Koronavirem se ve světě nakazilo už přes 17 milionů lidí

Koronavirem se po celém světě nakazilo už přes 17 milionů lidí, vyplývá ze statistik americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU). Více než polovina všech případů přitom připadá na tři země - Spojené státy, Brazílii a Indii. Tato trojice, ale i řada dalších evidují rekordní denní přírůstky nakažených. Velké evropské země jako Německo, Francie či Británie hlásí měsíční maxima. Mrtvých je celosvětově podle JHU přes 667.000.

V USA, které pandemie zasáhla nejhůře, ve středu zemřelo dalších 1267 lidí s covidem-19. Celková bilance úmrtí překročila 150.500. Nově se nakazilo více než 68.000 lidí, celkem země eviduje přes 4,4 milionu infekcí.

Rekordní denní přírůstek bezmála 70.000 nakažených ohlásila také Brazílie, který zároveň registrovala rekordní nárůst úmrtí s covidem-19 - během jediného dne 1595. Testy nákazu v Brazílii dosud prokázaly u více než 2,5 milionu lidí, z nichž od začátku nynější pandemie 90.134 zemřelo.

V Indii, která je s bezmála 1,6 milionu infekcí třetí nejhůře zasaženou zemí na světě, přibylo poprvé více než 50.000 případů za 24 hodin. Zatímco ve velkých městech jako Dillí či Bombaj se situace zlepšuje, na indickém venkově počet nakažených rychle roste. Počet úmrtí na komplikace spojené s infekcí se v zemi za den zvýšil o 775 na téměř 35.000.

Výrazný nárůst případů hlásí i Německo, kde za poslední den evidovali 902 nově nakažených. Je to nejvyšší denní bilance od května, nepočítá-li se červnová lokální infekční erupce na jatkách v Severním Porýní-Vestfálsku. V posledních týdnech se německá denní bilance držela stabilně mezi 300 a 500 nově nakaženými. Berlínský Institut Roberta Kocha varoval před možnou druhou vlnou epidemie. Celkem již Německo eviduje 207.828 infikovaných a 9136 obětí s covidem-19.

Ve Francii za poslední den přibylo 1377 případů nákazy. Téměř se tak vyrovnala středeční bilance, která byla nejvyšší za více než měsíc. Celkový počet infikovaných podle úřadů vzrostl na 185.196, JHU nicméně vlivem odlišné metodiky uvádí 222.469 nakažených. S covidem-19 zemřelo ve Francii již 30.254 osob. Na jednotkách intenzivní péče je momentálně 381 lidí s covidem-19, což je první nárůst za posledních 16 týdnů. Jedním ze současných ohnisek nákazy ve Francii je bretaňské přímořské letovisko Quiberon, kde se infekce potvrdila již u 72 osob.

Měsíční maximum dnes registrovala také Británie, kde za poslední den přibylo 846 nakažených. Za poslední dva dny se jedná o třetinový nárůst. S covidem-19 zemřelo dalších 38 lidí, čímž se celková bilance obětí zvýšila na 45.999. V zemi se 67 miliony obyvatel se nákaza dosud potvrdila u 302.301 lidí. Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock prohlásil, že se obává nové vlny pandemie covidu-19 v Evropě a že britská vláda nebude váhat s novým zavedením karanténních opatření, pokud to bude nutné.

V Rusku přibylo dalších 5509 infikovaných osob a 129 pacientů zemřelo. Zatímco počet nakažených v porovnání s předchozím dnem stoupl o více než 500 případů, počet obětí naopak klesl ze 169, které země ohlásila ve středu. Na Ukrajině přibylo za poslední den rekordních 1197 nových infekcí; celkový počet nakažených přesáhl 69.000 a zemřelo 1673 lidí. Nejvíce nových případů přibývá ve Lvovské oblasti, v hlavním městě Kyjevě a v Ivano-Frankivské oblasti.

Také Polsko dnes ohlásilo rekordní přírůstek nových případů koronaviru - za uplynulý den 615. Ministerstvo zdravotnictví informovalo také o dalších 15 úmrtích s covidem-19. Úřady zvažují obnovu karantény pro lidi vracející se z některých zemí, kde znovu začalo případů přibývat.

Související

Donald Trump Komentář

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Zaútočili jsme, protože Írán vyvíjí rakety schopné zasáhnout USA. Podle rozvědky to není pravda, tvrdí CNN

Americký prezident Donald Trump ve svém prvním vyjádření k sobotním vojenským úderům proti Íránu prohlásil, že Teherán vyvíjí rakety, které by „brzy mohly zasáhnout americkou vlast“. Toto tvrzení, které zaznělo ve videu na sociálních sítích i během úterního projevu o stavu Unie, však podle zdrojů stanice CNN není podloženo aktuálními poznatky amerických zpravodajských služeb.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Brazílie nemoci zdraví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

před 5 hodinami

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

před 6 hodinami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 7 hodinami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 7 hodinami

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 8 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 9 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 10 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 11 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 12 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 13 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 14 hodinami

včera

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy