Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Zpěvačka Hana Zagorová a její muž onemocněli covidem-19

Pandemie narušila fórum hejtmanů zemí V4, přijelo o polovinu méně účastníků

Na dnešní první fórum hejtmanů zemí visegrádské skupiny v Čestlicích přijelo kvůli koronavirové pandemii méně diskutujících. Zúčastnili se ho zástupci 22 regionů, původně jich mělo být 48. Někteří se ale připojili prostřednictvím videokonference.

Slovensko zváží zařazení Česka mezi rizikové země

Zařazení Česka a Rakouska mezi rizikové země, jakož i uzavření hranic Slovenska s Ukrajinou v souvislosti s koronavirem nevyloučil dnes slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí. Podle platného nařízení hlavního slovenského hygienika osoby, které 14 dnů před vstupem na Slovensko byly v rizikové, takzvané červené zemi, musejí až na výjimky nastoupit do karantény a podstoupit test na koronavirus.

Prymula: Česko by mělo mít od října rychlejší test na covid, bude se zjišťovat ze slin

Česko by mělo mít od října rychlejší testy na koronavirus. Nákaza by se nezjišťovala z výtěru z nosohltanu, ale ze slin. Výsledek by byl zhruba za 45 minut. Na semináři o telemedicíně to dnes řekl vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. Podle něj se nyní upravuje také evidence karantén, a to kvůli říjnovým volbám.

Jágrová: Stoupá i počet nakažených v nejrizikovější skupině seniorů

Avizované zpřísnění opatření proti šíření koronaviru v Praze vysvětlila dnes ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová nárůstem nových případů v hlavním městě za poslední týden, kdy bylo zjištěno 726 nakažených. Jde tedy o stovku lidí denně, což považuje za alarmující, řekla novinářům.

Vědci se pustí do výzkumu vzorků z plošné testovací studie na jaře

Odborníci se v následujících týdnech pustí do výzkumu protilátek z několika tisíc vzorků krve, kterou zdravotníci odebrali na jaře lidem na Olomoucku při plošné testovací studii na covid-19.

Piráti mají nápad, jak motivovat lidi k instalaci eRoušky. Už se obrátili na Vojtěcha

Lidé by měli být motivováni k instalaci aplikace eRouška například slevami na nákup ochranných pomůcek, léků a vstupenek nebo na jízdné. Na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se s tímto požadavkem v otevřeném dopisu obrátili Piráti. Strana to uvedla v dnešní tiskové zprávě.

V Praze budou roušky opět povinné v obchodech i ve školách

V Praze bude opět zavedena povinnost nosit roušky v obchodech, nákupních centrech a také ve společných prostorech ve školách. Znovu bude také omezena provozní doba nočních barů.

Test na covid ze slin nebo výtěr z nosohltanu: V čem se liší?

Česko by mělo mít od října rychlejší testy na koronavirus, které by probíhali ze slin a výsledek by byl zhruba do 45 minut. Biochemik Jan Konvalinka je považuje za nadějné a tvrdí, že kdyby byly zdarma, vyplatilo by se to. Dodal, že mezi touto metodou a stávajícím testem jsou sice rozdíly, ovšem nijak markantní.

Koronavirus pronikl do příbramské věznice. Nakaženo je 21 odsouzených

V příbramské věznici má 21 vězňů koronavirus, hygienici v zařízení zavedli protiepidemická opatření a pokračují v testování vězňů i personálu. ČTK to řekla mluvčí středočeské hygieny Dana Šalamunová. Mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová odpoledne doplnila, že v dalších českých věznicích se nákaza covidem-19 neobjevila.

První vlna preventivních testů na covid v OKD: Výsledky jsou překvapující

První vlna preventivního testování zaměstnanců OKD po znovuotevření dolů odhalila jen dvě desítky pozitivních z 4830 vzorků. Jde o čtyři promile. Výsledky překvapily i odborníky, podle nich jde o mimořádně nízkou pozitivitu. Svědčí to podle nich o tom, že základní principy chytré karantény fungují velmi dobře.

Změna mapy cestovatele: Při návratu z Kanárských ostrovů bude třeba test či karanténa

Kanárské ostrovy se od pondělí 14. září přiřadí ke zbytku Španělska a Rumunsku na seznamu míst, u kterých je při návratu do České republiky povinné podstoupit test na covid-19 nebo nastoupit do karantény. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo zdravotnictví.

Na chvíli si sundejte roušku. Vnitro zveřejnilo instrukce pro volby v době koronaviru

Ve volebních místnostech během říjnových krajských a senátních voleb budou zajištěny dezinfekce. Volby budou provázet i další bezpečnostní opatření, například dodržování rozestupů nebo povinnost mít roušku tak, aby bylo hlasování pro voliče bezpečné. Novinářům to dnes řekl ředitel odboru voleb ministerstva vnitra Petr Vokáč.

Nový Zéland má první úmrtí s covidem-19 po třech měsících

Nový Zéland dnes ohlásil první úmrtí v souvislosti s covidem-19 po více než třech měsících. Zhruba padesátiletý muž zemřel v nemocnici v Aucklandu, kde se minulý měsíc objevilo menší ohnisko nákazy, píše agentura AFP. Indie dnes ohlásila dalších 83.341 infekcí a celkovým počtem nakažených od počátku epidemie se tak přiblížila k hranici čtyř milionů.

Covid-19: Německo hlásí 1430 nových případů, Rakousko "rozsvítilo" semafor

V Německu se koronavirem SARS-CoV-2 za posledních 24 hodin nově nakazilo na 1430 lidí, což je více než předchozí den, kdy jich bylo 1311. Vyplývá to z aktualizovaných údajů německého Institutu Roberta Kocha (RKI), který předtím hlásil pouze 782 nových případů. Později ale oznámil, že v důsledku technických problémů nebylo do statistiky zahrnuto přibližně 650 případů. Rakousko dnes spustilo takzvaný semaforový systém.

Madridský region zpřísní opatření proti koronaviru: Maximálně 10 lidí pohromadě i v soukromí

Madridský region od pondělka zpřísní opatření, která mají zamezit šíření koronaviru, oznámilo dnes jeho vedení. Úřady ale nicméně vyloučily vyhlášení karantény na celou oblast, jak požadovaly okolní regiony. Informují o tom místní média. Nová opatření, která budou zatím platit dva týdny, zahrnují zejména omezení skupin na maximálně 10 lidí na veřejnosti i v soukromí. Výjimku mají osoby žijící ve stejné domácnosti.

Do Německa s karanténou? Zvažuje se vyřazení Česka ze seznamu bezpečných zemí

Německo zvažuje, že by lidé z Prahy či celé České republiky museli při příjezdu do pětidenní karantény. Radiožurnálu to dnes řekl náměstek ministra zahraničních věcí Martin Smolek. Německé ministerstvo zahraničí ČTK dnes sdělilo, že epidemickou situaci v Česku intenzivně sleduje. Český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka doporučuje, aby lidé plánující cesty Německa měli pro příští dny vývoj v Česku na paměti.

Ukrajina má opět rekordní počet nakažených, pandemie covid-19 sílí i v Rusku

Na Ukrajině za posledních 24 hodin přibylo rekordních 2723 nakažených koronavirem, informovaly dnes podle agentury TASS tamní úřady. Komplikacím provázejícím onemocnění covid-19 podlehlo dalších 51 lidí, o den dříve se jejich počet zvýšil o 54, což bylo nejvíce od začátku současné pandemie.

Berlusconi je kvůli koronaviru v nemocnici, dali mu kyslíkovou masku

Bývalý italský premiér, třiaosmdesátiletý Silvio Berlusconi je v nemocnici v Miláně, kde ho hospitalizovali poté, co se nakazil koronavirem. Lékaři mu diagnostikovali oboustranný zápal plic v raném stádiu, píše italská agentura ANSA.

Kolik lidí mohou infikovat nakažení přenašeči? Vědci zjistili, jak probíhá přenos covidu v autobuse

Když 19. ledna nastoupilo do autobusu v čínském městě Ning-po 67 buddhistických pasažérů a řidič, pravděpodobně byla jedna osoba nakažená. Nikdo nevěděl ani nepředpokládal, že ten den onemocní, nikdo z nich tedy neměl ochranu obličeje. O několik dní později se nákaza potvrdila u 24 pacientů.