Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Koronavirus neustupuje, situace se zhoršuje v Evropě i Americe

USA hlásí nejvíce koronavirových úmrtí od konce května

Ve Spojených státech zemřelo v pátek v souvislosti s koronavirem nejméně 1453 osob, což je nejvyšší denní nárůst od 27. května. Celkový počet obětí tak stoupl na 153.882, uvedla agentura Reuters. Počet nakažených se zvýšil nejméně o 66.986 na celkem 4,58 milionu. Spojené státy jsou nejhůře postiženou zemí na světě podle počtu nemocných i úmrtí.

Počet nakažených koronavirem v Německu stoupá. Za den je jich téměř tisíc

V Německu se dál zvyšuje počet nakažených novým typem koronaviru. Za posledních 24 hodin přibylo 955 potvrzených případů infekce, zatímco v pátek to bylo 870 případů a ve čtvrtek 902. V předchozích týdnech se denní bilance držela v Německu až na výjimky mezi 300 a 500 nově nakaženými.

V Berlíně proti koronavirovým omezením demonstrovalo na 15 tisíc lidí

Asi 15.000 lidí vyrazilo do centra Berlína na demonstraci proti restrikcím platným v souvislosti s pandemií nemoci covid-19. Takové shromáždění dělá úřadům starosti kvůli možnému šíření infekce, protože demonstranti mezi sebou nedodržovali bezpečné rozestupy, ani si nenasadili roušky, informují místní média.

Filipíny mají 5000 nových případů nákazy, lékaři volají po karanténě

Téměř 5000 případů nákazy koronavirem přibylo za posledních 24 hodin na Filipínách, což je pro tuto asijskou zemi se 107 miliony obyvatel dosavadní rekord. Počet lidí nakažených od začátku epidemie se tam už blíží 100.000.

Polsko opět hlásí rekordní počet nově nakažených koronavirem

Polsko hlásí další rekordní nárůst počtu případů nákazy novým koronavirem, za uplynulý den je jich 658, o jednoho více než za předchozí den. Nejvíce případů je ve Slezsku, které sousedí s Českou republikou. Ministerstvo zdravotnictví dnes oznámilo, že v souvislosti s koronavirem zemřelo dalších pět lidí.

Obce by mohly dostávat data o nemocných covidem-19

Šéf ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek navrhne, aby starostové obcí s rozšířenou působností jednou týdně dostávali data o počtu nemocných covidem-19 ve svém obvodu. Dušek to dnes řekl ve vysílání Českého rozhlasu Radiožurnál.

Rusko má za den méně nákaz koronavirem i úmrtí, chystá očkování

V Rusku se za uplynulý den potvrdil nový koronavirus u 5462 lidí, na komplikace způsobené onemocněním covid-19 tam pak zemřelo 95 lidí. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo zdravotnictví. Oba údaje jsou nižší než za předchozí den. Ministr zdravotnictví Michail Muraško také oznámil, že masové očkování proti koronaviru by mohlo v Rusku začít v říjnu.

V pátek přibylo 232 případů covidu-19

V Česku v pátek přibylo 232 potvrzených případů nemoci covid-19. To je o něco méně než v předchozích třech dnech, kdy denní nárůsty překračovaly 250.

Mexiko v počtu obětí s covid-19 překonalo Británii

Počet mrtvých s covid-19 v Mexiku stoupl v pátek na 46.688, oznámilo ministerstvo zdravotnictví.

Jak koronavirus dopadá na ekonomiku? Analytik rozebral pochmurná čísla

NÁZOR - Pakliže někdo pochyboval o tom, nakolik koronavirus zasáhl ekonomiku, nyní má k dispozici oficiální čísla, konstatuje ekonom Desmond Lachman v komentáři pro server National Interest. Analytik z think tanku American Enterprise Institute připomíná, že HDP ve Spojených státech zaznamenal nejhlubší čtvrtletní propad od roku 1958.

Rozhovor

Karanténa v Melbourne? Zapříčinil ji pohlavní styk s nakaženými. Lidi trápí i ekonomika, říká pro EZ Kinda

ROZHOVOR – Když jede na chvíli si něco zařídit do své firmy, naskytne se mu neobvyklý pohled: silnice pětimilionového města jsou prázdné i na ulicích není tradiční ryk. Na australské Melbourne zaútočil koronavirus, a tak se jeho obyvatelé musejí vyrovnávat už s druhou karanténou, do níž je hlavní město státu Victorie uvrženo na šest týdnů. „Panují zde přísná opatření. Policie dbá na to, aby lidé nosili roušky, pokud je nemají, dostanou pokutu, stejně jako v případě, pokud chcete neoprávněně vycestovat za hranice města, kde jsou rozmístěna kontrolní stanoviště,“ říká v obsáhlém exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Čechoaustralan Milan Kinda (49) přímo z Melbourne, které je už uzavřené přes tři neděle. Oproti první jarní karanténě už občané neberou obchody útokem. „Tehdy vykupovali i toaletní papír, nyní už nepanikaří. Obyvatelům Melbourne ale vadí, že premiér státu Victorie Daniel Andrews vypnul ekonomiku,“ konstatuje pražský rodák.

Řecko znovu zpřísní pravidla nošení roušek

Řecko tento týden už podruhé zpřísnilo pravidla nošení roušek a od soboty bude vyžadovat zakrytí nosu a úst ve všech vnitřních veřejných prostorech včetně kostelů. Informoval o tom dnes náměstek řeckého ministra civilní ochrany Nikos Hardalias. Podle listu Kathimerini je krok vlády reakcí na rostoucí počet případů nákazy. Dnes ohlášených 78 nově infikovaných je nejvíce od začátku května.

Některé americké státy opět hlásí rekordní nárůsty úmrtí s covidem

Americký stát Florida již čtvrtý den v řadě eviduje rekordní nárůst úmrtí s koronavirem. Nový přírůstek obětí s respiračním onemocněním covid-19 tam činí 257. Informovala o tom agentura Reuters. Rekordní počet nově zemřelých druhý den v řadě hlásí také Mississippi, kde s koronavirem zemřelo dalších 52 lidí.

Svět za den zaznamenal rekordní počet nákaz koronavirem

Ve světě přibylo za den 292.527 potvrzených nákaz koronavirem SARS-CoV-2, což je rekordní počet za 24 hodin od počátku pandemie covidu-19. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zprávu Světové zdravotnické organizace (WHO). Dosud bylo ve světě zaznamenáno 17,3 milionu nakažených koronavirem, který se poprvé objevil loni koncem roku v Číně.

Vakcína proti covidu bude v USA příští rok, věří expert Fauci

Přední člen krizového štábu Bílého domu pro boj s koronavirem Anthony Fauci dnes před zvláštní vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů, jež zkoumá postup vlády prezidenta Donalda Trumpa v boji s koronavirem, vyjádřil naději, že vakcína by mohla být dostupná příští rok. Expert zároveň odmítl proměnit slyšení o boji s pandemii v kritiku protestů proti rasismu, píše agentura Reuters.

EK zajistila 300 milionů dávek vakcíny proti covidu. Bude i pro Česko

Evropská komise díky dohodě s francouzskou farmaceutickou skupinou Sanofi zajistí pro unijní země 300 milionů dávek vyvíjené vakcíny proti covidu-19. Každý z členských států bude mít možnost vakcíny zakoupit v případě, že klinické zkoušky prokážou účinnost a bezpečnost očkovací látky, uvedla dnes komise.

Čína a Vietnam hlásí nejvíc nových případů koronaviru za měsíce

Pevninská Čína zaznamenala během čtvrtka 127 nových případů koronaviru, což je nejvíc od 5. března. Oznámily to dnes podle agentury Reuters místní úřady. Vietnam má první dvě oběti s covidem-19 od začátku pandemie a dnes oznámil celkem 82 případů nákazy za den, tedy nejvíce od konce ledna, kdy se v této asijské zemi objevily první případy. Čína eviduje ke konci 30. července 84.292 výskytů koronavirové nákazy.

Španělsko hlásí nejvíce nově nakažených koronavirem od konce dubna

Španělsko dnes ohlásilo 1525 nových případů nákazy koronavirem, což je nejvíce od konce dubna. Infikovaných podle údajů ministerstva zdravotnictví přibývá zejména v Aragonii, Katalánsku a Madridu. Celkem za uplynulých sedm dní španělské laboratoře provedly přes 14.000 pozitivních testů.

Naprosto klíčový test na covid-19 je předražený. Lékaři bez hranic spouští Kampaň za dostupnost léků

Lékaři bez hranic vyzvali americkou společnost Cepheid, aby alokovala své testy na covid-19 (Xpert Xpress SARS-CoV-2) mezi jednotlivé země spravedlivě a za dostupnou cenu. Společnost Cepheid by neměla na pandemii neférově profitovat a měla by snížit cenu každého testu z nynějších téměř dvaceti amerických dolarů na pět dolarů pro ty nejchudší země světa, uvedli Lékaři bez hranic v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.