Testy možná půjde odhalit riziko těžkého průběhu covidu

Jediná realistická cesta ke kolektivní imunitě vůči onemocnění covid-19 se zakládá na očkování. Zdá se, že částečnou, tzv. buněčnou imunitu mají i lidé, kteří nemoc nikdy neprodělali. Už brzy po začátku infekce lze možná také rozpoznat pacienty, u kterých hrozí vážný průběh. Na řadu otázek však jasné odpovědi stále chybí. Na dotazy k poznatkům ohledně imunity vůči covidu to ČTK řekl molekulární imunolog Václav Hořejší.

Češi se nechávají testovat na covid-19
doporučujeme

Podle něho se ukazuje, že kromě protilátek hraje zřejmě důležitou úlohu také takzvaná buněčná imunita založená na T-lymfocytech. Tyto bílé krvinky pomáhají B-lymfocytům vyrábět kvalitní protilátky, zabíjejí infikované buňky, čímž brání šíření nákazy a vyvolávají zánětlivé reakce pro likvidaci infekce v místě vzniku. "Zdá se, že částečnou buněčnou imunitu může mít část populace i bez prodělání covidu-19, a to na základě předchozí zkušenosti s infekcí jinými podobnými koronaviry, které vyvolávají lehká respirační onemocnění," řekl vědec.

Chybí však dostatečná odpověď na to, jakou konkrétní roli buněčná a protilátková imunita hrají a jak dlouho protilátky člověka, který nemoc prodělal, ochrání. "Předpokládá se, že by to mohlo být několik měsíců až rok," podotkl Hořejší.

Jednou ze zásadních otázek je i to, proč covid působí tak rozdílně na různé lidi. Hořejší uvedl, že podle současných poznatků to vypadá, že už brzy po začátku infekce lze prostřednictvím krevních testů s velkou pravděpodobností rozpoznat pacienty ohrožené vážnou formou nemoci.

Hořejší popsal dva hlavní důvody těžkého průběhu. Jde o to, že špatně funguje první a nejrychlejší úroveň obrany založená na protivirových bílkovinách interferonech. "Takže dojde k velmi silnému pomnožení viru a přímému poškozování plicních buněk, ale i dalších orgánů, které mohou být tímto virem také infikovány - například ledviny, nervová soustava či svaly," řekl imunolog. Druhou příčinou je pak příliš silná reaktivita nevhodně použitých imunitních zbraní. To způsobí zánět, což dopadá opět na plíce a další zasažené orgány. O slabinách imunitního systému u části pacientů, které by mohly odhalit cílené testy, referovaly například rozsáhlé studie publikované v září v časopisu Science.

Vědec zdůraznil, že jediná realistická cesta ke kolektivní imunitě se zakládá na očkování. "Pokud by jí mělo být dosaženo 'promořením' populace virem, bylo by to za cenu úmrtí zhruba jednoho procenta populace - u nás tedy asi 50.000 lidí." Hořejší připomněl, že několik vakcín je nyní v poslední fázi testování a během následujících měsíců budou možná připraveny k využití.

Upozornil také na to, že i někteří mladí a zdraví lidé, kteří prodělali jen mírnou formu nemoci, mají nadále kardiovaskulární a neurologické potíže i problémy s ledvinami. Ohledně možnosti opětovné nákazy pak řekl, že takových případů bylo ve světě popsáno jen několik. "V některých případech bylo to druhé onemocnění závažnější než to první, jeden takový pacient dokonce zemřel," uvedl. Není ale prozatím jasné, jestli jsou to jen výjimečné případy, nebo něco častého," uzavřel vědec.

Loading...
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Imunita proti covidu trvá aspoň šest měsíců. Vědci nevyloučili, že nelze…

24.11.2020 22:04 Aktualizováno Jednou z nejspekulovanějších otázek mezi vědci je dlouhodobá imunita proti novému typu koronaviru a…

Nanoled? Čeští vědci provedli unikátní experiment s vodou, zaujal ve světě

24.11.2020 10:08 Čeští vědci prokázali, že pokud se voda nachází ve velmi malém ohraničeném prostoru, tuhne až při…

V Praze vznikne světově ojedinělý fúzní reaktor, říká ředitel Ústavu…

24.11.2020 09:54 ROZHOVOR – Na půdě Akademie věd České republiky vznikne tokamak, který bude jako jediný na světě…

Australští vědci se obávají o budoucnost ptakopyska, má být zařazen mezi…

24.11.2020 08:20 Australští vědci se obávají o budoucnost ptakopyska podivného, malého obojživelného savce, jenž…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama