Lidské tělo je v mnoha ohledech specifické. Z velké části ho tvoří voda, a jeho zpopelnění proto není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Práce v krematoriu je ve skutečnosti věda, o níž panuje řada mýtů, ale kterou nemůže dělat každý.
Zaměstnanci krematoria v britském Nottinghamu poodhalili zákulisí své práce, aby definitivně vyvrátili všechny mýty, které si mnozí spojují s kremací. Většina lidí se totiž za tajemný závěs, za kterým mizí rakev, nedostane.
Mnozí si proto myslí, že ke spalování ostatků dochází okamžitě, jakmile se rakev ztratí z dohledu pozůstalých. Podle zákona ale krematorium musí spálit ostatky do 72 hodin.
Prvním krokem je zajistit, aby nebylo v rakvi nic, co tam nepatří. Nejdůležitější je zjistit, zda nemá zesnulý kardiostimulátor. Pokud by tento drobný přístroj explodoval v dvacetitunové peci, nadzvedl by ji do výšky sedmi centimetrů.
Rakev následně putuje do jednoho ze dvou spalovacích přístrojů, v němž plamen poháněný plynem vytvoří teplotu od 800 do 1000 stupňů Celsia. Stroj je tak žhavý, že když ho v pátek večer zaměstnanci vypnou, do pondělí udrží teplotu 300 stupňů Celsia.
Pokud tvoří ostatky pouze části těla, nikdy nejsou spáleny s pozůstatky jiných, ale samostatně. Samotné spalování poté trvá přibližně 90 minut.
Personál dohlíží na průběh speciálními otvory a proces je ukončen, když už uvnitř nejsou žádné plameny. Během tohoto procesu jsou odsávány a filtrovány částice odpadu, aby do ovzduší nepronikala rtuť ze zubních výplní.
Popel, který by měl mít konzistenci písku, pak z pece pracovníci vyhrabou a nechají hodinu vychladnout. Konečná hmotnost popela pak obvykle odpovídá porodní hmotnosti.
Pokud jsou po zpopelnění nalezeny nějaké prsteny nebo náhrady kyčelního kloubu, odešlou se na recyklaci. O tom, jak skončí popel nebohého, už rozhodují výlučně pozůstalí.
Související
Proč dáváme na hroby květiny a věnce?
Kmotřička Smrt. Jak se zrodila víra v bytost, která bere lidem život?
Aktuálně se děje
před 19 minutami
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
před 34 minutami
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
před 1 hodinou
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
před 1 hodinou
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
před 1 hodinou
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
před 2 hodinami
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno před 2 hodinami
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
před 3 hodinami
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
před 3 hodinami
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
před 4 hodinami
Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá
před 5 hodinami
Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“
před 6 hodinami
Trump uvrhl NATO do nejhlubší krize v historii. Riskuje rozpad aliance
Aktualizováno před 6 hodinami
Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Nejméně 39 mrtvých a sto zraněných
před 7 hodinami
Počasí: Meteorologové vydali výstrahu, část republiky zasáhne silný vítr
Aktualizováno včera
Jan Darmovzal je zpět v Česku. Na letišti s ním přistál vládní speciál
včera
Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU
včera
Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer
včera
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
včera
Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu
včera
Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace
Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.
Zdroj: Libor Novák