Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

OKD bojuje proti šíření koronaviru, chystá preventivní testování zaměstnanců

Koronavirus v Německu a Polsku: Počty nově nakažených prudce rostou

V Německu se za poslední den koronavirem nakazilo 1147 lidí, což je nejvyšší denní nárůst od 7. května.

Hygienici nabírají posily. Nemusí to stačit, připouští šéfka těch pražských

Krajské hygienické stanice neponechávají nic náhodě a připravují se na možný nástup druhé vlny epidemie koronaviru, která se zřejmě sejde se sezónou respiračních onemocnění. Uchýlily se k postupnému vypisování nových výběrových řízení pro epidemiology a jiný odborný personál.

Epidemie v Moravskoslezském kraji na ústupu? Počet nově nakažených výrazně klesl

V Moravskoslezském kraji přibylo ve čtvrtek 30 lidí nakažených koronavirem. Proti středě jde o víc než poloviční pokles, když středeční nárůst představoval 75 případů. Celkem v regionu od počátku pandemie onemocnělo 4782 lidí.

Obchodní řetězce se vracejí k rouškám. Zákazníků se povinnost zatím netýká

Pokladní a zbytek personálu některých supermarketů budou muset z důvodu rozhodnutí vedení mít opět zakrytá ústa i nos, tedy nosit roušky. Jedná se o reakci na rostoucí počet nově potvrzených případů infekce novým typem koronaviru v Česku. Vyjma lokálních ohnisek se ale toto opatření netýká nakupujících.

Slovinsko opět zavádí pro Čechy povinnou karanténu, tranzit je možný

Slovinsko v noci znovu zařadilo Česko mezi středně rizikové státy z hlediska rizika nákazy koronavirem. Po vstupu do země je pro Čechy až na výjimky povinná dvoutýdenní karanténa. Pokud zemí jen projíždějí, omezení se na ně nevztahuje, tranzit ale nesmí přesáhnout 12 hodin, informovalo na webu české ministerstvo zahraničí.

V Česku stále přibývá přes 200 nových případů covidu denně. Které okresy jsou bez nákazy?

V Česku dál neklesá počet nových případů covidu pod dvě stovky denně. Ve čtvrtek přibylo dalších 215 nakažených. Od vypuknutí epidemie na začátku března byla nemoc potvrzena celkem u 17.740 lidí. Na rozdíl od předchozích dní klesl počet aktuálně nemocných, kterých je nyní 5030. Nejvíce ze všech okresů republiky zůstává šířením nemoci zasaženo Frýdecko-Místecko.

Koronavirem se ve světě nakazilo přes 19 milionů lidí, nejvíc úmrtí připadá na USA

Koronavirem se nakazilo více než 19 milionů lidí na světě a 713.845 pacientů komplikacím provázejícím covid-19 podlehlo.

100 tisíc migrantů se vrátilo z Kolumbie do Venezuely, dopadla na ně koronakrize

Přes 95.000 Venezuelanů, z nichž většina pravděpodobně odešla do Kolumbie v důsledku hluboké ekonomické krizi ve své zemi, se kvůli tíživé situaci v souvislosti s pandemií covidu-19 vrátilo do vlasti. Dalších 42.000 návrat do Venezuely plánuje, uvedl podle agentury DPA ve čtvrtek kolumbijský úřad pro migraci.

Opatření proti covidu: V Los Angeles budou bez vody a proudu ti, kdo pořádají večírky

Starosta amerického města Los Angeles Eric Garcetti povolil tamní policii, aby vypínala dodávky vody a elektrického proudu do domů, kde se v rozporu s opatřeními proti šíření koronaviru konají večírky.

V Mexiku zemřelo přes 50 tisíc lidí s covidem, Brazílie nakoupí "nejslibnější vakcínu"

V Brazílii zemřelo za poslední den dalších 1237 lidí nakažených koronavirem, uvedlo ve čtvrtek tamní ministerstvo zdravotnictví podle agentury Reuters. Celková smrtelná bilance v nejlidnatější jihoamerické zemi činí 98.493. V Mexiku počet smrtelných případů přesáhl 50.000, po Spojených státech a Brazílii je jich nejvíce na světě.

USA zrušily doporučení, aby Američané nejezdili do zahraničí. V případě ČR mají cestu zvážit

Spojené státy ve čtvrtek zrušily celosvětově platné varování před cestami do zahraničí a místo toho vydaly doporučení pro každou zemi zvlášť. V případě většiny zemí, včetně České republiky, americké ministerstvo zahraničí lidem z USA doporučuje, aby cestu zvážili.

Německo zavede povinné testy pro navrátilce z rizikových zemí, přibylo přes 1000 nakažených

Německo zavede od soboty povinné testy na koronavirus pro lidi vracející se z rizikových oblastí. Oznámil to dnes ministr zdravotnictví Jens Spahn. Dosud měli navrátilci možnost jít do dvoutýdenní karantény, nebo se prokázat negativním testem. Země v uplynulých dnech bojuje s nárůstem odhalených případů - za posledních 24 hodin jich přibylo více než 1000, což je nejvíce od května.

Libanon zaznamenal denní rekordní počet nákaz koronaviru

V Libanonu za uplynulých 24 hodin přibylo 255 potvrzených případů koronaviru, což je dosud vůbec největší denní nárůst v zemi. Informovala o tom libanonská agentura NNA, podle níž za den zemřeli s covidem-19 dva lidé. Nemocnice jsou přitom přeplněné po úterním výbuchu v bejrútském přístavu, při němž přišlo o život přes 140 lidí a na 5000 bylo zraněno.

V Belgii dál přibývá nakažených, Brusel chystá povinné roušky

V souvislosti s rostoucím počtem nových případů covidu-19 v Belgii se chystá Brusel nařídit povinné nošení roušek na veřejných místech belgické metropole. Oznámil to dnes předseda bruselské regionální vlády, podle něhož v Bruselu zároveň začnou přísnější kontroly dodržování dosavadních pravidel. Belgické úřady dnes uvedly, že v minulém týdnu vzrostl denní průměr nových případů na 530, což je nejvíce od května. Nárůst zaznamenává i Nizozemsko, jehož premiér Mark Rutte dnes doporučil turistům vyhýbat se rušným čtvrtím Amsterodamu.

U guvernéra Ohia se před setkáním s Trumpem prokázal koronavirus

U guvernéra amerického státu Ohio Mikea De Winea se prokázal koronavirus jen krátce předtím, než se měl na letišti ve městě Cleveland setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten do státu míří kvůli návštěvě továrny na pračky společnosti Whirlpool.

Maroko o měsíc prodloužilo výjimečný stav kvůli koronaviru

Marocká vláda se dnes rozhodla o měsíc prodloužit výjimečný stav, který je v platnosti od poloviny března kvůli šíření pandemie covidu-19. K tomuto rozhodnutí ji přiměl narůstající počet nakažených.

Hygienici opakují testy na covid v prachatické firmě, výsledky by mohly být v pátek

Jihočeští hygienici dnes zahájili opakované testování zaměstnanců prachatické firmy Intica Systems, v níž se před dvěma týdny objevilo ohnisko nákazy koronaviru. Od té doby hygienici zaznamenali čtyři desítky případů covidu-19 navázaných na tuto společnost.

V Praze se přírůstek nakažených covidem třetím dnem drží přes 50

Třetí den po sobě se denní přírůstek nakažených koronavirem v Praze drží kolem padesátky. Za posledních 24 hodin hygienici nahlásili 55 nových případů, ve středu to bylo 54, v úterý 51. V hlavním městě se dosud nemocí covid-19 nakazilo 3438 lidí, 2285 z nich se uzdravilo a 105 zemřelo. Aktuálně nemocných v metropoli je tak nyní víc než 1000, podobně jako na konci dubna.

Ve středu přibylo v Česku 241 nových případů covidu-19

Denní přírůstek potvrzených případů nemoci covid-19 se tento týden v Česku dál drží nad dvěma stovkami, ve středu přibylo dalších 241 nakažených. Za dnešek se zatím objevilo nových 122 nakažených. Od vypuknutí epidemie na začátku března byla nemoc potvrzena celkem u 17.648 lidí.