Praha - S růstem lidské populace a zvýšením energetické náročnosti ekonomiky lidstvo spotřebovává neskutečné množství energie. Víc, než polovina energie pochází z fosilních paliv, jejichž zdroje jsou velmi omezené. Co bude lidstvo dělat až dojdou fosilní zdroje energie?
135 miliard tun ropy lidstvo vytěžilo ze zemského povrchu. Tato hodnota se zvyšuje každý den. Fosilní paliva kromě toho mají největší vliv na rostoucí úroveň skleníkových plynů v atmosféře, čímž způsobují globální oteplování a změnu počasí na celém světě. Přechod na obnovitelné zdroje energie je mnohem těžší, než se může zdát na první pohled. Navíc ideální alternativa fosilním palivům neexistuje.
Podle nedávné zprávy Světové energetické rady dnešní ekonomický průmysl prochází obrovskými transformacemi. Změny, které vyžaduje celý svět musí proběhnout na ekonomické, politické a hospodářské úrovni – důvodem je zvyšující se poptávka po energii.
Druhou výzvou pro svět je způsob, jak snížit množství skleníkových plynu uvolňujících se například při těžbě nebo v dopravě. Pokud Země chce myslet ekologičtěji, musí tyto problémy řešit hned. Skleníkové plyny jsou přímo závislé na používaní fosilních paliv. Zde se objevuje dilema – jak snížit množství skleníkových plynu ale přitom dokázat reagovat na zvětšující se potřebu v energii.
Obnovitelné zdroje jako například sluneční či větrná energie mohou naše problémy vyřešit. Tyto typy energie jsou velmi závislé na počasí, což mnohem komplikuje energetickou stabilitu. Věda i v tomhle případě má odpověď – vytvoření obrovské sítě energetických přístrojů, které budou sdílet mezi sebou energií. Velký nedostatek elektřiny momentálně trápí africké země, kde společnost stále využívá zastaralé a neefektivní energetické zdroje, kterými jsou dřevo nebo uhlí.
Největší výzvou je skutečnost, jestli zvládne lidstvo vybudovat globální energetickou síť dřív, než dojdou fosilní paliva.
Související
Čechům klesnou ceny elektřiny i plynu, tvrdí ERÚ. Vydal cenové rozhodnutí
Nový trend v bydlení nabírá na popularitě. Je ale třeba zvážit mnoho faktorů, upozorňují experti
energie , Energetika , Elektřina
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
před 51 minutami
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
před 1 hodinou
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
před 2 hodinami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 2 hodinami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 3 hodinami
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 4 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 4 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 5 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
včera
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.
Zdroj: Libor Novák