Africký mor prasat (AMP) je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti AMP neexistuje vakcína, infikovaná zvířata se neléčí a musejí se usmrtit. Na člověka se nemoc nepřenáší.
AMP se primárně vyskytuje v převážné části subsaharské Afriky, původním nositelem onemocnění bylo prase bradavičnaté, od kterého se klíšťaty přeneslo na další prasata. Nákazou může onemocnět prase domácí i prase divoké, nákaza se dále šíří výměšky a krví, ale také kontaminovanými produkty živočišného původu. Virus je vysoce odolný, spolehlivě jej ničí vysoké teploty. Nákaza není nebezpečná pro lidi, pokud se však objeví v chovu, je třeba zvíře podobně jako u dalších zvířecích nemocí utratit a vyhlásit ochranné pásmo.
Do Evropy, ale i Jižní Ameriky byl AMP z Afriky zavlečen už ve druhé polovině 20. století, na evropský kontinent se znovu dostal v roce 2007. Nákaza se tehdy objevila nejprve v Gruzii a odsud se rychle šířila do dalších zakavkazských republik, Ruska, na Ukrajinu, do Běloruska, Litvy, Polska a Lotyšska.
V ČR se poprvé objevil objevil v roce 2017, o jeho výskytu oficiálně informoval tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) koncem června 2017. První dva uhynulí divočáci s tímto vysoce nakažlivým onemocněním byli v ČR nalezeni 21. a 22. června 2017 na kraji Zlína u areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati. Po přijetí řady mimořádných opatření se nemoc podařilo do dvou let vymýtit. V březnu 2019 Evropská komise informovala, že ČR je oficiálně považována za zemi bez nákazy afrického moru prasat.
V září 2020 byla tato virová infekce poprvé potvrzena v Německu, od té doby bylo v Sasku zaznamenáno přes 1700 případů, v Braniborsku 2700 případů a zhruba pět desítek v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Sasko kvůli AMP už na hranici s Polskem a také v zasažených okresech vybudovalo přes 450 kilometrů plotu, aby pohyb zvířat omezilo. Mor se letos objevil i v Polsku, severní Itálii, Lotyšsku či v Maďarsku. A nyní se africký mor prasat potvrdil u uhynulého kusu zvířete ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji.
Od června 2017 do konce října 2018 byl v ČR africký mor prasat potvrzen u 230 zvířat. Valná většina z nakažených prasat - přesně 202 - byla odhalena do konce ledna 2018. Po objevení nákazy přijaly orgány státní správy řadu opatření, aby se nemoc nešířila. Veterináři například vyhlásili ochrannou zónu se zákazem lovit a krmit divoká prasata, myslivci museli aktivně vyhledávat a hlásit uhynulé divočáky. Opatření se dotkla i chovatelů, kteří museli nahlásit všechna domácí prasata v hospodářství a ustájit je tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divočáky. V polovině července 2017 nařídil stát intenzivní lov divočáků na celém území ČR, ovšem kromě ohniska nákazy, kde se lovit naopak nesmělo. Povoleny byly i zakázané metody.
Kolem ohniska nákazy byly vybudovány nejprve pachové a začátkem srpna i elektrické ohradníky a veterinářům se podařilo udržet nakažená zvířata v této zóně. Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) také 31. července 2017 vyhlásil v kraji stav nebezpečí s platností do 29. srpna, v oblasti zasažené morem byl lidem zakázán vstup do lesů, polí a na polní cesty.
V listopadu 2018 zrušili veterináři zákaz vstupu do lesů, polí a na polní cesty v okolí Zlína, zároveň skončilo vymezení rizikové oblasti. V lednu 2019 byla zrušena povinnost pro myslivce udržovat účinnou aktivní látku v pachových ohradnících na Zlínsku. V polovině března 2019 byla podle prohlášení státní veterinární správy (SVS) byla zrušena veškerá mimořádná veterinární opatření na Zlínsku.
(Zdroj: ČTK)
Nebyly nalezeny žádné články
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Zrušení devátých tříd nebude. Je to nekoncepční výplod okurkové sezony, tvrdí Plaga
před 2 hodinami
Praha kvůli extrémnímu počasí zakázala rozdělávání ohňů a kouření na rizikových místech
před 3 hodinami
Armáda byla připravena ruskou raketu sestřelit, prohlásil Tusk
před 4 hodinami
Válka s Íránem se dál rozrůstá. Poprvé byl zasažen i Egypt
před 4 hodinami
Polsko nebylo cílem ruské rakety, mírní napětí Tusk. EU incident ostře odsuzuje, USA jej chtějí prošetřit
před 5 hodinami
Další extrémní počasí je tady. Jak zvládnout vedra? Inspirujte se u obyvatel tropických států
před 6 hodinami
Jak se Rusko dostává ke klíčovým evropským technologiím? Sankce obchází skrze jeden asijský stát
před 6 hodinami
Zelenskyj se vypravil do Polska. Restartoval vztahy s Tuskem
před 7 hodinami
Horké počasí nabírá na síle. Experti upozorňují na extrémní zátěž i hrozbu požárů
před 7 hodinami
Detaily schůzky zveřejněny: Netanjahu postupoval opatrně, snažil se Trumpa nenaštvat
před 8 hodinami
Počet mrtvých po silném zemětřesení v Japonsku roste. Záchranné práci komplikují extrémní vedra
před 9 hodinami
Zásoby raket Patriot se tenčí. Na obzoru je unikátní trilaterální dohoda
před 9 hodinami
Ohnivé peklo o síle atomových bomb. Požáry v Evropě jsou největší v historii, vytváří vlastní bouřky
před 10 hodinami
Desetimetrový kráter v Polsku způsobila ruská střela
před 11 hodinami
V Polsku zněly sirény, do vzduchu vzlétly F-16. Neznámý objekt po sobě nechal desetimetrový kráter
před 12 hodinami
Rusko provedlo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Mezi mrtvými jsou i děti
před 13 hodinami
Tropické počasí prohloubí opakující se problém
včera
Kavinsky rozesmutnil Francii. Smrt producenta komentoval i Macron
včera
Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun
včera
Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz
Vypadá to, že příběh, který se v tuzemském fotbalovém prostředí roztočil po ostudném výkonu českého týmu na nedávném mistrovství světa v zámoří, dostává pomalu ale jistě jasný směr a cíl. Ve středu přišel totiž španělský deník AS s informací, že s největší pravděpodobností se novým trenérem českého fotbalového národního týmu stane španělský stratég Santi Denia. Dvaapadesátiletý trenér má za sebou řadu úspěchů především s mládežnickými španělskými reprezentacemi s tím, že na posledních letních olympijských hrách v Paříži v roce 2024 vyhrál se Španělskem zlato.
Zdroj: David Holub