Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Koronavirem se ve světě nakazilo už přes 17 milionů lidí

Testy v prachatické firmě skončily, pozitivních je zatím 6 lidí

Hygienici dokončili testování na koronavirus asi 350 zaměstnanců firmy Intica Systems v Prachaticích. Zatím znají výsledky dvou třetin, pozitivních z toho je šest lidí. Výsledky ostatních budou v pátek. Za dnešek zaznamenali hygienici v kraji 20 nových výskytů nemoci covid-19, vedle pracovníků prachatické firmy u tří mladých hokejistů i u člověka, který se vrátil z Chorvatska. ČTK to dnes řekly ředitelka jihočeské krajské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová a epidemioložka krajské hygienické stanice Jitka Luňáčková.

Amsterodam a Rotterdam nařídí roušky v zalidněných místech

Nizozemská města Amsterodam a Rotterdam dnes oznámila, že od 5. srpna zavedou povinnost nošení roušek v hustě zalidněných místech. Týká se to podle francouzského deníku Le Figaro mimo jiné i slavné amsterodamské čtvrti červených luceren. Obě města opatřením chtějí omezit šíření koronavirové nákazy. Přijala ho den poté, co nizozemská vláda usoudila, že není nutné zavádět povinnost nošení roušek v celé zemi a dala volnou ruku v přijímání takových opatření regionálním úřadům.

Británie se obává druhé vlny pandemie. Nebude váhat s uvalením karantény, říká ministr

Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock dnes prohlásil, že se obává nové vlny pandemie covidu-19 v Evropě a že britská vláda nebude váhat s novým zavedením karanténních opatření, pokud to bude nutné k zastavení šíření nákazy v zemi. Uvedla to agentura Reuters.

Letecká společnost Air France-KLM kvůli koronaviru ve ztrátě

Letecká společnost Air France-KLM se ve druhém čtvrtletí propadla do ztráty 1,55 miliardy eur (40,7 miliardy Kč), protože koronavirová krize ochromila globální leteckou přepravu. Ve stejném období loni aerolinky vykázaly provozní zisk 423 milionů eur. Oznámila to firma v dnešním prohlášení.

V Itálii přibylo 386 nakažených, o stovku více než o den dříve

V Itálii se za posledních 24 hodin potvrdilo 386 případů nákazy koronavirem, což je o stovku více než o den dříve. Informovala o tom dnes italská tisková agentura ANSA s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví. ANSA také uvedla, že za poslední den bylo provedeno o pět tisíc testů více.

Ve Francii za poslední den přibylo 1377 nakažených koronavirem

Ve Francii za posledních 24 hodin přibylo 1377 případů koronavirové nákazy. Téměř se tak vyrovnala středeční bilance 1392 infikovaných, která byla nejvyšší za více než měsíc. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na francouzské ministerstvo zdravotnictví.

Na Vysočině se potvrdil covid u dalších šesti lidí, jeden zemřel

Na Vysočině evidují krajští hygienici aktuálně 147 nemocných s covidem-19. Od středečního odpoledne testy prokázaly onemocnění u dalších šesti lidí z kraje, po dvou z Jihlavska, Pelhřimovska a ze Žďárska. V souvislosti s covidem zemřel další klient jihlavského Alzheimercentra. Od víkendu už to je čtvrté úmrtí v tomto zařízení. Onemocněla i praktická lékařka na Jihlavsku.

Německo hlásí 902 nově nakažených, nejvíce za poslední týdny

Německo zaznamenalo za poslední den 902 nových případů koronavirové nákazy. Je to nejvyšší denní bilance od května, nepočítá-li se červnová lokální infekční erupce na jatkách v Severním Porýní-Vestfálsku. Dnes o tom informoval berlínský Institut Roberta Kocha (RKI), který současně varoval před možným příchodem druhé vlny epidemie. Celkem již Německo eviduje 207.828 infikovaných a 9136 obětí s nemocí covid-19, z toho šest v posledních 24 hodinách. Z nemoci se dosud vyléčilo 191.800 lidí.

Denní nárůst nových případů covidu v Praze se drží pod padesátkou

Denní nárůst nových případů koronaviru v Praze se druhý den drží pod padesátkou. Za uplynulých 24 hodin přibylo 47 pozitivních testů, o tři více než ve středu. V úterý to bylo rekordních 101 případů. Celkem se v hlavním městě od začátku epidemie nakazilo 3092 lidí, z nichž 2118 se už vyléčilo a 104 zemřelo.

Tunisko může Čechům nahradit zájezdy do Egypta a Turecka

Zájezdy do Tuniska mohou podle cestovních kanceláří částečně nahradit zatím nedostupný Egypt a Turecko. Dovolená v Tunisku je vyhledávána především Čechy, kteří chtějí dovolenou strávit v resortu, užít si hotelových služeb a nabídky all inclusive. ČTK to řekl místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež a zástupci CK. Exim Tours i Fischer zařadí pobyty do nabídky v krátké době, klienti budou moci do Tuniska odlétat od poloviny srpna, uvedli mluvčí CK.

Vláda nechystá ekonomická omezení pro červené regiony, říká Babiš

Vláda neplánuje zavádět ekonomická omezení pro regiony, které se na tzv. semaforu rizika šíření koronaviru ocitnou v nejzávažnější, tedy červené skupině. Premiér Andrej Babiš (ANO) to dnes řekl v rozhovoru pro Českou televizi. Uvedl také, že kraje dostanou před zveřejněním mapy prostor, aby proti klasifikaci vznesly své případné výhrady.

Covid-19: Počet případů nákazy v Česku přesáhl 16 tisíc

Počet případů nemoci covid-19 v Česku od začátku epidemie k dnešku přesáhl 16.000. Za středu přibylo 278 potvrzených případů a dnes dalších 139. Od začátku epidemie se tak novým koronavirem nakazilo 16.229 lidí. Středeční nárůst byl druhý nejvyšší denní nárůst od června. Nových případů nákazy bylo o tři více než v úterý a jen o jeden méně než při rekordním růstu minulý pátek.

Většina nakažených ve Španělsku nemá příznaky a jsou mladší

I přes vyšší nárůsty počtů nakažených koronavirem ve Španělsku se nynější epidemická situace výrazně liší od vývoje, který zažívala tato země v březnu a dubnu. Řekl to dnes podle místních médií španělský ministr zdravotnictví Salvador Illa v parlamentu. Jako důvody uvedl to, že většina nakažených je asymptomatických, je výrazně nižší věkový průměr infikovaných a více se testuje.

Hasičům v ČR přibylo výjezdů, i kvůli koronaviru a počasí

Hasičům v ČR v letošním prvním pololetí přibylo výjezdů. Od ledna do konce června zasahovali u 73.202 událostí, meziročně jich bylo o osm procent více a zároveň nejvíce ve sledovaném období za uplynulých pět let. Na nárůstu se podílely především výjezdy k technickým haváriím a ostatním mimořádným událostem, které souvisely zejména s epidemií koronaviru. Vedle toho byli hasiči voláni k pomoci při vichřicích a bleskových záplavách, které zemi letos zasáhly. Vyplývá to ze statistiky hasičů, kteří ji dnes poskytli ČTK.

Česko v pondělí zařadí Tunisko mezi bezpečné země

Česko v pondělí zařadí Tunisko na seznam bezpečných zemí. Turisté z obou států tak už nebudou při cestě ani při návratu potřebovat negativní test na covid-19, uvedl dnes na twitteru ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Negativní testy budou muset předkládat pouze Tunisané, kteří do Česka přijedou za prací.

Čína obviňuje USA, že vyvolávají novou studenou válku

Spojené státy vyvolávají novou studenou válku, protože někteří politici hledají obětního beránka, aby posílili svou domácí podporu před nadcházejícími americkými prezidentskými volbami. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil čínský velvyslanec v Británii Liou Siao-ming. Řekl také, že Británie nemá budoucnost, pokud se bude snažit odklonit od Číny.

Covid-19: Na Ukrajině přibyl rekordní počet nakažených, nemoc se dál šíří i v Rusku

Na Ukrajině přibylo za poslední den rekordních 1197 nových případů nákazy covidem-19, uvedla dnes ukrajinská rada bezpečnosti a obrany.

Koronavirus: Indie a Austrálie mají rekord v počtu nově nakažených, potíže v Japonsku

Indie a Austrálie zaznamenaly za posledních 24 hodin rekordní přírůstky počtu lidí, u nichž se potvrdila nákaza koronavirem. V Indii, která má 1,3 miliardy obyvatel, přibylo poprvé více než 50.000 případů za den a počet prokázaných infekcí od začátku epidemie tak dosáhl téměř 1,6 milionu.

Obrana navrhuje státní vyznamenání pro Šnajdárka, je "architektem" chytré karantény

Ministerstvo obrany navrhuje hlavního architekta tzv. chytré karantény plukovníka Petra Šnajdárka na udělení státního vyznamenání. Ocenit tak chce jeho zásluhy za přípravu systému, který má pomoct zvládnout krizi kolem šíření nového koronaviru. Vyplývá to z vládního materiálu, který má ČTK k dispozici.