Krokodýlové surfují stovky kilometrů po vlnách, zjistili vědci

Brisbane - Australští vědci objevili, že krokodýli mořští jsou schopni urazit stovky kilometrů tím, že surfují na vlnách oceánských proudů. Vědci tak objasnili, proč tento druh krokodýla žije v rozsáhlé oblasti od Thajska až k Austrálii, informuje v úterý server britské televize BBC.

Tým vědců z univerzity v Queensland vedený Hamishem Campbellem označil satelitními vysílači 20 krokodýlů žijících v povodí řeky North Kennedy na severu australského státu Queensland. Během zkoumání osm označených krokodýlů vyrazilo na volný oceán.

Jeden cestoval z ústí řeky až na západní pobřeží poloostrova Cape York v nejsevernější části Queenslandu. Během 25 dní tak urazil 590 kilometrů. Krokodýl k pohybu využíval proudy v zálivu Carpentaria, který odděluje Cape York od Arnhemské země. Tento proud se objevuje pouze v určitém období roku, během letních monzunů.

Jinému krokodýlímu "dobrodruhovi", samci dlouhému 4,84 metru, trvalo jen 20 dní, aby překonal 411 kilometrů z východního pobřeží poloostrova Cape York k řece Wenlock na západním pobřeží poloostrova. Cestou musel strávit čtyři dny v Torresově průlivu oddělujícím Austrálii od Nové Guineje, protože proudy, s jejichž pomocí cestoval, se obrátily. Když se pak vrátily zpět směrem, který potřeboval, krokodýl znovu vyrazil.

"Tito krokodýlové mohou přežít dlouhé období ve slané vodě bez potravy a sladké vody k pití, takže, protože mohou cestovat pouze tehdy, když proudy míří správným směrem, mohou urazit velké vzdálenosti po moři," vysvětluje Campbell. "Ze všech úžasných věcí, které zvířata dokážou, je jednou z nejpozoruhodnějších schopnost některých druhů migrovat na velké vzdálenosti přes impozantní geografické překážky," dodal australský vědec.

Krokodýlové mořští jsou největšími plazy na světě, mohou dorůst až do délky 5,5 metru. Nejsou však dobrými plavci a žijí zejména ve sladké říční vodě. Navzdory tomu, že krokodýlové tráví většinu života ve slané vodě, nejsou považováni za mořské živočichy, protože potravu a vodu k pití získávají na břehu.

Oblast jejich výskytu však zabírá více než 10tisíc čtverečných kilometrů jihovýchodního Tichomoří od Srí Lanky k Fidži a od Thajska k Austrálii. Vědci dlouho nedokázali určit, jak se krokodýlové na jednotlivé ostrovy a kontinenty dostali.

Australští vědci také označili 27 krokodýlů sonary a po celý rok zaznamenávali pomocí podvodních přijímačů jejich pohyb v řece North Kennedy. Jak samci, tak samice podle zjištěných dat pravidelně cestovali více než 50 kilometrů od místa, kde žili. Na cestu k ústí a zpět se však vydávali vždy jen v okamžiku, kdy se měnil příliv a odliv. To jim umožnilo "chytit vlnu", komentuje to Campbell. Pokud nebyly vhodné podmínky, krokodýlové od cesty upustili a vrátili se na břeh.

Podle Campbella výsledky studie výrazně pomohou pochopit evoluci krokodýlů mořských. "Nejen, že to pomůže vysvětlit, jak se krokodýlové mořští pohybovali mezi jednotlivými ostrovy, ale také to přispívá k teorii, že řád krokodýlů během svého vývoje překročil největší mořské překážky," řekl Campbell.

Studii zveřejnil Journal of Animal Zoology.

Související

Ilustrační fotografie

EU schválila povinné čipování psů a koček, zavádí minimální standardy pro jejich chov

Začátek období letních dovolených znamená pro útulky jediné: zaplní se opuštěnými domácími mazlíčky, jejichž majitelé je při plánování cest odložili. Dosud bylo téměř nemožné původní majitele takových zvířat dohledat, což vedlo k přeplněným kapacitám mnoha zařízení. Brzy však tato praxe narazí na nová legislativní omezení z Bruselu. Evropská unie se totiž rozhodla zavést přísnější pravidla pro ochranu psů a koček. Kromě povinného čipování, které v Česku v případě psů platí už řadu let, zavádí také závazné minimální standardy pro jejich chov.

Více souvisejících

Zvířata

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

včera

včera

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

včera

Metnar řešil situaci ve španělské Ceutě. Česko vyzvalo ke změnám v ochraně hranic EU

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy