsledky testů vyvíjené očkovací látky. Ruská vláda ji už schválila, ale vědci mají výhrady zejména k malému počtu testovaných, napsala agentura AP.

V Česku dnes přibylo již skoro 500 případů covidu, do podvečera dosud nejvíc

Počty nakažených novým typem koronaviru v Česku, které byly v minulých dnech rekordní, dál silně rostou. Do podvečera dnes přibylo 492 případů, což je za stejnou část dne dosud nejvíc.

Francie ohlásila rekordní počet nově nakažených za den

Francouzské úřady dnes ohlásily bezmála 9000 nově nakažených koronavirem za posledních 24 hodin, což je největší nárůst, jaký země zaznamenala od propuknutí pandemie covidu-19.

Duel se Slovenskem se blíží. Z české reprezentace však hlásí dalšího pozitivně testovaného

Poté, co byl během tohoto týdne zjištěn koronavirus u maséra českého fotbalového národního týmu Eduarda Poustky, kvůli němuž jsou v karanténě také dva hráči a to Patrik Schick s Tomášem Součkem, se v reprezentaci nyní objevil další případ koronaviru. A opět by mělo jít o člena realizačního týmu. Jak však uvedla slovenská hygiena, českým fotbalistům večerní páteční duel se Slovenskem v rámci Ligy národů UEFA povolila nakonec odehrát. Šéf Slavie Jaroslav Tvrdík by ale rád požádal Fotbalovou asociaci ČR o stažení svých hráčů z reprezentace.