Covid-19: Udělali jsme si to sami, říká americký vědec o pandemii

Vědci objevují dva až čtyři nové viry ročně, které vzniknou jako důsledek lidského pronikání do světa přírody. A kterýkoli z těchto virů se může změnit na pandemii, uvedl podle listu The Guardian Lovejoy, který v 80. letech 20. století vytvořil termín "biologická diverzita".

"Tato pandemie je následkem našeho vytrvalého a nepřiměřeného pronikání do přírody, a rozsáhlých trhů s volně žijícími zvířaty v jižní Asii a v Africe. Je zjevné, že bylo jen otázkou času, než se něco podobného stane," dodal Lovejoy, který přednáší ekologii na Univerzitě George Masona.

V Asii a Africe jsou běžné trhy, kde se prodávají živá zvířata - jak chovaná, tak volně žijící - společně s čerstvým ovocem, zeleninou a rybami, často ve značně nehygienických podmínkách. Tato tržiště zajišťují potravu stovkám miliónů lidí. Předpokládá se, že podobný trh v čínském Wu-chanu, kde se prodávala řada živých zvířat včetně lišek, krys, veverek, vlčích mláďat a mloků, byl zdrojem nákazy koronavirem.

Podle Lovejoye by podstatně snížilo riziko přenosu nákazy, pokud by na těchto tržištích byla oddělena domácí zvířata od volně žijících, protože viry by měly k dispozici méně nových druhů, na které by se mohly přenést. "Je důležité snížit pravděpodobnost podobného přenosu. V mnoha ohledech by bylo nejlepší podobné trhy úplně zrušit, ale to by jen posílilo černý trh, s nímž by bylo mnohem těžší se vypořádat, " uvedl.

Pandemie bude v letošním roce stát podle Světového ekonomického fóra globální ekonomiku bilión dolarů. Nejtvrdší dopad bude mít na nejzranitelnější komunity - a ztracena může být téměř polovina všech pracovních míst v Africe. "Tohle není pomsta přírody, to jsme si udělali sami. Řešením je přijmout mnohem uctivější přístup k přírodě, což zahrnuje i vypořádání se s klimatickými změnami a vším ostatním," řekl Lovejoy.

Odborníci se rozcházejí v názoru na to, jak regulovat rozsáhlý obchod se zvířaty. Mnozí se obávají, že při razantním zákroku budou nejvíce ohroženi nejchudší lidé na světě.

Není pochyb o tom, že je třeba přijmout naléhavé kroky proti obchodu s volně žijícími zvířaty, uvedla Amy Dickmanová, bioložka z Oxfordské univerzity specializující se na ochranu přírody. Přesto ji znepokojily výzvy k úplnému zákazu obchodu s divokými zvířaty a je také jedním z více než 250 signatářů otevřeného dopisu Světové zdravotnické organizaci (WHO) a Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), podle nějž musí jakákoli změna přispět k existenčním jistotám nejzranitelnějších lidí na světě, a ne je o ně připravit. Přežití mnoha z těchto lidí závisí právě na zdrojích z přírody.

Dopis podepsali mimo jiné zástupci Africké nadace pro volně žijící zvířata, Frankfurtské zoologické společnosti a Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Vědci i nevládní organizace mají strach, že zjednodušené a rozdíly nečinící zákazy zhorší bídu a nerovnost lidí, a povedou k nárůstu kriminality. A to ještě více zrychlí vybíjení a vyhubení volně žijících druhů, uvádějí autoři dopisu.

"Lidé jsou často ochotní ukázat prstem na tržiště, která jsou od nich hodně daleko, protože jejich zrušení nijak neohrozí jejich každodenní život. Často by tím ale narušili práva zranitelných lidí," dodala Dickmanová.

Mama Mouamfon, který vede neziskovou organizaci nazvanou Kamerunská nadace živé Země (FCTV), říká, že zákaz obchodu s volně žijícími zvířaty poškodí živobytí lidí. "Maso zvířat z buše je pro lidi žijící ve venkovských oblastech velmi důležité, protože je to jeden z nejlepších způsobů, jak se dostat k živočišným proteinům. Vzhledem k bídě a odlehlosti oblastí, kde tito lidé žijí, pro ně není snadné sehnat dobré maso," uvedl.

"Lidé mají tendenci snadno rozhodovat o věcech, když sedí v kanceláři a jsou hodně daleko od reality. Kdyby věděli, jak tu žijeme, nemohli by přijmout stejné rozhodnutí," dodal.