Británie se obává druhé vlny pandemie. Nebude váhat s uvalením karantény, říká ministr

Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock dnes prohlásil, že se obává nové vlny pandemie covidu-19 v Evropě a že britská vláda nebude váhat s novým zavedením karanténních opatření, pokud to bude nutné k zastavení šíření nákazy v zemi. Uvedla to agentura Reuters.

Británie za posledních 24 hodin zaznamenala bezmála 850 nakažených, nejvíce za uplynulý měsíc.

"Obávám se druhé vlny. Myslím, že můžeme pozorovat, že se druhá vlna začíná valit napříč Evropou a musíme udělat vše, co můžeme, abychom jí zabránili v dosažení našich břehů, abychom se s ní poprali," řekl ministr v rozhovoru pro Sky News.

Británie za poslední den zaznamenala 846 nakažených, což je nejvíce od 28. června, kdy úřady registrovaly 901 případů. Za poslední dva dny se jedná o třetinový nárůst: ve středu přibylo 763 infikovaných, zatímco v úterý 581. S nemocí covid-19 zemřelo za posledních 24 hodin dalších 38 lidí, čímž se celková bilance obětí zvýšila na 45.999. V zemi se 67 miliony obyvatel se nákaza dosud potvrdila u 302.301 lidí.

Británie minulý týden nařídila 14denní izolaci lidem přijíždějícím ze Španělska. Podle Hancocka však rostou počty nově nakažených i v dalších zemích, kterých se zatím tato britská omezení netýkají. Neuvedl však žádnou jmenovitě, zmínil pouze Francii. "A není to jen Španělsko... ale jsou tu další země, kde také rostou počty případů. A jsme naplno odhodlaní učinit vše, co můžeme, abychom naši zemi ochránili," pokračoval ministr s tím, že by se v příštích dnech mohly ke Španělsku připojit i jiné země.

Hancock podle Reuters rovněž řekl, že úřady uvažují o tom, že by zkrátily dobu, po kterou musí lidé přijíždějící ze Španělska pobývat v karanténě, ale že takovou změnu neoznámí v bezprostřední budoucnosti.

Britské úřady přitom dnes prodloužily ze sedmi na deset dní období izolace, které vyžadují od Britů se symptomy covidu-19. Britská média nyní spekulují, že by se karanténa pro osoby přijíždějící ze zemí považovaných Londýnem za rizikové mohla také zkrátit právě na deset dní.

"Dokud nebude provedení takové změny naprosto bezpečné, tak ji neučiníme. Nebudeme v tomto ohledu nic měnit několik dalších dní," dodal s tím, že se však na oznámení změn některých opatření skutečně chystá.

Počet nových případů nákazy v Británii podle Hancocka přestal klesat a je přinejlepším konstantní, za čímž podle něj stojí četnější společenský kontakt po uvolnění restrikcí.

Související

Více souvisejících

Matt Hancock (britský politik) Velká Británie Španělsko cestování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Los Angeles

Jsme Trumpův experiment. Nepokoje vyprovokoval Bílý dům, tvrdí vedení Los Angeles

Los Angeles čelí největší vlně občanských nepokojů od počátku pandemie. Jejich bezprostřední příčinou byly rozsáhlé razie imigrační agentury ICE, které proběhly v pátek po celém městě. Podle starostky Karen Bassové ale za současnou krizí stojí více než jen samotné zatýkání. Obviňuje Bílý dům z cíleného vyvolávání chaosu a porušování pravomocí místní samosprávy.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fotbal, ilustrační fotografie

Trunda o konci Ivana Haška neuvažuje. Musel se však distancovat od „berbrovce“ Hořejšího

Vysoká prohra v Chorvatsku 1:5 nebude pro kouče Ivana Haška znamenat konec jeho působení ve funkci trenéra české fotbalové reprezentace. Potvrdil to nový předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) David Trunda, jenž však pověřil realizační tým k vypracování analýzy tohoto neúspěchu, která by měla být následně předložena výkonnému výboru. Vedle budoucnosti Ivana Haška u národního týmu po výprasku v chorvatském Osijeku se však řešila i přítomnost bývalého funkcionáře Jana Hořejšího spojovaného s érou bývalého asociačního místopředsedy Romana Berbra. Trunda se musel od Hořejšího distancovat.

před 1 hodinou

sport

Češi v rámci kvalifikace na fotbalové MS poprvé prohráli. V Chorvatsku poznali na čem jsou

Čeští fotbaloví reprezentanti tušili, že v pondělí večer narazí v rámci kvalifikace na světový šampionát v roce 2026 na nejtěžšího soupeře a vůbec favorita celé kvalifikační skupiny L Chorvatsko. V Osijeku se to potvrdilo, stejně jako to, že Chorvati jsou o několik tříd fotbalově jinde než Češi. Od samotného začátku bylo vidět, že se po většinu zápasu bude hrát prakticky na jednu branku a snad jen v úvodu druhé půle se dá říct, že Češi s Chorvaty hráli vyrovnaně. Po prvním poločase totiž mohli být rádi, že to je pro Chorvatsko jen 1:0 a když pak Souček hlavičkou ve druhé půli vyrovnal na 1:1, vypadalo to, že se Češi nadechují k daleko lepším výkonům. Jenže následovala hrůzná třináctiminutovka, během které Chorvatsko i díky dvěma penaltám zvýšilo na nakonec konečných 5:1. Pro Čechy se tak – i přesto, že i po tomto duelu vedou svou kvalifikační skupinu – komplikuje vidina postupu na MS z prvního místa.

před 2 hodinami

ignis brunensis

Švédsko chce v celé EU zakázat ohňostroje

Švédsko vyzývá Evropskou unii k zásadnímu zpřísnění pravidel pro prodej a distribuci pyrotechniky. Tamní vláda totiž varuje, že organizovaný zločin čím dál častěji využívá ohňostroje jako zbraň.

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump tlačí na Izrael: Ukončete válku v Gaze a přestaňte vyhrožovat Íránu, tvrdí zdroj

Prezident USA Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby ukončil válku v Gaze a přestal hovořit o možném útoku na Írán. Informaci přinesl zdroj obeznámený s pondělním telefonátem obou lídrů. Tlak z Washingtonu sílí v době, kdy Spojené státy usilují o jadernou dohodu s Teheránem a prostřednictvím zprostředkovatelů vedou jednání s Hamásem o příměří. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce po tragickém útoku zakázat sociální sítě dětem do 15 let

Po tragickém útoku ve škole v Nogentu vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron k okamžnému zásahu proti přístupu dětí k nebezpečnému obsahu na internetu. Pokud se do několika měsíců nepodaří na úrovni EU dosáhnout pokroku, Francie podle něj sama zakáže sociální sítě pro osoby mladší 15 let.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Donald Trump

Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější

Prezident Donald Trump 9. června 2025 nařídil nasazení přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty do ulic Los Angeles. Tento krok, podle ministra obrany Peta Hegsetha, přichází jako reakce na „zvýšené hrozby vůči federálním budovám a pracovníkům bezpečnostních složek“. Jde o bezprecedentní eskalaci vojenské přítomnosti ve městě a o demonstraci rozsahu prezidentské pravomoci při nasazování ozbrojených sil na americké půdě.

před 11 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Evropské zbrojovky mají zásadní problém. Neumí nic utajit

V časech, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňuje bezpečnostní závazky Spojených států vůči Evropě a ruský prezident Vladimir Putin nadále jedná nepředvídatelně, se evropské vlády obracejí k jediné možné odpovědi – přezbrojení. Evropská komise proto představila ambiciózní plán: investiční balíček ve výši 800 miliard eur, který má podle slov předsedkyně Ursuly von der Leyenové „rychle a významně navýšit výdaje na obranné kapacity členských států“.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Policie USA

Zákaz vycházení v LA má podle expertů uklidnit situaci. Policie zatýká stovky lidí, popřela použití slzného plynu

V části centra Los Angeles stále platí noční zákaz vycházení, který má podle bezpečnostních expertů přispět ke snížení napětí během demonstrací. Policie pokračuje v hromadném zatýkání, přičemž během úterý bylo zadrženo téměř 200 lidí. V Denveru se mezitím sešli odpůrci imigrační politiky, přičemž policie čelila fámám o použití slzného plynu, které však rázně popřela.

před 13 hodinami

před 15 hodinami

včera

včera

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy