Za reálným poklesem mezd stojí podle expertů opatření proti koronaviru

"Druhé čtvrtletí bylo ve znamení omezení souvisejících s koronavirem, jež zasáhly jak výrobu, tak služby a obchod a v nich zaměstnané pracovníky. Z pohledu mzdového vývoje by mělo představovat pomyslné dno a třetí čtvrtletí letošního roku by již mělo přinést oživení růstu mezd s tím, jak se aktivita v ekonomice včetně pracovní doby začala postupně vracet k normálu," uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč.

Na výsledek mělo vliv především krácení mezd v důsledku překážek na straně zaměstnavatele, doplnil analytik ČSOB Petr Dufek. Firmy omezující provoz poslali své pracovníky domů za nižší mzdu. Potvrzují to jak čísla z odvětví jako je ubytování a stravování (pokles o 11,8 procenta), tak samotný zpracovatelský průmysl, kde mzdy propadly téměř o pět procent. Za méně se pracovalo i v realitách, kultuře, finančnictví a obchodě. Naproti tomu platy rostly především ve veřejném sektoru. Ve školství a zdravotnictví o 5,5 procenta a ve veřejné správě o 5,1 procenta, podotkl.

Korona zastavila růst mezdVe druhém čtvrtletí, kdy ekonomiku zasáhla vlna odstávek a restrikcí, výrazně zpomalil i dosavadní růst mezd. Průměrná mzda se tak zvýšila už jen o 0,5 %, v reálném dokonce o 2,5 % poklesla.Petr Dufekhttps://t.co/CdYkUfp4rS pic.twitter.com/p2r2WapSTF

"Pokles v průměrné mzdě, který vidíme ve statistikách, je podstatně menší, než jaký byl skutečný dopad koronavirových škrtů ve firmách na peněženky zaměstnanců," uvedla expertka na řízení lidských zdrojů v PwC Andrea Palánová. Firmy spíše než mzdy škrtaly bonusové složky, benefity a příspěvky, které se ve statistikách neprojeví, dodala.

V letních měsících se sice začala ekonomika vracet do normálních kolejí, prostor k růstu mezd je ovšem velmi omezený, upozornil analytik Deloitte David Marek. Firmy spíše hledají prostor ke snižování nákladů v situaci, kdy je poptávka z domova i zahraničí stále znatelně oslabena.

Navzdory tomu, že propad mezd ve druhém čtvrtletí byl tažen některý jednorázovými faktory, je obecně zřejmé, že dosavadní svižný růst mezd předešlých let příchodem koronavirové krize skončil, uvedl analytik ING Bank Jakub Seidler. Za letošní rok předpokládá růst mezd kolem tří procent. A ani v příštím roce by dynamika mezd neměla výrazněji zrychlit, ačkoli do finálního čísla opět promluví případný růst minimálním mzdy a růst platů ve veřejném sektoru, dodal.

Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka se čisté mzdy zaměstnanců se změnou daňového systému zvýší, i když jim zaměstnavatelé nezvýší hrubé mzdy. "To zaměstnancům pomůže udržet si životní úroveň, která se jim v důsledku snížení reálné výše mezd propadla," poznamenal.

Michal Brožka z Komerční banky očekává, že mzdový vývoj zůstane i v dalších čtvrtletích utlumený. "Řada firem bude nucena šetřit na mzdových nákladech. Hlavním tahounem růstu mezd pro letošek i příští rok bude s vysokou pravděpodobností veřejný sektor," předpokládá. Miroslav Novák z Akcenty očekává, že druhá polovina roku mzdový výpadek ze druhého čtvrtletí částečně vyrovná. "Vzhledem k vyšší inflaci je však poměrně pravděpodobné, že za celý letošní rok reálně průměrná mzda poklesne, což se stalo naposledy v roce 2013," dodal.