Maso ze zkumavky je na světě. Budou krávy nepotřebné?

Londýn - Západní Londýn v pondělí bude svědkem kulinářského i vědeckého historického počinu. Nizozemský vědec se tu chystá připravit a veřejnosti naservírovat hovězí karbanátek připravený poprvé na světě z laboratorně vypěstovaného masa, napsala dnes agentura Reuters.

Karbanátek, který po usmažení ochutnají dva dobrovolníci, je výsledkem mnohaletého výzkumu nizozemského vědce Marka Posta, cévního biologa Maastrichtské univerzity. Post se snaží dokázat, že maso pěstované v Petriho miskách by se jednoho dne mohlo stát skutečnou náhradou za maso z chovaných hospodářských zvířat.

Maso vzniklo spletením dohromady zhruba 20.000 vláken proteinu vypěstovaného z kmenových buněk krávy v Postově laboratoři. Základem procesu je odebrání svalových buněk - myoblastů - ze živého zvířete. To vědec smíchal s s dalšími ingrediencemi, které se do karbanátků používají, jako je sůl, strouhanka a vaječný prášek. Šťáva z červené řepy a špetka šafránu pak pomohly docílit přirozenou "masovou" barvu.

Pondělní demonstrace má jen dokázat, že Postův koncept funguje. Podle vědce by komerční produkce laboratorně pěstovaného masa mohla začít během následujících 20 let.

Podle zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) z roku 2006 průmyslové zemědělství přispívá ve "značném rozsahu" ke klimatickým změnám, znečišťování ovzduší, zhoršování půdy, spotřebě energií, odlesňování a poklesu rozmanitosti živočišných a rostlinných druhů.

Laboratorní "výroba" v tuto chvíli přijde zhruba na 200 000 liber (asi šest milionů korun), ale profesor Post tvrdí, že až bude výrobní technologie vylepšena, cena prudce klesne.

Proč se vynakládají takové sumy na vývoj nových metod výroby masa, když ty tradiční fungovaly tisíce let? Protože odborníci na výživu jsou přesvědčeni o tom, že z dlouhodobého hlediska je současný stav neudržitelný. Podle odhadů bude třeba vzhledem k růstu obyvatel v příštích padesáti letech produkci potravin zdvojnásobit.Světová zdravotnická organizace v projekci uvedla, že každoroční spotřeba masa stoupne na 376 milionů tun do roku 2030 z 218 milionů tun v letech 1997 až 1999.

Profesor Sean Smukler z kanadské Univerzity Britská Kolumbie se domnívá, že těžké bude zajistit výrobu masa zejména v Asii a Africe. Laboratorní maso je podle něj vhodné řešení: "Dobré je vše, co zabrání zabírání divočiny kvůli zemědělské půdě. V ohledu obdělavatelné krajiny jsme se už přiblížili ke kritickému bodu."

Související

Více souvisejících

Maso Vědci potraviny jídlo

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Íránské jaderné zařízení Fordo

CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory

Exkluzivní satelitní snímky, které získala a analyzovala stanice CNN, naznačují, že se Írán pokouší o obnovu svých jaderných zařízení. Tyto aktivity vyvolávají vážné otázky, zda Teherán neporušil memorandum o porozumění, které podepsal se Spojenými státy koncem června. K obnovení prací přitom došlo ještě předtím, než americký prezident Donald Trump fakticky signalizoval konec této dohody zahájením nových vojenských úderů na zemi.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?

Trh s námořním pojištěním v londýnském sídle Lloyd's má více než třísetletou tradici, která se odráží i v zachovávání historických zvyklostí. Ztráty plavidel se zde od roku 1774 dodnes zapisují ručně labutím brkem do rozsáhlých knih. Tento rituál vykonávají speciálně vyškolení zaměstnanci, označovaní jako číšníci, což odkazuje na vznik instituce v kavárně Edwarda Lloyda v roce 1688. 

před 3 hodinami

Jaromír Zůna

Armáda dokončila významnou modernizaci. Převzala poslední Leopard 2A4

Česká armáda v pátek oficiálně završila jednu z nejvýznamnějších modernizačních etap posledních let. V posádce 73. tankového praporu v Přáslavicích proběhl slavnostní ceremoniál převzetí posledního tanku Leopard 2A4. Tímto krokem bylo definitivně dokončeno přezbrojení celé flotily a přechod praporu z techniky východní provenience na moderní západní platformu.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu

První tramvaje se již zítra po více než tříměsíční výluce vrátí do okolí Pražského hradu. Může za to změna postupu prací při rekonstrukci tratě, vysvětlil pražský dopravní podnik. V jednom směru ale bude provoz ještě týden omezen. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

Přijel pozdě, odjel předčasně, nemluvil s nikým. Pro jednoho lídra se summit NATO nevyvedl

Francouzský prezident Emmanuel Macron zakončil svůj poslední summit NATO v Ankaře bez výraznějšího rozruchu, což odráží současnou situaci, kdy jeho obranný odkaz ohrožují rozpočtová omezení a možný nástup krajní pravice. Macron na setkání aliance dorazil pozdě, odjel předčasně a s novináři hovořil minimálně. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy