Vědci se pustí do výzkumu vzorků z plošné testovací studie na jaře

Odborníci se v následujících týdnech pustí do výzkumu protilátek z několika tisíc vzorků krve, kterou zdravotníci odebrali na jaře lidem na Olomoucku při plošné testovací studii na covid-19.

Zdravotníci ji odebírali na přelomu dubna a května na odběrových místech v Olomouci, Litovli a v Uničově, kde se nechalo testovat celkem 9559 dobrovolníků. Jako jediným v zemi jim tehdy byla odebrána také krev. Analýza bude trvat minimálně tři měsíce, řekl dnes ČTK ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Marián Hajdúch.

"V souladu s veškerým plánem pokračujeme dál. Podařilo se nám vysoutěžit dodavatele, se kterým by již měla být zřejmě v tuto chvíli uzavřena smlouva v rámci fakultní nemocnice. Očekávám, že příští týden jim předáme materiál a zahájí se samotné testování protilátek. Současně to bude probíhat ještě dvěma dalšími komerčními systémy. Celkově tak budeme testovat protilátky prakticky ve všech dostupných třídách minimálně třemi nezávislými výrobci a dodavateli chemie. Já sám se velmi těším na výsledky, protože budou velmi zajímavé," uvedl Hajdúch.

Testovací studie sledující promořenost populace začala na Olomoucku 24. dubna. V regionu se do ní zapojilo nejvíce dobrovolníků ze všech odběrových míst v republice. Pouze na Olomoucku však tehdy prošli dobrovolníci nejen rychlotesty, ale byla jim odebírána i žilní krev, která měla posloužit vědcům pro další vědecký rozbor. K materiálům se vědci nyní vracejí po čtyřech měsících. "Potřebovali jsme vysoutěžit službu; je třeba si uvědomit, že se jedná o 9600 analýz, což by na běžné klinické automatizaci blokovalo vyšetřování pacientů. Soutěž byla dokončena, veškeré lhůty doběhly minulý týden," doplnil Hajdúch.

Výzkum protilátek je důležitý například v souvislosti s vakcínami. "Z pohledu vědy tam uvidíme jednotlivé třídy protilátek, protilátky proti různým typům antigenu toho koronaviru. Budeme se snažit zjistit, které z nich jsou nejlepší pro sérologickou diagnostiku tohoto onemocnění. Výsledky mohou být důležité pro optimalizaci vakcín nebo pro testování protilátkové odpovědi proti vakcínám," doplnil ředitel ústavu.

Studie kolektivní imunity na začátku května odhalila v české populaci velmi nízký počet nakažených nemocí covid-19. Pohybovala se tehdy kolem jednotek promile. Mezi 26.549 testovanými v Praze, Brně, Litoměřicích a na Olomoucku to bylo 107 do té doby neodhalených pozitivních testů. V Olomouckém kraji byla původní kapacita pro 6500 zájemců, kraji se však díky enormnímu zájmu lidí i rychlosti vyšetření podařilo tento počet zvýšit o dalších více než 3000 míst.

Hajdúch: S koronavirem se budeme potýkat ještě 6 až 9 měsíců

Zhruba na šest až devět měsíců odhaduje ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Marián Hajdúch dobu, po kterou se bude společnost nadále potýkat s novým typem koronaviru. Časový horizont odhaduje v souvislosti s novými vakcínami. Podle něj se nárůst počtu onemocnění v České republice, v níž podle poslední denní aktualizace přibylo 680 případů tohoto onemocnění, dal očekávat. Hajdúch to dnes řekl v rozhovoru pro ČTK.

"Já jsem to jednoznačně očekával. Virus se chová stejným způsobem, je to prostě biologie, která zatím je. Ta se nedá ovlivnit jinak než procesy, které známe mnoho let - je to mytí rukou, bariérová ochrana typu roušek a sociální distanc. Česká republika má, domnívám se, jedny z nejmenších opatření a také jeden z největších výskytů v této chvíli," uvedl Hajdúch.

Podle něj pro diskusi, že by virus slábl, nejsou jednoznačné důkazy. "Virus jednoznačně atakuje jinou populaci přes léto, frekvenčně lze vidět mnohem více mladých lidí, kteří infekci mnohem lépe zvládají. Pravdou je, že na počátku infekce bylo hospitalizováno velké množství lidí, kteří by již nyní hospitalizováni nebyli. Protože o tom víme mnohem více a bojíme se těch problémů mnohem méně. Teď se skutečně hospitalizují lidé, kteří tu hospitalizaci potřebují," míní ředitel ústavu.

Hajdúch zároveň poukazuje na to, že je potřeba si uvědomit, že kometa pozitivně testovaných za každý den za sebou táhne obrovský ocas. "Počet hospitalizovaných začne přibývat za deset až 14 dnů. Než člověk dospěje od infekce do hospitalizace a odtud přesunem na jednotku intenzivní péče, trvá to deset i více dnů. Je potřeba si uvědomit, že ty procesy mají zpoždění dané biologií té nemoci. Vidíme jen okno, které je časově zpožděné o deset až 14 dnů za tím, co nás čeká," doplnil Hajdúch. Zastává názor, že nyní je nejdůležitější trasování.

Nejpříhodnější je podle něj se nechat očkovat. "Pokud někdo není zaočkovaný proti chřipce, případně starší jedinci vůči pneumokoku a hemofilovi, mají nejvyšší čas, aby tak učinili. Sezona respiračních infekcí se přibližuje. Pokud snížíme riziko toho, čeho jsme schopni předejít aktivní imunizací, zvýšíme pravděpodobnost, že dobře zvládneme to, čemu předejít nejsme schopni," dodal ředitel ÚMTM.

V Česku se od začátku pandemie novým typem koronaviru nakazilo podle dnešních údajů ministerstva zdravotnictví 26.452 lidí, nárůst oproti čtvrtku je rekordních 680 případů. Aktuálně nemocných je 7196 lidí, z nemoci se naopak již vyléčilo 18.830 lidí. V souvislosti s touto nemocí zemřelo 426 pacientů.

Související

Věda, ilustrační fotografie

Zapsaly se do historie. Ženy, které obětovaly život pro vědu

Jedenáctý únorový den je Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Osoby něžného pohlaví se v minulosti velmi obtížně prosazovaly na poli vědy. Musely se potýkat s předsudky či urážkami. A některé pro milovanou vědu dokonce obětovaly svůj život.

Více souvisejících

věda výzkum Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Jaro na Petříně

Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů

Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů

Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Jemen

Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?

Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.

včera

Nový íránský tank Karrar

Na pozemní invazi čekáme, jsme připraveni rozpoutat zkázu, vzkazuje Írán USA

Vojenský konflikt mezi Íránem na jedné straně a Spojenými státy a Izraelem na straně druhé vstoupil do svého třicátého dne. Situace na Blízkém východě se nadále dramatizuje, přičemž íránské politické špičky vysílají do světa silná prohlášení o připravenosti na přímý pozemní střet. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf otevřeně obvinil Washington z pokrytectví a tajných příprav invaze.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici

V kuloárech evropské diplomacie i v německém Bundestagu sílí znepokojení nad bezpečností důvěrných dokumentů Evropské unie. Diplomaté a zákonodárci podle webu Politico varují, že citlivé informace o geopolitických strategiích, včetně podpory Ukrajiny, mohou unikat přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem obav je přístup zástupců opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) k interní parlamentní databázi.

včera

Marian Jurečka

Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa

Televizní debata v pořadu Partie na CNN Prima NEWS se změnila v ostrou slovní přestřelku mezi bývalým ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a jeho nástupcem v resortu Alešem Juchelkou (ANO). Hlavním tématem byly neúnosně vysoké ceny pohonných hmot, které v současnosti drtí české peněženky v důsledku eskalujícího konfliktu Spojených států a Izraele s Íránem.

včera

Írán, ilustrační foto

USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti

Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.

včera

včera

Pentagon

Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce

Americké ministerstvo obrany připravuje pro prezidenta Donalda Trumpa plány na pozemní operaci v Íránu. Podle informací listu The Washington Post by nešlo o totální invazi s cílem dobýt celou zemi, ale o cílené akce, které by mohly trvat týdny i měsíce. Zapojit by se do nich měly tisíce vojáků, včetně speciálních jednotek a klasické pěchoty.

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Írán nečekal, že dokáže držet globální ekonomiku jako rukojmí. Na svůj mírový seznam přidal další položku

Íránský představitel tento týden představil seznam podmínek pro ukončení války se Spojenými státy a Izraelem. Na tomto seznamu se nově objevila položka, která tam dříve nebyla, a to požadavek na uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem. Tato úzká vodní cesta je pro globální ekonomiku naprosto klíčová. Obyčejně tudy totiž prochází pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu.

včera

28. března 2026 21:17

Ilustrační foto

V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem

Spojené státy se zahalily do barev protestu. Napříč celou zemí, od Alabamy až po Wyoming, se koná rozsáhlá vlna demonstrací pod jednotným heslem „No Kings“ (Žádní králové). Ulice velkoměst i malých městeček zaplnily davy lidí, kteří vyjadřují svůj hluboký nesouhlas s politikou prezidenta Donalda Trumpa, rostoucími životními náklady a probíhající válkou s Íránem.

28. března 2026 20:10

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu

Německo už několik dní sleduje dramatický osud keporkaka, který byl od začátku týdne uvězněn na mělčině na pobřeží Baltského moře u letoviska Niendorf nedaleko Lübecku. Ačkoliv se po dnech intenzivního úsilí záchranářů konečně dostal do hlubších vod, deset metrů dlouhý mořský savec v nich dlouho nepobyl. Krátce po rozsáhlé záchranné operaci na mělčině uvízl znovu.

28. března 2026 18:59

USA

Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby

V americkém městečku Lewiston ve státě New York, které leží jen pár minut cesty od burácejících Niagarských vodopádů, panuje nezvyklé ticho. Pekařka Aimee Loughranová právě dokončuje dort ve tvaru policejního odznaku, ale dříve rušná ulice plná kaváren a historických budov z 19. století zeje prázdnotou. Místní poptávka nestačí pokrýt výpadek, který způsobili Kanaďané – sousedé z druhého břehu řeky Niagary, kteří se rozhodli pro masivní bojkot amerických obchodů a služeb.

28. března 2026 17:48

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

28. března 2026 16:39

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

28. března 2026 15:21

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

28. března 2026 13:59

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy