Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Pacienti nakažení covidem hlásí další příznak. Zaujal i lékaře

Strážník hledal pomoc pro syna s covidem. Nepomohli mu lékaři ani hygiena

Týden po návštěvě nočního klubu Techtle Mechtle se u syna příslušníka městské policie objevily příznaky onemocnění covid-19. Jednalo se zejména o bolesti hlavy, ztrátu čichu a zvýšenou teplotu. Zaměstnanec městské policie zveřejnil na webu svůj příběh, kdy lhostejnost lékařů i hygienické stanice vůči případné nákaze covid-19 mohla mít větší dopad na šíření nákazy, kdyby si městský strážník s rodinou nezajistil testy sám jako samoplátce.

Lidé dělají některé práce zbytečně, míní sociolog. Pandemie podle něj odhalila i další problémy

Celosvětová pandemie covid-19 ovlivnila životy miliónů lidí. Mnoho z nich ztratilo práci, ukázala se propast mezi sociálními vrstvami, lidé mají strach os svůj život. Jak tyto faktory ovlivnily duševní zdraví společnosti a jestli pandemie covid-19 nabídla i nějaká pozitiva se v rozhovoru pro ČT24 zamyslel psychiatr a psychoterapeut Tomáš Rektor a sociolog Jiří Přibáň.

Téměř 18 milionů nakažených a 700 tisíc mrtvých. Pandemie covidu-19 nepolevuje

Desítky tisíc lidí nově nakažených koronavirem a tisíce smrtelných případů hlásí za poslední den nejvíce zasažené země světa. V Latinské Americe a Karibiku si covid-19 vyžádal životy už více než 200.000 lidí, přičemž téměř dvě třetiny z této bilance připadají na Brazílii a Mexiko. Co do počtu mrtvých s koronavirem je tento region po Evropě druhou nejpostiženější částí světa. Přes 50.000 infikovaných přibylo v Indii, epidemická situace se zhoršuje na Filipínách, a v australském státu Viktorie úřady vyhlásily výjimečný stav.

Írán hlásí za den nových 2685 případů koronaviru, nejvíc za měsíc

V Íránu se za posledních 24 hodin potvrdilo 2685 nových případů koronaviru, což je nejvyšší číslo za uplynulý měsíc. Ministerstvo zdravotnictví upozornilo, že situace se nevyvíjí dobře v 25 z 31 provincií země.

Denní počet nových případů nákazy v Polsku klesl o více než 100

V Polsku se za předchozí den potvrdil koronavirus u 548 lidí, což je o 110 méně než o den dříve. Polské ministerstvo zdravotnictví informovalo také o úmrtí dalších deseti lidí. Tento údaj je dvojnásobkem minulé denní bilance. Nejvíce nových případů je stejně jako v minulých dnech ve Slezském vojvodství.

V Latinské Americe a Karibiku je přes 200 000 úmrtí s covidem-19

V Latinské Americe a Karibiku si covid-19 vyžádal životy více než 200.000 lidí. Podle bilance agentury AFP téměř dvě třetiny připadají na Brazílii a Mexiko. Latinská Amerika spolu s karibskou oblastí je tak po Evropě druhou nejpostiženější částí planety.

V Indii opět za den přibylo přes 50 000 nakažených koronavirem

Počet nových potvrzených případů nákazy koronavirem v Indii za 24 hodin znovu přesáhl hranici 50.000. Od začátku epidemie tato země s 1,3 miliardy obyvatel registruje již 1,75 milionu infekcí, což je třetí nejvyšší počet na světě po Spojených státech a Brazílii.

V Rusku dál klesá počet nakažených koronavirem i úmrtí s covidem

Rusko zaznamenalo další pokles denního nárůstu počtu lidí nakažených koronavirem i počtu úmrtí s covidem-19. Dnes tamní krizový štáb ohlásil 5437 nově infikovaných a 70 obětí.

Německo hlásí za poslední den 240 nových nákaz koronavirem

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 240 potvrzených nákaz koronavirem. V posledních dnech denní přírůstek infekcí v zemi přesahoval 800, o víkendu ale bývají čísla nižší.

V australské Viktorii vyhlásili kvůli koronaviru výjimečný stav

Po Novém Jižním Walesu druhý nejlidnatější australský stát Viktorie ohlásil 671 nových případů koronaviru, což je téměř o 300 více než za předchozí den. Jeho premiér Daniel Andrews vyhlásil výjimečný stav a nová opatření omezující pohyb občanů.

V sobotu přibylo nejméně nakažených koronavirem za týden

V sobotu přibylo v Česku nejméně případů nemoci covid-19 za uplynulý týden, testy jich potvrdily 125. O víkendech se méně testuje, je tedy i méně potvrzených nákaz.

Spojené státy hlásí pátý den po sobě přes 60.000 infikovaných

Spojené státy dnes pátý den za sebou oznámily více než 60.000 nově potvrzených případů koronavirové nákazy. S covidem-19 v zemi zemřelo dalších 1051 lidí, uvedla s odvoláním na statistiky Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) agentura AFP.

Brazílie ohlásila dalších 1088 úmrtí s covidem-19 a přes 45.000 nakažených

Brazílie za uplynulých 24 hodin zaznamenala dalších 1088 úmrtí v souvislosti s covidem-19, nákaza koronavirem se nově prokázala u 45.392 lidí. S odvoláním na brazilské ministerstvo zdravotnictví o tom informovala agentura Reuters. Oproti uplynulým dnům jsou obě bilance nižší. Mexiko dnes ohlásilo bezmála 10.000 nových infekcí.

Koronavirus se zdál být poražen, nyní opět bují. Prestižní deník naznačil důvod

NÁZOR - Koronavirus, který byl v Izraeli poražen, nyní opět bují, a to kvůli předčasnému znovuotevření ekonomiky a politickým bojům, tvrdí editorial serveru Washington Post. Prestižní deník proto pokládá otázku, na čem závisí úspěch, či naopak selhání při zadržování nemoci covid-19.

Lék na covid-19 existuje už 50 let, tvrdí vakcinolog

Český vakcinolog Jiří Beran, který si prošel společně se svým synem onemocněním covid-19 tvrdí, že jemu a jeho synovi pomohl lék Isoprinosine. Ten zvyšuje přirozenou obranyschopnost organismu a posiluje jeho imunitní odpověď vůči virovým infekcím a na trh byl uveden již před padesáti lety. Neexistuje však žádná studie, která by účinnost léku potvrdila a podle českých odborníků by lék mohl i uškodit.

Koronavirus se objevil u dalšího amerického zákonodárce

Demokratický člen americké Sněmovny reprezentantů Raul Grijalva, který stojí v čele výboru pro přírodní zdroje, dnes oznámil, že se nakazil novým koronavirem. Jde tak o druhého zákonodárce z této komory Kongresu, jenž o infekci tento týden informoval. Před několika dny testy prokázaly nákazu u Grijalvova republikánského kolegy Louie Gohmerta.

Špiclování kvůli koronaviru? Budoucí náměstek zdravotnictví argumentem vyvrátil další nepravdy

Děkan 1. lékařské fakulty Aleksi Šedo od září nahradí Romana Prymulu na pozici náměstka ministra zdravotnictví. Děkan poskytl rozhovor pro Český rozhlas, v němž mluvil nejen o rapidním nárustu počtu pozitivních případů covid-19 v České republice, ale také o aplikaci eRouška nebo o dostupnosti dat.

Denní nárůst potvrzeného covidu-19 se v Praze dostal po 50

Denní nárůst potvrzených případů koronaviru v Praze se opět dostal pod 50. Za uplynulých 24 hodin přibylo 46 pozitivních testů, o 17 méně než v pátek a zhruba stejně jako ve středu a čtvrtek. Vyplývá to z údajů pražské hygienické stanice k dnešním 18:00.

V Česku je aktuálně nejvíce případů koronaviru od počátku epidemie

S koronavirem se v ČR aktuálně léčí nejvíce lidí od počátku epidemie v březnu, a to 4674. Vyplynulo to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Za pátek přibylo 232 potvrzených případů, za dnešek zatím 66, celkový počet případů nemoci covid-19 tak v Česku dosáhl k číslu 16.640. V souvislosti s nákazou zemřelo 382 lidí, zatím poslední přibyl v pátek.