Vědci se pustí do výzkumu vzorků z plošné testovací studie na jaře

Odborníci se v následujících týdnech pustí do výzkumu protilátek z několika tisíc vzorků krve, kterou zdravotníci odebrali na jaře lidem na Olomoucku při plošné testovací studii na covid-19.

Zdravotníci ji odebírali na přelomu dubna a května na odběrových místech v Olomouci, Litovli a v Uničově, kde se nechalo testovat celkem 9559 dobrovolníků. Jako jediným v zemi jim tehdy byla odebrána také krev. Analýza bude trvat minimálně tři měsíce, řekl dnes ČTK ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Marián Hajdúch.

"V souladu s veškerým plánem pokračujeme dál. Podařilo se nám vysoutěžit dodavatele, se kterým by již měla být zřejmě v tuto chvíli uzavřena smlouva v rámci fakultní nemocnice. Očekávám, že příští týden jim předáme materiál a zahájí se samotné testování protilátek. Současně to bude probíhat ještě dvěma dalšími komerčními systémy. Celkově tak budeme testovat protilátky prakticky ve všech dostupných třídách minimálně třemi nezávislými výrobci a dodavateli chemie. Já sám se velmi těším na výsledky, protože budou velmi zajímavé," uvedl Hajdúch.

Testovací studie sledující promořenost populace začala na Olomoucku 24. dubna. V regionu se do ní zapojilo nejvíce dobrovolníků ze všech odběrových míst v republice. Pouze na Olomoucku však tehdy prošli dobrovolníci nejen rychlotesty, ale byla jim odebírána i žilní krev, která měla posloužit vědcům pro další vědecký rozbor. K materiálům se vědci nyní vracejí po čtyřech měsících. "Potřebovali jsme vysoutěžit službu; je třeba si uvědomit, že se jedná o 9600 analýz, což by na běžné klinické automatizaci blokovalo vyšetřování pacientů. Soutěž byla dokončena, veškeré lhůty doběhly minulý týden," doplnil Hajdúch.

Výzkum protilátek je důležitý například v souvislosti s vakcínami. "Z pohledu vědy tam uvidíme jednotlivé třídy protilátek, protilátky proti různým typům antigenu toho koronaviru. Budeme se snažit zjistit, které z nich jsou nejlepší pro sérologickou diagnostiku tohoto onemocnění. Výsledky mohou být důležité pro optimalizaci vakcín nebo pro testování protilátkové odpovědi proti vakcínám," doplnil ředitel ústavu.

Studie kolektivní imunity na začátku května odhalila v české populaci velmi nízký počet nakažených nemocí covid-19. Pohybovala se tehdy kolem jednotek promile. Mezi 26.549 testovanými v Praze, Brně, Litoměřicích a na Olomoucku to bylo 107 do té doby neodhalených pozitivních testů. V Olomouckém kraji byla původní kapacita pro 6500 zájemců, kraji se však díky enormnímu zájmu lidí i rychlosti vyšetření podařilo tento počet zvýšit o dalších více než 3000 míst.

Hajdúch: S koronavirem se budeme potýkat ještě 6 až 9 měsíců

Zhruba na šest až devět měsíců odhaduje ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Marián Hajdúch dobu, po kterou se bude společnost nadále potýkat s novým typem koronaviru. Časový horizont odhaduje v souvislosti s novými vakcínami. Podle něj se nárůst počtu onemocnění v České republice, v níž podle poslední denní aktualizace přibylo 680 případů tohoto onemocnění, dal očekávat. Hajdúch to dnes řekl v rozhovoru pro ČTK.

"Já jsem to jednoznačně očekával. Virus se chová stejným způsobem, je to prostě biologie, která zatím je. Ta se nedá ovlivnit jinak než procesy, které známe mnoho let - je to mytí rukou, bariérová ochrana typu roušek a sociální distanc. Česká republika má, domnívám se, jedny z nejmenších opatření a také jeden z největších výskytů v této chvíli," uvedl Hajdúch.

Podle něj pro diskusi, že by virus slábl, nejsou jednoznačné důkazy. "Virus jednoznačně atakuje jinou populaci přes léto, frekvenčně lze vidět mnohem více mladých lidí, kteří infekci mnohem lépe zvládají. Pravdou je, že na počátku infekce bylo hospitalizováno velké množství lidí, kteří by již nyní hospitalizováni nebyli. Protože o tom víme mnohem více a bojíme se těch problémů mnohem méně. Teď se skutečně hospitalizují lidé, kteří tu hospitalizaci potřebují," míní ředitel ústavu.

Hajdúch zároveň poukazuje na to, že je potřeba si uvědomit, že kometa pozitivně testovaných za každý den za sebou táhne obrovský ocas. "Počet hospitalizovaných začne přibývat za deset až 14 dnů. Než člověk dospěje od infekce do hospitalizace a odtud přesunem na jednotku intenzivní péče, trvá to deset i více dnů. Je potřeba si uvědomit, že ty procesy mají zpoždění dané biologií té nemoci. Vidíme jen okno, které je časově zpožděné o deset až 14 dnů za tím, co nás čeká," doplnil Hajdúch. Zastává názor, že nyní je nejdůležitější trasování.

Nejpříhodnější je podle něj se nechat očkovat. "Pokud někdo není zaočkovaný proti chřipce, případně starší jedinci vůči pneumokoku a hemofilovi, mají nejvyšší čas, aby tak učinili. Sezona respiračních infekcí se přibližuje. Pokud snížíme riziko toho, čeho jsme schopni předejít aktivní imunizací, zvýšíme pravděpodobnost, že dobře zvládneme to, čemu předejít nejsme schopni," dodal ředitel ÚMTM.

V Česku se od začátku pandemie novým typem koronaviru nakazilo podle dnešních údajů ministerstva zdravotnictví 26.452 lidí, nárůst oproti čtvrtku je rekordních 680 případů. Aktuálně nemocných je 7196 lidí, z nemoci se naopak již vyléčilo 18.830 lidí. V souvislosti s touto nemocí zemřelo 426 pacientů.

Související

Věda, ilustrační fotografie

První slavné vědkyně. Které ženy se zapsaly do historie?

Na 11. února připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Zatímco dnes je již poměrně běžnou záležitostí, že se ženy na poli vědy pohybují, ještě v nedávné minulosti byly vědkyně spíše výjimkou. Které ženy se zapsaly do historie svým prvenstvím ve vědních oborech?
Příroda na poloostrově Kola, ilustrační fotografie.

Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství

Sovětští vědci na začátku devadesátých let vytvořili nejhlubší vrt na světě. Dosáhli hloubky přes dvanáct kilometrů, než je zastavila porucha. Zatímco se oficiální zprávy odvolávají na nedostatek financování a celkovou bezvýslednost takového výzkumu, místní obyvatelé a milovníci paranormálních jevů mají jasno – vrtání skončilo, protože vědci objevili peklo. 

Více souvisejících

věda výzkum Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Aktualizováno včera

včera

Ulefoss

Norské městečko v centru zájmu. Může být klíčem k evropské nezávislosti na Číně

Poklidné norské městečko Ulefoss se nachází přímo nad ložiskem vzácných zemin. Tyto těžko dostupné kovy jsou klíčovými součástmi mnoha moderních technologií a zařízení – od stíhaček po elektromobily, od plochých televizorů po digitální fotoaparáty. Jsou natolik důležité, že zajištění jejich bezpečného zásobování se stalo součástí právních předpisů Evropské unie. Vzhledem k tomu, že EU v současnosti nemá žádné vlastní zdroje, představuje Ulefoss naději.

včera

včera

Michal Stiborek

Zemřel bývalý ředitel IKEM Michal Stiborek

České zdravotnictví opustila výrazná osobnost. Ve věku 57 let zemřel Michal Stiborek, někdejší ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Stiborek podlehl blíže nespecifikované nemoci. 

včera

Vladimir Putin

Rusové už plánují druhé setkání s Trumpem. O místu mají jasno

Ještě sice neproběhlo ani první setkání mezi lídry obou mocností, ale Kreml již plánuje druhé jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. O jedné věci má přesto jasno už dnes. Další schůzka by se měla konat v Rusku. 

včera

včera

Současné řešení pro PVO krátkého a středního dosahu IRIS-T SL

Silná a společná protivzdušná obrana nestačí. Evropské země musí investovat víc

Evropa posiluje protivzdušnou obranu. Slovinsko, Švédsko a Dánsko v srpnu rozšířily své arzenály o systémy IRIS-T SLM v rámci iniciativy European Sky Shield, do níž je zapojeno už 24 států. Nové technologie však samy o sobě nestačí. Bez sladění výcviku, logistiky a pozemních kapacit zůstane evropská obrana nekompletní a v případě krize by mohla selhat právě tam, kde na koordinaci a síle záleží úplně nejvíc.

včera

včera

včera

Letní počasí

Počasí aktuálně: Meteorologové vydali nové výstrahy před vysokými teplotami

Do Česka se vrátilo horké letní počasí. Již v pátek platila výstraha před vysokými teplotami a víkendové dny v tomto směru nebudou výjimkou. Nové znění výstrahy zmenšuje její územní platnost pro sobotu a přidává varování pro nedělní den. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajinu nedáme okupantům, vzkazuje Zelenskyj. Problém vidí v Rusku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nejnovější události kolem rozhovorů o míru na Ukrajině. Napadená země se podle jeho slov nevzdá jakéhokoliv území, které jí náleží. Podle mediálních informací se přitom s něčím takovým počítá v návrzích mírové dohody. 

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun

Norský bezpečnostní analytik Hans Petter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k počátečnímu postupu nacistického Německa za druhé světové války. Varoval však, že navzdory zdání neporazitelnosti čelí Rusko strategickému vyčerpání a kritickému nedostatku zdrojů. Klíčovou změnou je podle něj i postoj USA po nástupu Donalda Trumpa a rostoucí role Evropy. Válka se mezitím přesouvá do sféry dronů.

včera

včera

Jim Lovell

Zemřel legendární astronaut Jim Lovell, velitel Apolla 13

NASA v pátek oznámila úmrtí jedné z legendárních osobností vesmírných letů. Ve věku 97 let zemřel astronaut Jim Lovell, který se nejvíce proslavil jako velitel poškozeného Apolla 13. Lovell absolvoval celkem čtyři lety do vesmíru. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Donald Trump oznámil, kdy a kde se setká s Vladimirem Putinem

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se sejdou příští týden na Aljašce, aby jednali o případném ukončení války na Ukrajině. Trump předtím naznačil, že Kyjev se asi bude muset vzdát některých území, pokud chce dosáhnout zastavení bojů. 

včera

8. srpna 2025 21:10

8. srpna 2025 19:42

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu po masivní kritice couvá: Izrael nemá v úmyslu Gazu okupovat

Po rozsáhlé kritice a vzrůstu napětí ve vztazích s klíčovými spojenci, zejména s Německem, izraelský premiér Benjamin Netanjahu zmírnil svou rétoriku ohledně budoucího uspořádání Pásma Gazy. Původně prohlásil, že Izrael převezme plnou kontrolu nad Pásmem Gazy, ale po schválení plánu na převzetí kontroly nad městem Gaza ze strany jeho bezpečnostního kabinetu svá slova upravil. Uvedl, že Izrael nemá v úmyslu Gazu okupovat, ale spíše ji „osvobodit od Hamásu“.

8. srpna 2025 18:13

Evropské stát zvažují uznání státu Palestina. Co to ale znamená a co se změní?

Británie se před několika dny rozhodla následovat příkladu Francie a oznámila, že by mohla v září uznat stát Palestina, pokud Izrael splní několik zásadních podmínek. Ty zahrnují uzavření udržitelného míru, povolení humanitární pomoci, schválení příměří a zastavení anexe Západního břehu Jordánu. Vláda Spojeného království zároveň vyzvala Hamás, aby propustil zbývající rukojmí, odzbrojil se a přestal se podílet na vládě v Gaze. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy