Čeští vědci pokročili ve vývoji biosenzoru pro odhalování koronaviru. Testy na vzorcích odebraných od pacientů podle nich zatím pokračují úspěšně. Nyní zvažují, zda zůstat u "jednodušší" verze senzoru nebo pracovat na dalších úpravách. Díky nim by přístroj mohl změřit i množství viru na površích či v tělních tekutinách.
ČTK to řekl člen výzkumného týmu Alexandr Dejneka z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Na přípravě přístroje pro detekci koronaviru spolupracují vědci z fyzikálního ústavu od dubna s kolegy z Biologického centra Akademie věd a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V budějovických laboratořích biosenzory testují i v zářijových dnech.
"Dobrou zprávou je, že to funguje. Podařila se detekce živého viru, dokonce i s citlivostí, kterou jsme předpokládali," řekl Dejneka. "Během testování jsme nicméně narazili na více potenciálních směrů rozvoje. Původně jsme si mysleli, že to bude přístroj, který ohledně přítomnosti koronaviru ukáže 'ano/ne'," poznamenal Dejneka. Taková rychlá detekce podle něj zatím zabere asi 15 minut.
"Aktuální testování ale odhalilo možnost kvantitativního odhadu množství viru při delší době měření," dodal výzkumník. Vyžádalo by si to další vývoj a dlouhodobější testování. Z vědeckého hlediska je to však podle Dejneky mnohem atraktivnější cesta.
"Musí se udělat odhad, co je zajímavější, efektivnější i z hlediska aplikací a transferu technologií. Na akademické půdě by mohly být vyrobeny stovky biočipů, pro větší množství je však nutné navázat spolupráci s průmyslem," poznamenal vědec. Na rozhodnutí o dalším směřování výzkumu mají tedy vliv i průmysloví partneři, s kterými jednají, zda budou chtít zavést přístroj rychle do praxe ve zjednodušené podobě, nebo pokračovat v dalším vývoji. Podrobnosti o tom, s kým výzkumníci jednají, podle Dejneky dosud není možné sdělit.
Tým tento měsíc čeká ještě měření kalibračních křivek v laboratořích, což je podle vědce náročné. Na jejich základě pak zřejmě padne rozhodnutí o další možné úpravě přístroje.
Jádrem biodetekčního systému jsou výměnné biočipy připravované na bázi funkcionalizovaných ultrarezistentních povrchů, které při kontaktu s komplexními biologickými médii neztrácejí rozpoznávací vlastnosti. O vývoji těchto biosenzorů vědci informovali už na jaře.
Postup pro vývoj vysoce citlivého, přenosného přístroje se odvíjel od projektu, který výzkumníci řešili už před koronakrizí. V zakázce pro Policii ČR totiž pracovali na biodetekčním systému pro rychlé odhalení patogenů v potravinách.
Související
Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
Vědci , akademie věd , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Zásoby raket Patriot se tenčí. Na obzoru je unikátní trilaterální dohoda
před 1 hodinou
Ohnivé peklo o síle atomových bomb. Požáry v Evropě jsou největší v historii, vytváří vlastní bouřky
před 2 hodinami
Desetimetrový kráter v Polsku způsobila ruská střela
před 3 hodinami
V Polsku zněly sirény, do vzduchu vzlétly F-16. Neznámý objekt po sobě nechal desetimetrový kráter
před 3 hodinami
Rusko provedlo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Mezi mrtvými jsou i děti
před 5 hodinami
Tropické počasí prohloubí opakující se problém
včera
Kavinsky rozesmutnil Francii. Smrt producenta komentoval i Macron
včera
Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun
včera
Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz
včera
Turek nepřikročí k žalobě na prezidenta. Důvodů je hned několik
včera
Češi se s Knížákem rozloučí v příštím týdnu. Pohřeb s poctami bude v Praze
včera
Nejtragičtější letecká havárie v Československu se stala před 50 lety
včera
Podruhé za léto může být 40 stupňů. Diví se i meteorologové
včera
Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka
včera
Sánchez: Nacházejících 12 hodin bude pro Španělsko klíčových
včera
Válka, kterou nikdo nechtěl. Saúdská Arábie se půl roku snažila vyhnout konfliktu s Íránem, nepovedlo se
včera
Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii
včera
Zemřel oscarový písničkář Glen Hansard, autor hitu Falling Slowly
včera
Německo se řítí do politického chaosu. Klíčový Merzův člověk obešel zákony, pořídil si dítě z USA
včera
Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy
Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.
Zdroj: Libor Novák