JAR vypadla z pětice zemí nejpostiženějších covidem-19

Nárůst nově nakažených v JAR už šest týdnů po sobě klesá, na rozdíl od Peru. Jihoamerická země má také mnohem více mrtvých - přes 29.000, zatímco JAR 14.389, jak uvádí statistika Univerzity Johnse Hopkinse.

Zpravodajský server BBC dnes srovnal vývoj covidu-19 na kontinentech a dospěl k závěru, že Afrika, které odborníci na začátku předpovídali vzhledem ke stavu zdravotnictví a chudobě katastrofální vývoj, má nejmenší denní růst nových případů. V regionálním srovnání má nízká čísla také Blízký východ, až za ním je Evropa.

Původní předpovědi pro Afriku byly nepříznivé. Šéf odborných poradců pro covid-19 v JAR Salim Abdool Karim řekl, že klíčová "je hustota obyvatelstva a pokud lidé nemohou dodržovat odstup, virus se rychle šíří".

BBC nabízí hypotézy vysvětlující nečekaně příznivý vývoj v Africe. Podle jedné není vyloučeno, že právě hustota zalidnění a chudoba mohly v tomto případě zafungovat ve prospěch Afričanů. Karim přiznal, že "naprosto tápe ohledně faktu, že většina afrických zemí nezaznamenala vrchol křivky vývoje epidemie". I ty nejoptimističtější předpovědi počítaly s tím, že jihoafrický zdravotnický systém, označovaný za nejvýkonnější v Africe, bude brzy případy covidu-19 přehlcen.

Statistiky z Afriky nejsou zřejmě reálné, odhaduje se, že skutečná čísla jsou až dvojnásobná. Experti se domnívají, že příčinou nižších čísel v Africe může být také nižší průměrný věk obyvatel než na jiných kontinentech. "Věk je rizikový faktor, mládí Afričany chrání," domnívá se Tim Bromfield z Ústavu globálních změn Tonyho Blaira.

V posledních dnech ale vědci od vysvětlení věkem ustupují, Karim řekl, že "věk zas tak velký faktor není". V JAR mohla rychlý nárůst zbrzdit včasná a přísná uzávěra a vysvětlení významu roušek. Karim však patří mezi ty, kdo si myslí, že Afriku to nejhorší ještě může čekat. "Netroufnu si říci, že má Afrika to nejhorší za sebou, nejsem si jist, zda se tady epidemie nezačne jednoho dne zběsile šířit," řekl.

V posledních dnech ale vědci z oddělení vakcín a infekčních chorob v nemocnici v Sowetu začali hovořit o možnosti, že vysvětlení chybějícího článku pro objasnění africké situace bude možná v mrazicích boxech jejich laboratoře. Za teploty minus 180 stupňů Celsia se tam přechovávají až pět let staré vzorky lidské krve, přesněji výtažky z krevních buněk známé jako PBMC, které byly získány při předchozích testech vakcíny proti chřipce.

Odborníci si myslí, že se prozkoumáním těchto vzorků prokáže, že lidé v Africe byli v širší míře nakaženi koronaviry, například těmi, které způsobují běžná nachlazení, a mohou tedy mít lepší imunitu proti covidu-19. "Je to hypotéza. To, že se tady epidemie nerozvinula jako jinde, je možná důsledek jakési předchozí všeobecné ochranné imunity," řekl jihoafrický virolog Shabir Madhi.

Nachlazení a chřipky jsou všude, ale rychleji se šíří v přelidněných a chudých oblastech. Jejich obyvatelé jsou jim více vystaveni, což jim mohlo zajistit lepší imunitu proti covidu-19. Mělo by to platit všude, tedy i v Indii, avšak skeptici poukazují na Brazílii. I tam jsou početné chudinské čtvrti, a přesto je země po USA druhou nejpostiženější. Madhi řekl, že pro Afriku je typický velký počet bezpříznakových nakažených. "Ta čísla jsou naprosto neuvěřitelná," řekl.