Naprosto klíčový test na covid-19 je předražený. Lékaři bez hranic spouští Kampaň za dostupnost léků

Lékaři bez hranic vyzvali americkou společnost Cepheid, aby alokovala své testy na covid-19 (Xpert Xpress SARS-CoV-2) mezi jednotlivé země spravedlivě a za dostupnou cenu. Společnost Cepheid by neměla na pandemii neférově profitovat a měla by snížit cenu každého testu z nynějších téměř dvaceti amerických dolarů na pět dolarů pro ty nejchudší země světa, uvedli Lékaři bez hranic v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

Ve chvíli, kdy země jen s obtížemi řeší případy pacientů s podezřením na COVID-19, jsou přesné a rychlé diagnostické testy pro zvládnutí pandemie nezbytné. „Kdyby společnosti jako Cepheid urgentně a za dostupnou cenu zpřístupnily své testy ve všech zemích, mohlo by být zachráněno mnoho životů,“ uvedl lékař Greg Elder, koordinátor zdravotnických aktivit Kampaně za dostupnost léků (Access Campaign) Lékařů bez hranic.

“Big companies such as @CepheidNews should also bear the responsibility to share technologies, data and know-how on a mandatory basis with the right to use and produce to benefit producers in developing countries.” MSF's Candice Sehoma in @SpotlightNSP?https://t.co/0EQKVeNxzc

— MSF Access Campaign (@MSF_access) July 31, 2020

Cepheid nastavil cenu diagnostického testu pro 145 rozvojových zemí na 19,80 dolaru za kus, přičemž mezi tyto země patří i nejchudší státy světa, kde lidé musí vyžít s méně než dvěma dolary na den.

Vývoj testu Xpert Xpress SARS-CoV-2, který vyvinula společnost Cepheid, finančně podpořila částkou 3,7 milionu dolarů americká vláda z veřejných peněz, a to skrze Úřad pro pokročilý výzkum a vývoj v biomedicíně (BARDA).

Navíc jde o test vyhodnocovaný stejným zařízením, které se běžně využívá u testů na tuberkulózu. Analýza nákladů na výrobu testu na tuberkulózu od společnosti Cepheid, kterou provedli Lékaři bez hranic a další aktéři, ukázala, že jeho cena při výrobě ve velkých objemech činí při pouhé tři dolary. Firma by tedy měla zisk i v případě, kdyby jeden test prodávala za pět dolarů.

Analýza také ukázala, že u těchto testů neexistují žádné podstatné rozdíly, pokud jde o nemoc virového nebo bakteriálního původu, které by podstatné rozdíly v cenách diagnostických testů v případě odlišných chorob odůvodňovaly.

Teď není vhodná doba nastavovat cenu podle toho, co trh unese

Lékaři bez hranic proto vyzvali Cepheid, aby významně snížil cenu testů, a to tak, aby nepřevyšovala sumu pěti amerických dolarů.

„Teď není vhodná doba nastavovat cenu podle toho, co trh unese. Tento test je naprosto klíčový a pokud chceme zvládnout tuto globální zdravotnickou krizi, musí být dostupný za pět dolarů za kus pro všechny lidi, kteří ho naléhavě potřebují,“ podotkla Sharonann Lynch, poradkyně Kampaně za dostupnost léků.

V březnu 2020 Cepheid obdržel mimořádné oprávnění od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv k použití svého diagnostického testu na COVID-19, jenž je vhodný pro testování v místě péče o pacienta, a výsledky jsou známy za méně než hodinu.

Ve stejném měsíci Světová zdravotnická organizace (WHO) založila se svými dalšími partnery takzvané Konsorcium diagnostiky, jež má podpořit férovou a rychlou dostupnost zdravotnických prostředků a diagnostiky souvisejících s COVID-19 pro nízko či středně příjmové země. Konsorcium zajistilo závazky na objednávky na čtyři měsíce od největších výrobců diagnostických testů (Abott, Cepheid, Roche a Thermo Fisher). Podle konsorcia však představovala velikost závazku společnosti Cepheid pouze jednu třetinu její výrobní kapacity na výrobu diagnostických testů na COVID-19. Výsledkem je, že nebyla naplněna ani polovina objednávek od států skrze konsorcium. Konsorcium a společnosti, mezi něž patří i Cepheid, se mají znovu sejít, aby vyjednaly objemy zásobování a ceny na období dalších čtyř měsíců (od září do prosince 2020).

„Při této zuřící pandemii mají bohatší státy při nákupu zdravotnických prostředků pro boj s COVID-19 obrovskou výhodu nad ostatními. Mohou je využít první. Hluboce nás znepokojuje, že lidem v mnoha zemích s omezenými zdroji budou klíčové diagnostické testy odepřeny. Je potřeba, aby Cepheid udělal správný krok a garantoval spravedlivé alokování a dostupnost svých testů na COVID-19 Konsorciu diagnostiky. Tím pomůže zemím, které by jinak zůstaly mimo bilaterální dohody. Nikomu by neměl být odepřen přístup (k testům) na základě toho, odkud pochází anebo kolik vydělává,“ dodala  Sharonann Lynch.

Související

Více souvisejících

Lékaři bez hranic Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Mistři světa slavili s fanoušky na Staroměstském náměstí. (27.5.2024)

Čeští hokejisté odletěli do dějiště šampionátu. Ještě v Praze poprvé s týmem trénoval Pastrňák

Česká hokejová reprezentace už odletěla do Dánska, kde bude od pátku 9. května hrát základní skupinu B. V ní se postupně utká se Švýcarskem, Norskem, Dánskem, Maďarskem, Kazachstánem, Německem a USA. První zápas hraje hned v první hrací den od 16:20, proto už v úterý byl vidět celý tým na ruzyňském letišti, z jehož terminálu 3 odletěli hráči stejným letadlem jako švýcarský tým, který se poslední víkend v Brně zúčastnil Českých hokejových her.

před 45 minutami

Indická armáda, ilustrační fotografie.

Evakuace či sestřely stíhaček. Konflikt mezi Indií a Pákistánem v Kašmíru sílí

Ozbrojený konflikt mezi Indií a Pákistánem v oblasti Kašmíru nadále eskaluje. Obě strany hlásí ztráty a pokračují v ozbrojených akcích i výměně palby přes demarkační linii. Pákistánská strana ohlásila sestřelení několika indických stíhaček francouzské výroby. Úřady na obou stranách vyzývají obyvatele z ohrožených oblastí k evakuaci.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno včera

Indické rakety dopadly v Pákistánu

Mimořádná zpráva Indie poslala rakety na Pákistán, ten jí sestřelil stíhačky

Napětí mezi Indií a Pákistánem dramaticky eskalovalo poté, co indické ozbrojené síly v rámci operace „Sindoor“ zaútočily raketami na devět cílů na území Pákistánu a Pákistánem spravovaného Kašmíru. Útok potvrdilo jak indické ministerstvo obrany, tak pákistánská armáda, která incident označila za „zbabělý a hanebný čin“ a přislíbila odvetu ve „vhodný čas a na místě podle vlastního výběru“, uvedl server BBC.

včera

včera

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér

Prezident Spojených států Donald Trump v úterý během setkání s kanadským premiérem Markem Carneyem v Bílém domě znovu prohlásil, že by Kanada měla být začleněna do Spojených států jako 51. stát. Toto prohlášení zaznělo při tiskové konferenci, během níž oba lídři diskutovali o obchodních vztazích, bezpečnosti a budoucnosti společného fungování v rámci aliancí jako NATO.

včera

Velkolepé oslavy konce II. světové války v Moskvě

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?

Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je Den vítězství 9. května jedním z nejdůležitějších státních svátků. Letos však již počtvrté proběhne tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí bez účasti zahraničních státníků a za mimořádných bezpečnostních opatření. Ruské úřady totiž mají obavy, že by Ukrajina mohla tuto událost využít k útoku.

včera

Ilustrační foto

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou

Evropské snahy o zabránění čínskému kapitálu v ovládnutí klíčových evropských technologických firem, zejména v oblastech polovodičů a umělé inteligence, oslabují. Podle návrhu kompromisního znění připravovaného přezkumu pravidel pro kontrolu přímých zahraničních investic (FDI), který získal server Politico, členské státy usilují o změkčení pravidel, jež by je zavazovala k důslednější kontrole zahraničních investic do citlivých odvětví.

Aktualizováno včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování zvolen německým kancléřem. Dnes dopoledne přitom utrpěl nečekaný neúspěch, kdy v prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. 

včera

Ilustrační foto

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Evropská unie se snaží dokončit dlouho odkládaný plán, jak definitivně přerušit energetické vazby na Rusko. A tentokrát sází na pomoc ze strany, která se dosud k tomuto úsilí stavěla zdrženlivě – na šéfy velkých ropných a plynárenských firem, uvedl server Politico.

včera

včera

Česká televize

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová

Rada České televize po necelých třech hodinách jednání rozhodla o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Pro jeho konec hlasovalo 15 ze 17 přítomných radních. Funkci opustí k 7. květnu. Do té doby i po něm povede televizi statutární zástupce generálního ředitele a současný šéf divize Korporátní služby Michal Fila.

včera

včera

Jaderná elektrárna Dukovany

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii

Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, které dočasně zakazuje podpis klíčové smlouvy mezi státní firmou Elektrárna Dukovany II a jihokorejskou společností KHNP, vítězem historicky největšího tendru v Česku na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Reagoval tak na žalobu francouzské energetické společnosti EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle nějž byl tendr v pořádku.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, utrpěl v pondělí 6. května nečekaný neúspěch. V prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. Tento výsledek představuje bezprecedentní událost v dějinách Spolkové republiky Německo.

včera

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi

Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy