Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Orbán obhajoval výjimku ze zákazu pro občany států V4

Brazílie eviduje přes čtyři miliony nakažených koronavirem, na paty jí šlape Indie

Už čtyři miliony případů přesáhl od počátku pandemie počet potvrzených nákaz koronavirem v Brazílii, když za posledních 24 hodin přibylo 43.773 nakažených, informovalo v noci na dnešek tamní ministerstvo zdravotnictví. Rekordní denní nárůst zaznamenala za poslední den Argentina, kde se nově potvrdilo 12.026 nakažených.

Vláda bude v pondělí jednat znovu prostřednictvím videa

Vláda bude v pondělí jednat opět prostřednictvím videokonference jako při jarním počátku koronavirové epidemie. Vyplývá to z oznámení zveřejněného na webu kabinetu. Osobně se ministři scházeli ve Strakově akademii od poloviny června, řada ministrů je nyní v domácí izolaci kvůli pozitivním testům lidí v jejich okolí či lidí, s kterými přišli do styku.

Závod o vakcínu proti koronaviru se stává nekalým bojištěm

Svět se žene k povolení vakcíny na nemoc covid-19. Objevují se ale i látky, které neprošly stanoveným systémem kontroly a již se aplikují. Mnoho vědeckých týmů je také pod politickým tlakem, a dokonce se objevují zprávy o průmyslové špionáži. Vědci varují, že vývoj vakcíny by neměl být zejména závod, ale spolupráce a státy by si neměly vakcínu držet pro sebe.

Denní přírůstek covidu v ČR byl opět rekordní, přibylo 680 nakažených

Denní přírůstek potvrzených případů nemoci covid-19 v Česku dosáhl potřetí v řadě rekordní hodnoty. Ve čtvrtek přibylo 680 nakažených, nejvíc od vypuknutí epidemie koronaviru na začátku března. Celkem se za víc než půl roku nakazilo bezmála 26.500 lidí, z nich se přes 18.800 vyléčilo a 426 zemřelo. U většiny nakažených má nemoc mírný průběh.

Denní nárůst nakažených v Praze opět překonal rekord

Denní nárůst případů nemoci covid-19 v Praze opět překonal rekord. K dnešním 18:00 přibylo za posledních 24 hodin ve městě 168 nakažených, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku epidemie v Česku. Vyplývá to z údajů na webu pražské hygienické stanice. Od 1. března, kdy se objevily v Česku první případy nákazy koronavirem, bylo v Praze zaznamenáno 5470 nakažených. Zhruba dvě třetiny z nich se už vyléčily a 113 lidí zemřelo.

Ve Francii mají opět přes 7000 nových případů nákazy

Ve Francii za den přibylo přes 7100 nových případů nákazy koronavirem a za poslední týden je to už potřetí, co denní bilance překonala hranici 7000. Informovala o tom agentura Reuters. Tak vysoké číslo infikovaných přitom francouzské úřady předtím naposledy zaznamenaly koncem března. Počet nových případů opět stoupá i v Itálii, kde za uplynulý den registrovali téměř 1400 nakažených, což je nejvyšší bilance za posledních pět dní.

V ND je 15 zaměstnanců s covidem-19, sbor opery je v karanténě

Národní divadlo má k dnešku mezi svými zaměstnanci 15 lidí s pozitivním testem na covid-19. ČTK to dnes sdělil mluvčí první české scény Tomáš Staněk. V karanténě je Sbor Opery Národního divadla a jedna směna technických zaměstnanců. Ostatní zaměstnanci pracují ve standardním režimu za zpřísněných hygienických opatření. Ti, kdo měli pozitivní test, jsou v pracovní neschopnosti v domácím ošetřování. Žádný z těchto zaměstnanců nebyl podle mluvčího v přímém kontaktu s diváky.

Dohledané kontakty nakažených by měly být deset dní v karanténě

Lidé, které hygienici dohledají jako kontakty pacientů s covidem-19, by měli zůstávat v desetidenní karanténě a do pěti dnů jít na test. Lhůty se počítají od doby, kdy byli v delším a těsnějším styku s nakaženým. V aktuálních pokynech pro osoby s pozitivním výsledkem a jejich kontakty to uvádí pražská hygiena. Ministerstvo zdravotnictví připravuje novou strategii testování.

Několik pracovníků MF skončilo kvůli nakaženému úředníkovi v karanténě

Několik úředníků ministerstva financí včetně náměstkyně Lenky Dupákové skončilo v karanténě, protože byli v kontaktu se zaměstnancem nakaženým novým typem koronaviru. "Všichni budou absolvovat testy," řekla dnes v Olomouci novinářům ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), podle které se zatím další nákaza v řadách úředníků ministerstva financí nepotvrdila.

Covid-19 na dalších ministerstvech: Maláčová a Petříček jsou v karanténě

Ministryně práce Jana Maláčová i ministr zahraničí Tomáš Petříček (oba ČSSD) ruší svůj program a budou pracovat z domova. Příznaky nového typu koronaviru ale nemají, uvedli na svých twitterech.

JAR vypadla z pětice zemí nejpostiženějších covidem-19

Jihoafrická republika vypadla z pětice zemí nejhůře postižených epidemií covidu-19. Dosud byla na pátém místě, které nyní zaujalo Peru. Oznámila to Světová zdravotnická organizace (WHO). JAR má ale na kontinentu stále nejvíc případů - je jich přes 630.000.

Co Češi nejvíc vyhledávali? Google zveřejnil trendy léta 2020

Hitem českého léta byla dovolená v tuzemsku, hlavně na jižní Moravě. Chorvatsko bylo pro Čechy lákavější než sousední země, ještě více se však lidé ptali na předpověď počasí či seriál Slunečná. Zájem o ně dokonce překonal záležitosti spojené s šířením koronaviru. Vyplývá to z údajů ve vyhledávání společnosti Google.

Covid-19 na Blízkém východě: Přes 50 tisíc obětí, nákaza v Jemenu a Libyi mimo kontrolu

Počet potvrzených úmrtí s koronavirem na Blízkém východě dnes překonal 50.000. S odvoláním na své propočty, které vycházejí z oficiálních statistik jednotlivých blízkovýchodních států, o tom dnes informovala agentura AP.

Německo má 1311 nových případů koronaviru, situace se zhoršuje v Rakousku

V Německu se ve středu nákaza koronavirem potvrdila u 1311 lidí. S covidem-19 zemřelo dalších osm pacientů. Informoval o tom dnes na svých stránkách Institut Roberta Kocha (RKI).

Rozhovor

Opravdu nebyl důvod posílat premiéra Babiše do karantény, říká pro EZ šéfka pražské hygieny Jágrová

ROZHOVOR - Rezolutně odmítá, že by premiéra Andreje Babiše neposlala do karantény, protože by si to výslovně přál a tlačil na ni, aby tak nečinila. Ředitelka Hygienické stanice hlavního města Prahy Zdeňka Jágrová tvrdí, že i když se ministerský předseda v úterý zúčastnil schůzky Centrálního řídícího týmu na vládě, po němž například onemocněla covidem-19 hlavní hygienička Jarmila Rážová, nebyl důvod jej do ní posílat. „Pan premiér nevykazoval žádné podezření, kvůli němuž by v ní měl skončit,“ říká Jágrová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Za reálným poklesem mezd stojí podle expertů opatření proti koronaviru

Reálný pokles mezd ve druhém čtvrtletí způsobila opatřeními proti šířeni koronaviru, kdy řada zaměstnanců pobírala nižší mzdu, zároveň se do mezd nezapočítávalo ošetřovné či náhrada mezd v karanténě. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Zatímco za loňský rok mzdy vzrostly o 6,5 procenta, letos očekávají jejich růst zhruba poloviční. Průměrná mzda v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 0,5 procenta na 34.271 korun. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek ale reálně klesl o 2,5 procenta.

Koronavirus na ministerstvu zdravotnictví: Nakaženi jsou další čtyři lidé

Pražští hygienici při šetření kontaktů kvůli onemocnění covidem-19 na ministerstvu zdravotnictví dosud odhalili další čtyři pozitivní osoby. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí hygienické stanice hlavního města Zbyněk Boublík. Hygienici zatím vyhodnotili 157 kontaktů, kterým se nařizuje karanténa či se odesílají na testování.

Na Ukrajině za poslední den zemřel rekordní počet nakažených

Na Ukrajině za poslední den zemřel rekordní počet pacientů s covidem-19, bylo jich 54. Dnes o tom podle agentury TASS informovaly ukrajinské úřady. Nově se koronavirem nakazilo 2430 lidí, od začátku pandemie jich je 128.228. Celková smrtelná bilance činí 2710.

Na druhou vlnu jsme připraveni, tvrdí Babiš. S důchodovou reformou už nepočítá

Česká republika v současné době zažívá nejvyšší nárůst počtu nakažených koronavirem od doby první potvrzené nákazy. Ve středu přibylo 650 potvrzených případů, což je nejvyšší zaznamenaná denní bilance. Jakou má vláda strategii v boji proti covid-19 v chřipkové sezóně? I na tuto otázku odpovídal premiér Andrej Babiš (ANO).