Vědkyně: Že Česko neuspělo u Arktické rady, je zklamání, výzkum to neohrozí

Česko si o pozorovatelský status, prostřednictvím ministerstva zahraničí, zažádalo loni. Obě vědkyně se na přípravě žádosti podílely. Při posledním zasedání, 20. května v Reykjavíku, však podle Šabacké rada žádost neprojednala a odsunula o další dva roky. Podle Šabacké nebyly posouzeny ani žádosti dalších zájemců - Irska a Estonska.

"Letošní šance se zdály vysoké, přesto jsme věděli, že to možná nevyjde. Každý z osmi členských států má právo veta a stačilo, aby jedna země nestála o naši přítomnost a naše žádost by byla zamítnuta. K hlasování se nakonec vůbec nedostalo a na jednání se řešily drastické dopady klimatické změny na Arktidu nebo obavy před vojenskými aktivitami v regionu a militarizací Arktidy," uvedla Šabacká. Bioložka zabývající se výzkumem mikroorganismů v polárních oblastech míní, že Česko udělalo pro přijetí maximum, ale bohužel na to nyní "nebyly vhodné podmínky". Ani jedna z odbornic však neuvedla, že by členskou zemí, která českou žádost zamítla, bylo Rusko. Server Novinky.cz v neděli napsal, že Rusko doporučilo českou žádost odložit, podle zdrojů z českých diplomatických kruhů ji však nevetovalo.

Šabacká také uvedla, že ministerstvo zahraničí i ministerstvo školství chtějí ve snaze o získání statusu pokračovat a v nejbližších letech podat další žádost.

Podle vědkyň by díky účasti Česka v radě mohla česká vědecká komunita posílit spolupráci s dalšími vědci napříč Arktidou. Tuzemští odborníci se v Arktidě dlouhodobě zaměřují na širokou škálu aktivit - například výzkum arktické kultury, geopolitických i bezpečnostních otázek souvisejících se změnami klimatu a dopadů klimatické změny. Od roku 2015 Česko také provozuje arktickou výzkumnou Stanici Josefa Svobody na Špicberkách. Kořeny českých výzkumů v Arktidě však sahají až do poloviny 20. století.

Halašková zdůraznila, že i nyní jsou výzkumníci z Česka zapojeni do pracovních vědeckých skupin při Arktické radě. A ačkoliv by podle ní byl zisk pozorovatelského statusu prestižní, česká věda v Arktidě na něm nestojí. Výzkumnice z Katedry mezinárodních vztahů a a evropských studií MU zdůraznila, že čeští polární vědci jsou už etablovaní. Halašková nicméně podotkla, že za přípravou žádosti bylo hodně práce. Myšlenka na její podání podle ní vznikla před šesti lety.

Také Šabacká zdůraznila, že jsou čeští vědci schopni provádět každoroční výzkum i bez "účasti v tomto prestižním klubu." Uvedla, že základna na Špicberkách je mimo jiné financována z rozpočtu Jihočeské univerzity a národních i mezinárodních projektů. Její provoz tak není ohrožen. "Polární věda je, jako většina vědy v České republice, hrazena z grantových prostředků. Stejným způsobem je financovaný arktický výzkum na Univerzitě Karlově nebo na Masarykově univerzitě," uvedla.

Arktickou radu založily v roce 1996 Dánsko, Finsko, Island, Kanada, Norsko, Rusko, Švédsko a Spojené státy společně s šesti organizacemi zastupujícími původní arktické obyvatelstvo. Cílem organizace je rozvíjet vzájemnou spolupráci a společně řešit otázky udržitelného rozvoje oblasti a ochrany jejího životního prostředí. Jiné státy a orgány si mohou zažádat o pozorovatelský status, který jim umožňuje být součástí arktické komunity, ale bez možnosti přímého hlasování. Tento status zatím získalo 13 zemí - mezi nimi například Japonsko, Čína, Indie, Španělsko, Německo, Francie, Velká Británie nebo Polsko.

Zástupci ministerstva zahraničí loni uvedli, že získání pozorovatelského statusu by vedle pomoci výzkumu podpořilo i vazby Česka s arktickými zeměmi a ukázalo, že Česko má zájem podílet se na řešení globálních výzev.