Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Cestující z Rumunska čeká od pondělí test, nebo karanténa

Vojtěch dostane nového náměstka. Šedo se děsí slov o "velkém bratrovi"

V Česku se koronavirus opět začíná hlásit o slovo. Děkan 1. lékařské fakulty Aleksi Šedo Univerzity Karlovy nicméně ubezpečuje, že to ještě pořád není tak hrozné, jelikož je těžkých průběhů vyžadujících i případnou hospitalizaci jak po šafránu.

Británie odkládá rozvolnění, pandemie koronaviru opět začala sílit

Británie kvůli vzrůstajícímu počtu případů infekcí nejméně o dva týdny odloží na 1. srpna plánované uvolnění dalších koronavirových restrikcí. S odvoláním na prohlášení premiéra Borise Johnsona o tom informoval zpravodajský server BBC. Johnsonův kabinet v noci na dnešek zároveň zpřísnil opatření proti šíření viru na severu Anglie, kde se nově nesmí setkávat lidé z různých domácnostní.

Navýšení testů na covid-19 se prodraží. Nemocnice potřebují miliony korun navíc

K navýšení kapacit testování na covid-19 budou nemocnice v nově vznikající páteřní síti laboratoří potřebovat zhruba miliony korun na dovybavení přístroji. Další peníze by měly jít na platy zaměstnanců v laboratořích a materiál. Například ve Fakultní nemocnici Motol by nárůst testů na koronavirus ze současných 300 na 1000 za den zřejmě vedl k zastavení vyšetřování ostatních vzorků. Vyplývá to z informací zástupců nemocnic, kteří odpověděli na dotaz ČTK.

Imunitu prý mohou mít i lidé, kteří se s virem nesetkali, naznačuje expert

V Česku už se koronavirem nakazilo přes 16 000 lidí. Poslední dva týdny ukázaly, že počty hlášených případů onemocnění covid-19 rostou. Biochemik Jan Konvalinka ale upozornil, že se to dá hravě překonat za pomocí podpůrných opatření, a že je potřeba jakási zlatá střední cesta mezi alarmisty, kteří šílí, a chřipečkáři, kteří zpochybňují.

Dopis Vojtěchovi. Svaz chce údaje o počtu nakažených v jednotlivých obcích

Svaz měst a obcí (SMO) požádal v dopise adresovaném ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO) a Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) o pravidelné informace o počtu nakažených covidem-19 na území jednotlivých obcí. Starostové podle svazu musí tyto informace nyní zjišťovat z médií či prostřednictvím žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím na krajské hygienické stanici.

Vláda Hongkongu odložila volby, zdůvodnila to šířením koronaviru

Parlamentní volby v Hongkongu, které se měly konat 6. září, budou o rok odloženy. Oznámila to dnes hongkongská vláda, která jako důvod uvedla pokračující šíření koronaviru na tomto autonomním čínském území.

Maďarsko i Slovensko hlásí jen malý nárůst případů koronaviru

Maďarsko dnes ohlásilo 21 nových případů koronaviru za uplynulých 24 hodin. Stejně jako ve čtvrtek tam nikdo na komplikace spojené s covidem-19 nezemřel, takže počet úmrtí zůstává v zemi na 596. Premiér Viktor Orbán považuje současná opatření proti šíření nákazy za dostatečná.

V Německu přibylo 870 nových případů koronaviru, rekord oznámilo Polsko

V Německu za poslední den přibylo 870 nových případů nákazy koronavirem. Přírůstek infekcí byl podobně vysoký i ve čtvrtek, kdy země ohlásila 902 nových potvrzených případů. V předchozích týdnech se německá denní bilance držela až na výjimky mezi 300 a 500 nově nakaženými.

Ruské vakcíně experti nedůvěřují. Srovnání se slavným letem do vesmíru pokulhává

Dvě desítky vakcín proti covidu-19 z celého světa postoupily do klinického testování. Nejslibnější se v současné době zdá vakcína z Oxfordské univerzity ve Velké Británii, která neměla žádné zásadní vedlejší účinky, proto byla spuštěna další fáze klinických studií. Jenže Rusko má v úmyslu být první zemí na světě, která očkování schválí. Podle expertů však neexistují důkazy o její účinnosti.

V jihlavském Alzheimercentru začala pomáhat armáda, má zůstat dva týdny

Se zajištěním provozu jihlavského Alzheimercentra postiženém nákazou covidem-19 dnes začíná pomáhat 15 vojáků. Podle dosavadních předpokladů by měli zůstat dva týdny. Nákaza se v domově se zvláštním režimem prokázala minulý týden, čtyři senioři podle krajských hygieniků od té doby zemřeli. Centrum shánělo na výpomoc brigádníky.

Rusko hlásí 5482 nově nakažených, zemřelo dalších 161 pacientů s covidem-19

V Rusku za poslední den přibylo 5482 nakažených koronavirem, čímž celková bilance dosáhla 839.981 infikovaných. Na komplikace doprovázející nemoc covid-19 zemřelo již 13.963 osob, z toho 161 lidí v posledních 24 hodinách.

Až stokrát větší množství viru. Malé děti mohou být dle studie velmi infekční

Odborníci se shodují, že malé děti jsou mnohem více infekčnější z hlediska nákazy nového typu koronaviru. Studie JAMA Pediatrics uvedla, že ratolesti do pěti let vykazují deseti až stonásobně větší množství koronaviru než jejich starší vrstevníci a dospělí. Nové poznatky přicházejí v době, kdy americký prezident Donald Trump uvedl, že by chtěl co nejdřív otevřít školy a školky.

Ruský novinář Safronov koronavirus nemá, míří zpět do cely

Nákaza koronavirem u bývalého ruského novináře Ivana Safronova, obviněného z vlastizrady kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou, se neprokázala. Míří proto z izolace zpět do své vězeňské cely. Informovala o tom dnes agentura Interfax s odvoláním na ruskou ombudsmanku.

Uzavření škol v USA zachránilo 40 tisíc životů, naznačila studie

V současné době je v USA detekováno téměř pět miliónů pozitivních případů covid-19. Nákaza se nekontrolovatelně šíří napříč celými Spojenými státy, a protože se blíží nový školní rok, politici i pedagogové řeší, jestli znovu školy otevřít nebo je nechat ještě uzavřené. Nová studie zjistila, že uzavření škol zachránilo život více než 40 000 Američanům.

Covid-19 se v domově důchodců v Černožicích nešíří, prokázalo druhé kolo testů

Ani druhé kolo testů na koronavirus v krajském Domově důchodců v Černožicích na Královéhradecku šíření nákazy v zařízení neprokázalo. Plošné testování 73 zaměstnanců domova seniorů a stovky klientů krajského zařízení se uskutečnilo ve čtvrtek, sdělili dnes ČTK zástupci hejtmanství.

Koronavirus: Nárůst počtu případů v Česku zpomalil

Nárůst počtu potvrzených případů nemoci covid-19 ve čtvrtek v Česku mírně zpomalil. Přibylo 252 případů na celkových 16.342 od začátku epidemie v republice. V předchozích dvou dnech nárůsty přesahovaly 270 nakažených. Ve čtvrtek také stoupl počet zemřelých lidí s covidem-19, a to o dva na 379.

V USA přibylo 58 tisíc nakažených, nemoc covid-19 prodělal další známý herec

Ve Spojených státech za den přibylo nejméně 67.783 případů nakažlivého onemocnění covid-19 a 1183 souvisejících úmrtí. Dohromady už supervelmoc eviduje 4,51 milionu nakažených a 152.383 obětí, což je v obou statistikách nejvíc na světě.

V Brazílii přibylo téměř 58 tisíc nakažených. Bolsonaro má stále zdravotní potíže

Brazílie za posledních 24 hodin zaznamenala dalších 57.837 potvrzených případů koronavirové nákazy a 1129 souvisejících úmrtí. Obě čísla jsou nižší než předchozí den, kdy byla rekordní. Mexiko hlásí 7730 nově potvrzených případů infekce a 639 obětí.

Co čeká světovou ekonomiku? Profesor poukázal na klíčové faktory

NÁZOR – Vývoj na finančních trzích a důvěra investorů v budoucnost nám mohou hodně napovědět o nadcházejícím ekonomickém zotavení, konstatuje David McMillan v komentáři pro server National Interest. Profesor z University of Stirling tyto ukazatele považuje za důležité na pozadí překonávání koronavirové pandemie.