Africký mor prasat (AMP) je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti AMP neexistuje vakcína, infikovaná zvířata se neléčí a musejí se usmrtit. Na člověka se nemoc nepřenáší.
AMP se primárně vyskytuje v převážné části subsaharské Afriky, původním nositelem onemocnění bylo prase bradavičnaté, od kterého se klíšťaty přeneslo na další prasata. Nákazou může onemocnět prase domácí i prase divoké, nákaza se dále šíří výměšky a krví, ale také kontaminovanými produkty živočišného původu. Virus je vysoce odolný, spolehlivě jej ničí vysoké teploty. Nákaza není nebezpečná pro lidi, pokud se však objeví v chovu, je třeba zvíře podobně jako u dalších zvířecích nemocí utratit a vyhlásit ochranné pásmo.
Do Evropy, ale i Jižní Ameriky byl AMP z Afriky zavlečen už ve druhé polovině 20. století, na evropský kontinent se znovu dostal v roce 2007. Nákaza se tehdy objevila nejprve v Gruzii a odsud se rychle šířila do dalších zakavkazských republik, Ruska, na Ukrajinu, do Běloruska, Litvy, Polska a Lotyšska.
V ČR se poprvé objevil objevil v roce 2017, o jeho výskytu oficiálně informoval tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) koncem června 2017. První dva uhynulí divočáci s tímto vysoce nakažlivým onemocněním byli v ČR nalezeni 21. a 22. června 2017 na kraji Zlína u areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati. Po přijetí řady mimořádných opatření se nemoc podařilo do dvou let vymýtit. V březnu 2019 Evropská komise informovala, že ČR je oficiálně považována za zemi bez nákazy afrického moru prasat.
V září 2020 byla tato virová infekce poprvé potvrzena v Německu, od té doby bylo v Sasku zaznamenáno přes 1700 případů, v Braniborsku 2700 případů a zhruba pět desítek v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Sasko kvůli AMP už na hranici s Polskem a také v zasažených okresech vybudovalo přes 450 kilometrů plotu, aby pohyb zvířat omezilo. Mor se letos objevil i v Polsku, severní Itálii, Lotyšsku či v Maďarsku. A nyní se africký mor prasat potvrdil u uhynulého kusu zvířete ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji.
Od června 2017 do konce října 2018 byl v ČR africký mor prasat potvrzen u 230 zvířat. Valná většina z nakažených prasat - přesně 202 - byla odhalena do konce ledna 2018. Po objevení nákazy přijaly orgány státní správy řadu opatření, aby se nemoc nešířila. Veterináři například vyhlásili ochrannou zónu se zákazem lovit a krmit divoká prasata, myslivci museli aktivně vyhledávat a hlásit uhynulé divočáky. Opatření se dotkla i chovatelů, kteří museli nahlásit všechna domácí prasata v hospodářství a ustájit je tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divočáky. V polovině července 2017 nařídil stát intenzivní lov divočáků na celém území ČR, ovšem kromě ohniska nákazy, kde se lovit naopak nesmělo. Povoleny byly i zakázané metody.
Kolem ohniska nákazy byly vybudovány nejprve pachové a začátkem srpna i elektrické ohradníky a veterinářům se podařilo udržet nakažená zvířata v této zóně. Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) také 31. července 2017 vyhlásil v kraji stav nebezpečí s platností do 29. srpna, v oblasti zasažené morem byl lidem zakázán vstup do lesů, polí a na polní cesty.
V listopadu 2018 zrušili veterináři zákaz vstupu do lesů, polí a na polní cesty v okolí Zlína, zároveň skončilo vymezení rizikové oblasti. V lednu 2019 byla zrušena povinnost pro myslivce udržovat účinnou aktivní látku v pachových ohradnících na Zlínsku. V polovině března 2019 byla podle prohlášení státní veterinární správy (SVS) byla zrušena veškerá mimořádná veterinární opatření na Zlínsku.
(Zdroj: ČTK)
Nebyly nalezeny žádné články
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Připravuje se úprava valorizace důchodů. Systém nezatíží, tvrdí ministerstvo
před 1 hodinou
Počasí bude proměnlivé. Na horách připadne sníh, na víkend se má oteplit
před 2 hodinami
Po boji a nervech sen o MS stále žije. Češi při Koubkově premiéře porazili Iry na penalty
před 2 hodinami
Už je jich pět. Policie potvrdila zadržení dalších osob kvůli požáru v Pardubicích
před 3 hodinami
Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne
před 4 hodinami
Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu
před 5 hodinami
Inspekce varuje před bramborovým salátem způsobujícím listeriózu. Prodával jej i Globus
před 6 hodinami
Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru
před 7 hodinami
Prezident Pavel udělil čtyři milosti
před 7 hodinami
Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen
před 8 hodinami
Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?
před 9 hodinami
Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu
před 10 hodinami
Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen
před 11 hodinami
Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili
před 11 hodinami
Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg
před 13 hodinami
Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů
včera
Uvolnění obřích zásob ropy nepomohlo. Svět zažil měsíc, jaký moderní historie nepamatuje
včera
Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů
včera
Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?
včera
Na pozemní invazi čekáme, jsme připraveni rozpoutat zkázu, vzkazuje Írán USA
Vojenský konflikt mezi Íránem na jedné straně a Spojenými státy a Izraelem na straně druhé vstoupil do svého třicátého dne. Situace na Blízkém východě se nadále dramatizuje, přičemž íránské politické špičky vysílají do světa silná prohlášení o připravenosti na přímý pozemní střet. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf otevřeně obvinil Washington z pokrytectví a tajných příprav invaze.
Zdroj: Libor Novák