Vedení vysokého napětí může ovlivňovat spánek. Výzkum českých vědců slaví úspěch

Vědci zkoumali vliv extrémně nízkofrekvenčního magnetického pole, které vytváří právě vedení vysokého napětí na spánkový režim telat během zimní a letní sezóny. Jako ukazatel spánkového rytmu zvířat sloužil melatonin - neboli spánkový hormon. Tento hormon má na starosti „nastavení" 24hodinového režimu u zvířat i lidí, kromě toho byly také prokázány jeho antioxidační účinky. Jedná se tedy o velice důležitý hormon, který svými účinky ovlivňuje kvalitu spánku, celkovou náladu a zamezuje rakovinnému bujení.

„Během sledování bylo zjištěno, že účinek magnetického pole se liší v létě a v zimě, což zatím žádná jiná studie neuvažovala. Vliv extrémně nízkofrekvenčního magnetického pole byl studován již dříve, ale výsledky nebyly vždy reprodukovatelné a tak se názory na škodlivost vystavení oscilujícího elektromagnetického pole rozcházely. Ukazuje se ale, že vědci nebrali v úvahu roční dobu, či délku světelného dne a teplotu, kdy pokusy byly prováděny, a že vliv extrémně nízkofrekvenčního magnetického pole na sekreci melatoninu je zjevně protichůdný v zimě a v létě" říká tvůrce této hypotézy prof. Hynek Burda z FLD ČZU v Praze a University Duisburg-Essen.

„Studie byla prováděna na přibližně měsíc starých telatech. Pro zvířata nebyl pokus nijak výrazně stresující. Pokusná skupina byla umístěna do běžně používaných boxů, které byly z vnější strany opatřeny cívkou. Těmto telatům byly v pravidelných intervalech odebírány sliny pomocí speciálních tamponů. Díky častému kontaktu se telata dobře socializovala s člověkem, což bylo vhodné pro jejich další život v blízkosti ošetřovatelů" říká studentka doktorského studia Tereza Kolbabová z FLD ČZU v Praze, která svým svěřencům kromě čísel přidělila i jména inspirovaná jejich povahou.

Scientific Reports je pátý nejvýznamnější odborný časopis v kategorii multidisciplinárních věd a je jedním z mladším sourozenců publikační rodiny slavného vydavatelství Nature.