Imunitu prý mohou mít i lidé, kteří se s virem nesetkali, naznačuje expert

"Nejsou hysterická, což je velmi dobře. A dobrá zpráva je, že si vláda a příslušné orgány, zejména ministerstvo zdravotnictví, uvědomují, že situace není dobrá, že se trochu zhoršuje a je třeba zasáhnout,“ chválil prorektor Univerzity Karlovy v rozhovoru pro Český rozhlas Plus akutální opatření, včetně vzniku Rady vlády pro zdravotní rizika a pandemického semaforu.

"Její fungování za poslední půlrok považuji za brilantní. Je tam řada lidí se zahraničními zkušenostmi, umí jazyky, rozumí svému oboru a věci řeší rychle a operativně. Je radost s nimi spolupracovat,“ dodal, že pomoc armády ministerstvu zdravotnictví je dobrým singnálem. Zpočátku byli vedením projektu inteligentní karantény pověření vojáci. Teprve až pak si jej vzal na starost resort zdravotnictví. 

Zda to nakonec nebyla chyba, se ale Konvalinka nevyjádřil. Informoval, že není zrovna nejjednodušší ji tam nechat. Tehdy se to podařilo zejména díky nouzovému stavu, ale za běžné legislativní situace to jen tak nejde. Naštěstí se ale našla cesta. Samotného biochemika překvapilo, že se podařilo nasadit armádu za normálního stavu. 

Krok vpřed

Konvalinka zároveň také ocenil vznik pandemického semaforu, který nazval krokem vpřed. Dle jeho názoru se jedná o docela srozumitelný a relativně jednoduchý systém, kdy bude veřejnost dostatečně informovaná, s čím má počítat, pokud se situace zhorší.

"Myslím, že je správné, že bude záležet na uvážení a inteligentním posouzení hygieniků. To je podle Napoleona, který říkal, že Ústava má být stručná a nejasná. Je dobře, když tam je prostě prostor pro lidi a jejich inteligentní posouzení situace,“ nesouhlasil s kritikou, že nejsou pravidla dostatečně přísná.

"Dokud nebyla jasná obecná centrální pravidla, tak ani nemohly postupovat transparentně. Teď ta pravidla máme, takže bych ji dal šanci. Myslím, že to bude fungovat,“ vyjádřil důvěru hygienickým stanicím.

Co je vlastně chytrá karanténa?

Biochemik taktéž konstatoval, že má nyní jiný názor na chytrou karanténu. "Nejen já, ale i řada dalších se během minulého týdne vyjádřila dost razantně, že chytrá karanténa nefunguje. Nechci se omlouvat, ani to dovolávat, ale záleží na tom, jak definujete chytrou karanténu,“ podotkl.

"Většina lidí včetně mě donedávna za chytrou karanténu považovala systém IT vyhledávání kontaktů, tedy že občan bude mít v chytrém telefonu aplikaci, která informuje, koho během posledních dní potkal a umožní to vytvořit vzpomínkovou mapu," dodal.

Nejedná se ani tak o inteligentní karanténu, ale spíš o komunikaci mezi jednotlivými čtrnácti hygienickými stanicemi, které by měly být propojené centrálním informačním systémem. 

"Já jsem si myslel, že to už tady máme dvacet let, a s hrůzou jsem zjistil, že my to vůbec nemáme. Nejsme v tom ale jediní. A díky obrovské práci lidí kolem iniciativy Covid19CZ, což jsou stovky nadšených programátorů, kteří to dělali zadarmo během prvních měsíců, ty základy systému dnes máme,“ pochvaloval si Konvalinka.

"Nemáme ale ten IT systém na automatické vyhledávání kontaktů. Ale přiznejme si, že to zatím nefunguje v žádné evropské zemi. Myslím, že se u nás plánuje se spuštěním k prvnímu září. Ale aby se do systému zapojila nadpoloviční většina našich občanů, musela by tomu předcházet několikatýdenní intenzivní přesvědčovací kampaň v různých médiích, kampaně ve všech sdělovacích prostředcích s nasazením známých herců. I tak by to ale bylo obtížné,“ poznamenal.

Je třeba se promořit i za cenu lidských životů?

"Nedávno vyšla v Nature zpráva od čínských odborníků, kde se ukazuje, že kromě lidí, kteří mají buněčnou imunitu, protože potkali SARS-CoV-2, jsou i lidé, kteří nikdy nepotkali ten virus, ale přesto mají buněčnou imunitu, která je takzvaně protektivní a chrání je před infekcí virem. Otázkou je, kde ji vzali. Podle jedné hypotézy to jsou běžné lidské koronaviry, které třeba mají děti, když jim teče z nosu. Ty jsou ale antigenně odlišné od nového koronaviru. Ukazuje se, že ti lidé se pravděpodobně potkali se zvířecími koronaviry, vytvořili si proti nim buněčnou imunitu, která funguje i na nový SARS-CoV-2. A takových lidí zase mohou být desítky procent,“ hovořil biochemik o možné kolektivní imunitě.

"Kdyby to byla pravda, tak bychom měli například v Londýně deseti nebo patnáctiprocentní promořenost, kdy podle protilátek jsou ti lidé chránění alespoň na nějakou dobu. Dalších dvacet procent lidí má buněčnou imunitu – potkali virus, nikdy neonemocněli, ale jsou chránění. To jsme na pětatřiceti až čtyřiceti procentech. A jestli další dvacet procent lidí někde potkalo zvířecí retrovirus, tak by to možná mohlo znamenat, že máme nadpoloviční většinu lidí, kteří už jsou chráněni, a blížíme se ke kolektivní imunitě," uzavřel.

Dále ještě také poznamenal, že nejde pouze o jednu publikaci, nýbrž o několik pozorování buněčné imunity. Pokud by se to zakládalo na pravdě, pak bychom se díky promoření dostali ke kolektivní imunitě dřív než k očkování, což by ale mělo za následek úmrtí tisíců lidí.