Vědci po desítkách let zjistili, proč je Antarktida zelená

Na Antarktidě se kromě bílých plání a modré vody nachází i zelené ledovce. Ty vědcům dlouhé desítky let mátly hlavu. Nikdo totiž nevěděl, kde berou svoji zelenou barvu.

Pátrání po příčině zeleného zabarvení ledovců přitom sahá až do roku 1988. Vědec Stephen Warren z Washingtonské univerzity dokonce vylezl na jeden z nich, aby si ho mohl blíže poohlédnout. Zjistil, že kromě zelené barvy se vyznačují tím, že nemají žádné vzduchové bubliny.

Díky tomu se domníval, že zelené ledovce pravděpodobně netvoří led. Odebrané vzorky ale ukázaly, že zbarvení způsobuje pouze a jedině mořský led. Jak je to možné ale nikdo nevěděl.

Běžně zbarvený bílý led s modrým odstínem měl navíc stejné složení jako led zelený. Tím se vyloučila teorie o znečištění a vědci se ocitli opět na začátku.

Oceánografka Laura Herraizová Borreguerová z University of Tasmania ale zjistila, že v jedné věci se struktura ledu přece jen liší. Odebrané vzorky totiž obsahovaly 500 krát více železa ve srovnání s ostatními vzorky.

Vědci nakonec připustili, že obsah železa může přispívat ke smaragdovému zabarvení, nedokázali ale zjistit, odkud se železo v ledu bere.

Nyní přišli s teorií, že za vším stojí ledový prášek, který do sebe nasává erozní složky. Tímto způsobem se železo dostává do oceánu a následně se smísí s ledem a zabarví ho.

Železo je přitom klíčovou složkou fytoplanktonu, na kterém je závislých mnoho živočišných druhů. Podle expertů se tak dostává z pevniny do oceánu a následně uvízne pod mořským ledem.

Tím ale proces nekončí. Jakmile povrchový led roztaje z ledovce se uvolňuje oxid železa, který se dostává do dalších částí oceánů. Díky tomu je role zelených ledovců mnohem důležitější, než si vědci dosud mysleli. Prakticky na nich závisí život mnoha živočišných druhů.