Krokodýlové surfují stovky kilometrů po vlnách, zjistili vědci

Tým vědců z univerzity v Queensland vedený Hamishem Campbellem označil satelitními vysílači 20 krokodýlů žijících v povodí řeky North Kennedy na severu australského státu Queensland. Během zkoumání osm označených krokodýlů vyrazilo na volný oceán.

Jeden cestoval z ústí řeky až na západní pobřeží poloostrova Cape York v nejsevernější části Queenslandu. Během 25 dní tak urazil 590 kilometrů. Krokodýl k pohybu využíval proudy v zálivu Carpentaria, který odděluje Cape York od Arnhemské země. Tento proud se objevuje pouze v určitém období roku, během letních monzunů.

Jinému krokodýlímu "dobrodruhovi", samci dlouhému 4,84 metru, trvalo jen 20 dní, aby překonal 411 kilometrů z východního pobřeží poloostrova Cape York k řece Wenlock na západním pobřeží poloostrova. Cestou musel strávit čtyři dny v Torresově průlivu oddělujícím Austrálii od Nové Guineje, protože proudy, s jejichž pomocí cestoval, se obrátily. Když se pak vrátily zpět směrem, který potřeboval, krokodýl znovu vyrazil.

"Tito krokodýlové mohou přežít dlouhé období ve slané vodě bez potravy a sladké vody k pití, takže, protože mohou cestovat pouze tehdy, když proudy míří správným směrem, mohou urazit velké vzdálenosti po moři," vysvětluje Campbell. "Ze všech úžasných věcí, které zvířata dokážou, je jednou z nejpozoruhodnějších schopnost některých druhů migrovat na velké vzdálenosti přes impozantní geografické překážky," dodal australský vědec.

Krokodýlové mořští jsou největšími plazy na světě, mohou dorůst až do délky 5,5 metru. Nejsou však dobrými plavci a žijí zejména ve sladké říční vodě. Navzdory tomu, že krokodýlové tráví většinu života ve slané vodě, nejsou považováni za mořské živočichy, protože potravu a vodu k pití získávají na břehu.

Oblast jejich výskytu však zabírá více než 10tisíc čtverečných kilometrů jihovýchodního Tichomoří od Srí Lanky k Fidži a od Thajska k Austrálii. Vědci dlouho nedokázali určit, jak se krokodýlové na jednotlivé ostrovy a kontinenty dostali.

Australští vědci také označili 27 krokodýlů sonary a po celý rok zaznamenávali pomocí podvodních přijímačů jejich pohyb v řece North Kennedy. Jak samci, tak samice podle zjištěných dat pravidelně cestovali více než 50 kilometrů od místa, kde žili. Na cestu k ústí a zpět se však vydávali vždy jen v okamžiku, kdy se měnil příliv a odliv. To jim umožnilo "chytit vlnu", komentuje to Campbell. Pokud nebyly vhodné podmínky, krokodýlové od cesty upustili a vrátili se na břeh.

Podle Campbella výsledky studie výrazně pomohou pochopit evoluci krokodýlů mořských. "Nejen, že to pomůže vysvětlit, jak se krokodýlové mořští pohybovali mezi jednotlivými ostrovy, ale také to přispívá k teorii, že řád krokodýlů během svého vývoje překročil největší mořské překážky," řekl Campbell.

Studii zveřejnil Journal of Animal Zoology.